Babiš navrhuje zákaz sítí pro děti do 15 let. Moravští experti mluví o slepé uličce

„Hned v úvodu je třeba říci, že už nyní je zakládání účtů na sociálních sítích (v návaznosti na ochranu osobních údajů) regulováno. Pokud se tedy v Česku zvažuje omezení sociálních sítí pro děti do 15 let, je dobré začít u toho, že část regulace už existuje – minimálně v rovině ochrany osobních údajů a souhlasu dítěte u online služeb,“ upřesnil za E-bezpečí Kamil Kopecký.

Děti se ale v současnosti na sociální sítě, jako je třeba Facebook, dostanou snadno. Aktuálně platí v ČR omezení pro děti do 13 let. Potvrzení věku je ale jen formální, věk se kontroluje pouze zadáním data narození – a to si může každý upravit.

„Přitom GDPR výslovně počítá s tím, že správce má vyvinout přiměřené úsilí ověřit, že souhlas u mladších dětí skutečně dal či autorizoval rodič – s ohledem na dostupné technologie. Bez technické kontroly budou obyčejné formuláře dlouhodobě nefunkční,“ vysvětluje Kopecký.

Podle Kopeckého ale existují i jiné nástroje pro ověření věku. A ty mohou přinést efektivnější způsob kontroly. Jde třeba o ověření přes bankovní identitu, nebo ověření podle behaviorálních signálů, které odhaduje nezletilého uživatele podle jeho chování.

„Další důležitá věc je, že z veřejné debaty zatím často není jasné, co přesně má být regulováno: zakládání účtů, přístup k obsahu na sociální síti i bez účtu, další otázkou je, zda se bavíme o veřejných sítích (TikTok / Instagram / Facebook apod.), nebo i o komunikačních aplikacích typu WhatsApp či Discord. Tyto služby mají jiný účel a jiný typ rizik – a bez vymezení toho, co přesně regulujeme, se opatření snadno mine účinkem nebo bude zbytečně široké,“ popisuje expert.

Omezením věku pro děti od 13 do 15 let se zabývali i odborníci z Masarykovy univerzity v Brně. Podle odborníků z Interdisciplinárního výzkumu internetu a společnosti (IRTIS) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a světových expertů z prestižních univerzit jsou podobné zákazy v oblasti digitálních technologií málo efektivní a mohou být i škodlivé.

Proč? „Dospívající na internetu i sociálních sítích vyhledávají obsahy, které souvisí s jejich potřebami. To ale může být pozitivní i negativní. Pokud má například dospívající psychické problémy a na sociálních sítích je dále vystavený zraňujícím obsahům, je nanejvýš pravděpodobné, že přes zákaz tyto obsahy najde jinde na internetu. Navíc samotný zákaz psychické problémy adolescenta nijak nevyřeší. Je potřeba pátrat po příčině, ne řešit důsledek,” uvedl David Šmahel z Fakulty sociálních studií MU, který téma používání internetu adolescenty dlouhodobě zkoumá.

Jestli k omezení věku dojde, nebo ne, zatím není jasné. Odborníci ale upozorňují, že situace pak může být podobná jako s jinými zákazy pro děti a mladistvé. Podle hesla „zakázané ovoce chutná nejlíp“ pak může docházet k obcházení takového zákazu, který pak bude zbytečný. „Bylo by dobré řešit nejen věk dětí, ale i systémové fungování platforem a jejich odpovědnost vůči celé společnosti,“ dodává Kamil Kopecký, vedoucí projektu E-bezpečí.