K čemu akcelerační zóny? Ministerstva si za návrhem stojí, obce však protestují
Téma akceleračních zón rezonuje nejen na Olomoucku, ale i v celé České republice. V pátek proběhlo projednání k výstavbě větrných elektráren. Co vymezení akceleračních zón znamená a jak jsou na tom obce na Olomoucku?
V polovině dubna zveřejnilo ministerstvo pro místní rozvoj návrh Změny č. 2 Územního rozvojového plánu. „Návrh představuje oblasti vhodné k výstavbě větrných a fotovoltaických elektráren, nejde ale o konečnou podobu. Naopak tímto krokem teprve začíná proces, ve kterém se budou vyjadřovat kraje, obce, veřejnost i další orgány státní správy,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO).
Návrh nakonec pracuje s 94 akceleračními oblastmi z původně zamýšlenými 110. „Dělali jsme maximum pro to, aby bylo vymezení akceleračních oblastí v souladu s ochranou přírody i jinými zájmy. Naším cílem je dále také posílit roli obcí při povolování větrných elektráren,“ dodal vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (Motoristé sobě).
Zatímco stát mluví o důležitém kroku pro rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů, některé obce návrh ostře kritizují. Například v Moravském Berouně to kolem tématu akceleračních zón opravdu vře.
Starosta města Ján Hicz (Společně pro Beroun) upozornil na webu obce na možné hrozby: „Pokud by státní návrh prošel v současné podobě, stal by se Moravský Beroun centrem větrné energetiky. V okruhu několika kilometrů od našeho města by mohlo vyrůst více než 120 větrných elektráren. Naše krajina by se změnila v souvislou technickou bariéru, což je pro nás neakceptovatelné.“
Město proto na nic nečekalo a rozhodlo se jednat. Starosta sepsal dopis pro náměstka hejtmana Olomouckého kraje, ve kterém požaduje právo veta, tedy možnost obce zónu odmítnout, pokud narušuje její rozvoj. Dalším bodem dopisu byl požadavek na odstup větrníků minimálně 1000 metrů od domovů obyvatel Berouna. Dále starosta vyžaduje noční klid, tedy žádné blikání radarů či posouzení dopadů součinnosti 120 věží.
Na začátku května se pak na úřadě v Moravském Berouně sešlo jedenáct zástupců obcí Nízkého Jeseníku a zástupci mikroregionu Šternbersko s cílem domluvit společný postup obcí, kterých se tento návrh týká.
Výsledkem zasedání bylo společné moratorium určené příslušným orgánům. „Tímto dokumentem jasně deklarujeme, že odmítáme diktát o nás bez nás. Požadujeme, aby stát respektoval samosprávy a jejich právo rozhodovat o vlastním území a také trváme na zásadní revizi současného návrhu.“ Je tedy zřejmé, že Moravský Beroun není jedinou obcí, která je proti.
Akcelerační zóny jsou součástí Národního plánu obnovy, na kterou získala Česká republika dotace od Evropské unie. A k čemu mají tyto zóny sloužit?
„Česká republika potřebuje posílit svou energetickou nezávislost a zároveň snížit emise skleníkových plynů. Abychom toho dosáhli, musíme naplno rozvíjet domácí obnovitelné zdroje. Akcelerační oblasti pomohou zjednodušit a urychlit výstavbu větrných a solárních fotovoltaických elektráren,“ vysvětlil funkci akceleračních zón Petr Hladík, který byl do poloviny prosince loňského roku ministrem životního prostředí (KDU-ČSL).
Akcelerační zóna neznamená výstavbu
Ministerstvo však předem zdůraznilo, že zařazení do této zóny automaticky neznamená výstavbu elektrárny, ale jde o pouhé usnadnění povolovacích procesů. A naopak. Nezařazení na seznam oblastí neznamená, že v dané obci nemůže elektrárna vzniknout.
Na pátečním projednání představili zástupci státu podobu zón. „Veřejné projednání sloužilo k představení návrhu, jeho odbornému vysvětlení a zodpovězení dotazů, které během jednání zazněly,“ vysvětlila ministryně pro místní rozvoj ČR Zuzana Mrázová (ANO).
V průběhu dne se ozvali také obyvatelé obcí. Toho využil i Přemysl David z Moravského Berouna. „V současné době máme 23 větrných elektráren a dalších 64 byste nám jich tam chtěli postavit,“ namítal. Upozornil také na to, že větrníky by výrazně ovlivnily celkový pohled na krajinu, kdyby bylo město obklíčeno ze všech stran.
Zástupci tento názor uznali, ale pana Přemysla uklidnili s tím, že vymezení akcelerační zóny neznamená, že větrníky budou stát všude kolem celé obce.
Ministerstvo pro místní rozvoj určilo v Olomouckém kraji celkem osm oblastí pro výstavbu větrných elektráren a čtyři oblasti pro instalaci solárních panelů. Navržené lokality se nachází například v okolí Lipiny, Horní Loděnice, Šternberka, Jívové, Moravského Berouna, Mohelnice nebo Zábřehu.
Zatímco na jiných místech Česka se v tuto chvíli aktivně bojuje proti výstavbě elektráren, v Jívové je už od začátku loňského roku v provozu pět větrných elektráren. Po prvním roce provozu obec od investora získala více než milion korun. Obyvatelé jednotlivých obcí se výstavby větrníků obávají. Starosta Jívové pro Olomoucký deník uvedl, že přestože si většina obyvatel na větrníky již zvykla, někteří stále naříkají na hluk.
Projednání sice již proběhlo a ústní stížnosti byly vyřčeny, písemné připomínky je však stále možné podávat. Až do 1. června je možnost jejich zaslání, například prostřednictvím datové schránky nebo poštou na Ministerstvo pro místní rozvoj.
