Bude Moravský Beroun centrem větrníků? Město se brání proti akceleračním zónám

Moravský Beroun, Hraničné Petrovice nebo Lipina a Horní Loděnice. To je jen několik obcí a měst, které se ocitly v tzv. akceleračních zónách. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vyhlásilo 94 takových míst, kde bude snadnější vystavět větrnou nebo solární elektrárnu. Vedení Moravského Berouna, města na Olomoucku, se ale rozhodnutí brání. A chce schválit balík námitek, který na MMR pošle.

"Naše město dlouhodobě podporuje moderní energetiku a udržitelnost. To dokládá naše spolupráce se společností ČEZ na výstavbě fotovoltaických elektráren i věcná jednání o rozumném umístění větrných turbín na našem území. Aktuální návrh Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) v rámci tzv. akceleračních zón však překračuje veškeré únosné meze," upozornili zástupci města Moravský Beroun.

Podle vyjádření místního úřadu se může stát, že právě Moravský Beroun bude centrem větrné energetiky. A to obec vnímá jako ohrožení: "V okruhu několika kilometrů od našeho města by mohlo vyrůst více než 120 větrných elektráren. Naše krajina by se změnila v souvislou technickou bariéru, což je pro nás neakceptovatelné," stojí ve vyjádření na webu i sociálních sítích.

Návrh akceleračních zón aktuálně na území celé republiky zahrnuje 94 míst. To ale neznamená, že tady skutečně větrné a solární elektrárny vyrostou. V akceleračních zónách ovšem bude možné v jednodušším povolovacím řízení připravovat stavby větrných a solárních elektráren. Připomínky budou moci kraje, obce i veřejnost uplatnit do 1. června.

Rychlejší stavbu větrníků chce MMR v Olomouckém kraji umožnit na území u Lipiny, Horní Loděnice a Šternberka, v okolí Huzové, Hraničních Petrovic a Jívové či nedaleko Moravského Berouna na Olomoucku. Na sezamu akceleračních zón je také území u Jestřebí, Lukavice, Mohelnice a Zábřehu na Šumpersku či dvě lokality poblíž Býškovic a Provodovic na Přerovsku. Na solární elektrárny jsou zaměřeny navrhované akcelerační zóny u Ptení na Prostějovsku, Beňova, Bezuchova a Radkovy Lhoty na Přerovsku.

Této možnosti chce právě Moravský Beroun, který je v jedné z akceleračních zón, využít. "Město bude podávat námitky proti chystaným akceleračním zónám, občané mohou podávat připomínky," uvedlo město s tím, že pro místní občany připravilo také připomínkové formuláře, aby se ministerstvu pro místní rozvoj mohli sami ozvat se svým nesouhlasem.

Starosta Moravského Berouna odeslal oficiální dopis náměstkovi hejtmana Olomouckého kraje s námitkami:

  • Požadujeme právo VETA: Obec musí mít možnost zónu odmítnout, pokud narušuje její rozvoj.
  • Odstup minimálně 1 000 metrů: Žádné větrníky v těsné blízkosti vašich domovů.
  • Žádné noční blikání: Požadujeme inteligentní radarové osvětlení, které se sepne jen při průletu letadla.
  • Kumulativní posouzení: Odmítáme, aby se každý park posuzoval zvlášť. Chceme vědět, co s naším krajem udělá 120 věží najednou.
  • Námitka proti saturaci krajiny a narušení vizuálních koridorů: Hustota vymezených zón hrozí vytvořením souvislé technické bariéry na horizontu.

Balík námitek, který chce město poslat na ministerstvo pro místní rozvoj, budou zastupitelé Moravského Berouna projednávat na středečním zastupitelstvu. Místní obyvatelé se už jednou v referendu vyjádřili proti výstavbě 17 větrných elektráren na katastru Moravského Berouna, a to v červnu roku 2024. Kvůli výstavbě větrníků se i v dalších obcích uskutečnila referenda, loni v říjnu hlasovali proti výstavbě lidé z Bernartic, Kobylé nad Vidnavkou i místní z obce Velká Kraš. Jen v Domašově u Šternberka dopadlo referendum s výsledkem pro výstavbu.

Pět větrníků ale stojí od loňského roku v obci Jívová na Olomoucku. Příprava stavby pěti větrných elektráren u Jívové kvůli odvoláním proti verdiktům úřadů i žalobám zabrala více než 15 let. Místní větrníky mají celkový výkon deset megawattů. Nejbližší je necelý kilometr od zástavby, lopatka elektrárny v horní úvrati sahá do výšky 135 metrů. Stavba větrníků se obešla bez místního referenda. Někteří obyvatelé Jívové se ale obávali zvýšeného hluku či negativního dopadu větrníků na ráz krajiny, turistiku i cenu nemovitostí.

"S investorem jsme se dohodli, že nám bude z každého instalovaného MW platit 90.000 korun. Za první rok zkušebního provozu větrných elektráren jsme tedy měli inkasovat celkem 900.000 korun, nakonec jsme dostali 1,017 milionu korun," uvedl starosta Jívové Jan Pewner (Vše pro Jívovou).

Související

Rychlovky

  • OLOMOUC
    Jeden z hlavních dopravních tahů v centru Olomouce je zkouškou nejspíš pro každého řidiče. Na třídě Svobody je pár míst, kde se můžete zhoupnout. Vloni tady přitom město opravovalo část cesty. Více.
  • OLOMOUC
    Ještě před několika lety šlo o zanedbané území na okraji Olomouc, dnes se lokalita ve Slavonín postupně proměňuje v příjemný prostor pro trávení volného času. Oblast, která dříve sloužila jako uložiště kalů a nesla stopy různých staveb i neudržované zeleně, získává novou podobu. Více. 
  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    Prestižní cena pro hasiče z našeho regionu? Ocenění Zásah roku získala likvidace loňské havárie vlaku u Hustopečí nad Bečvou. Cenu získal i kolektiv štábu a ředitel hasičů Olomouckého kraje Karel Kolářík, který se stal velitelem roku. 

Nejnovější

Doporučujeme

Nejčtenější

Seriály