Někde těží uhlí. My tady máme větrné elektrárny, říká starosta Jívové. Obec získala první milion
První milion korun získala do svého rozpočtu obec Jívová na Olomoucku z provozu pěti větrných elektráren, které fungují od začátku loňského roku. Za dobu plánované životnosti má Jívová od provozovatele elektráren dostat nejméně 25 milionů korun.
Obec s více než 600 obyvateli a ročním rozpočtem kolem 17 milionů korun peníze použije na splacení úvěru na kanalizaci s čistírnou odpadních vod a poté i na další investice. ČTK to řekl její starosta Jan Pewner (Vše pro Jívovou).
Příprava stavby pěti větrných elektráren u Jívové kvůli odvoláním proti verdiktům úřadů i žalobám zabrala více než 15 let. Větrníky mají celkový výkon deset megawattů (MW). Nejbližší je necelý kilometr od zástavby, lopatka elektrárny v horní úvrati sahá do výšky 135 metrů. Stavba větrníků se obešla bez místního referenda. Někteří obyvatelé Jívové se ale obávali zvýšeného hluku či negativního dopadu větrníků na ráz krajiny, turistiku i cenu nemovitostí.
"S investorem jsme se dohodli, že nám bude z každého instalovaného MW platit 90.000 korun. Za první rok zkušebního provozu větrných elektráren jsme tedy měli inkasovat celkem 900.000 korun, nakonec jsme dostali 1,017 milionu korun," uvedl Pewner. Smlouva obsahuje inflační doložku, takže platby pro obec by se i v příštích letech měly navyšovat o inflaci. "Ještě nám zbývá splatit deset milionů korun úvěru na kanalizaci. Pak tyto pravidelné příjmy použijeme na další investice v obci," uvedl Pewner.
Na seznamu investic jsou opravy místních cest a obecních budov či zasíťování pozemků pro stavbu rodinných domů. "Čeká nás také oprava dvou mostů, každá z nich bude stát sedm milionů korun," podotkl Pewner. Podle starosty je dobře, že se Jívová dohodla s investorem a pět větrníků vyrábí elektřinu na jejím katastru. "Kdyby stály na území sousedních Hraničních Petrovic, tak se na ně stejně budeme muset dívat, ale obec by z jejich provozu neměla ani korunu," podotkl Pewner.
Většina obyvatel Jívové si podle starosty na pět větrníků za humny už zvykla. "Někteří si stěžují, že jsou slyšet. Někdy se to může stát, firma ale musela splnit přísné hygienické normy, které se týkají i hluku z provozu elektráren," řekl starosta. Investoři zaměření na větrné elektrárny mají Jívovou a okolní obce stále v hledáčku.
"Nedávno nás oslovila firma s nabídkou menších větrných elektráren, které nemají takový vliv na krajinný ráz jako velké větrníky. Odpověděl jsem jim, že s ohledem na blížící se volby to pro obec není aktuální téma. Uvidíme, kdo tady bude po volbách. Stejně si myslím, že to nebude záležitostí na jedno volební období," řekl starosta.
Jívová je na seznamu akceleračních zón, které tento týden představilo ministerstvo pro místní rozvoj. Podle starosty se příprava stavby větrníků může v akceleračních zónách sice zrychlit, lidé ale budou chtít o těchto projektech rozhodovat v místních referendech.
"Jako občan proti větrným elektrárnám nic nemám. Každý musí do společného měšce nějak přispívat. Někde těží uhlí, někde mají jaderné elektrárny, jinde zase skládky. No a my tady máme větrné elektrárny," dodal Pewner.
Investoři chystají stavbu větrníků na několika místech Olomouckého kraje, někde ale narážejí na odpor části obyvatel. Loni v říjnu byla kvůli plánované stavbě větrných elektráren referenda v obcích Bernartice, Kobylá nad Vidnavkou a Velká Kraš na Jesenicku a také v Domašově u Šternberka nedaleko Olomouce. Ve prospěch větrníků vyznělo pouze referendum v Domašově, v ostatních třech obcích byli lidé proti. Na konci letošního února odmítli stavbu větrníků také obyvatelé Hynčiny na Šumpersku.
