Zapomenuté stavby: Nejstarší manufaktura na manšestr mimo Británii je v Šumperku. Co ji čeká?

Krásná ale chátrající, tak by se dala krátce popsat jedna z mála památek v Šumperku, připomínající slavnou textilní historii města. Šumperku se podařilo bývalou manufakturu na manšestr získat a pustil se do oprav s vizí, že zde zřídí muzeum textilu. Postupně se opravila střecha, budova se odvlhčila a zbavila červotoče a hub. Po čase se ovšem projekt zastavil a další osud Klapperothovy manufaktury začal být nejistý.  

V naší pravidelné rubrice Zapomenuté stavby si ovšem manufakturu popíšeme více, a začneme u její historie. Šumperk byl odpradávna centrem na výrobu textilu, místní tkalci vyráběli mezulán, brachet a později trip, tato látka se používala na potahování nábytku a stála za bohatstvím místních. Později se začal vyrábět i jinde a zájem o látku ze Šumperka klesal. Přišla ovšem doba manšestrová, látka z britských ostrovů se musela do Evropy draze dovážet, a to si moc dobře uvědomoval vídeňský obchodník Johann Ernst Klapperoth.

A jaké bylo nejlepší místo pro výrobu velkého množství látek? Samozřejmě Šumperk s bohatou textilní tradicí a řadou schopných tkalců. V roce 1785 tak Klapperoth na Moravě zakládá nejstarší manufakturu na manšestr mimo Velkou Británii. Místo pro stroje a kompletní výrobu našel v domě postaveném mezi roky 1730-1765 na někdejším Dolním předměstí, ulici Neu Gasse. Došlo k přestavbě stávající budovy a Klapperoth mohl začít vydělávat zlaťáky. Plodů své podnikatelské prozíravosti si bohužel obchodník dlouho neužil, zemřel už v roce 1789 a manufaktura se postupem času dostala do rukou jeho zetě Gottholda Kunze. 

Pilně se v Šumperku na výrobě manšestru pracovalo přibližně do roku 1832, kdy se začalo vyrábět hlavně plátno. Od poloviny 19. století se z budovy stal obytný dům, podle Národního památkového ústavu ovšem víme, že zde v roce 1936 byla stolařská dílna a v roce 1964 se z bývalé manufaktury stala památka. V dalších letech dům postupně chátral a jeho majitel do objektu nikoho nepouštěl. Poslední ohledání stavu se tak uskutečnilo v roce 1993.  

Město už do oprav investovalo desítky milionů korun. Celý projekt ovšem narazil

Město Šumperk se dlouho snažilo bývalou manufakturu získat do svého vlastnictví a hodnotnou budovu tak zachránit. To se bohužel dlouhé roky nedařilo, protože majitel s prodejem do rukou města nesouhlasil, zároveň ovšem nechal historickou památku chátrat. Změna přišla v roce 2016, kdy došlo k dohodě s dědici původního majitele a vedení města Klapperothovu manšestrovou manufakturu koupila za 2,5 milionu korun. „Jde o jeden z nejcennějších historických objektů ve městě. Nabízí se nám historická možnost jej zachránit,“ řekl pro iDnes tehdejší místostarosta Šumperka Tomáš Spurný. 

Poté se opravdu začalo konat. Šumperk, společně s polským městem Bielawa, přišel s projektem o historii textilnictví. Jednou z aktivit projektu je rekonstrukce objektu bývalé Klapperothovy manufaktury v Šumperku a vznik interaktivní expozice zaměřené na historii textilnictví,” vyvěsilo město hrubou představu projektu v roce 2018 na svém webu společně s vizualizací rekonstruované stavby.  

Šumperská radnice se dala do díla a postupně do rekonstrukce investovala okolo 25 milionů korun. Byla udělaná nová střecha, došlo i k odvlhčení stavby a zlikvidování dřevokazného hmyzu a hub v dřevěných konstrukcích," popsal pro Olomoucký Report vedoucí Odboru kultury města Šumperk Bohuslav Vondruška. Pak ovšem celá vize o narazila a nad muzeem textilnictví se zavřela voda. Laicky řečeno je teď budova zakonzervovaná, aby se nerozpadala,” vysvětlil Vondruška.

To vše se událo za minulého vedení města, to potvrdil pro Report i Karel Hošek (Šumperáci), současný místostarosta Šumperka pro investice: My teď řešíme nezbytné práce a chceme změnit provozní analýzu.” Hošek tím naráží na myšlenku vybudování muzea. Provozní náklady totiž podle něj neodpovídají dnešním cenám. Městu by zřízení muzea na provozu přinášelo i 10 milionovou ztrátu ročně. Ostatní prvky jako kavárna, vzdělávací a školící místnosti a klubovny zůstávají. Teď řešíme, jak upravit analýzu, abychom mohli využít už existující projektovou přípravu,” předestřel současné plány Hošek s tím, že během roku 2024 ukončit diskuzi a na radě města schválit další postup.  

Pro město by byl náročný nejen provoz, ale i samotná obří investice do rekonstrukce Klapperothovy manufaktury. Před třemi lety se počítalo se 100 miliony korun bez DPH, interiérové prvky dalších 50 milionů. Dnes by byla potřebná částka ještě vyšší,” dodal místostarosta. V Šumperku se navíc pouští do prioritní investice opravy Domu kultury, který má jasné využití. Dům kultury je pro nás absolutní priorita. Možná by se dalo oba projekty ufinancovat společně, ale bylo by to příliš riskantní. Chceme rovněž sázet stromy, opravovat parky a parkoviště, to bychom kvůli muzeu s roční 10 milionovou ztrátou dělat nemohli,” uzavřel místostarosta Karel Hošek.  

Související

  • Od plesů po koncerty, Městský dům slouží generacím. Teď se zkoumá jeho technický stav
    Společnost

    Od plesů po koncerty, Městský dům slouží generacím. Teď se zkoumá jeho technický stav

    Přerovská radnice zahájila rozsáhlý stavebně technický průzkum Městského domu, jedné z nejvýznamnějších historických budov ve městě. Odborné posouzení objektu, které provede společnost PRINTES – ATELIER za téměř jeden milion korun, má odhalit technický stav objektu a navrhnout konkrétní kroky pro jeho údržbu, opravy i budoucí investice.

  • Fórum OR: Deset tisíc za trvalý pobyt v Olomouci. Vyplatí se to městu i lidem?
    Společnost
    Fórum OR

    Fórum OR: Deset tisíc za trvalý pobyt v Olomouci. Vyplatí se to městu i lidem?

    Město Olomouc spustilo kampaň, která má přesvědčit lidi, kteří žijí v Olomouci a dosud tak neučinili, aby si zřídili trvalý pobyt přímo ve městě. Každý, kdo se do konce prosince 2025 přihlásí, získá od radnice deset tisíc korun. Radnice si od kroku slibuje víc než jen vyšší příjmy. Co si o tom ale myslí další zastupitelé? Report položil vybraným zastupitelům anketní otázku "Jak vnímáte příspěvek 10 tisíc za přihlášení trvalého bydliště v Olomouci?" Odpovědi jsou seřazeny tak, jak je oslovení zastupitelé poslali.

  • Největší ekologická havárie v Česku má nové řešení. Sanaci u Hustopečí převezme stát
    Společnost

    Největší ekologická havárie v Česku má nové řešení. Sanaci u Hustopečí převezme stát

    Sanaci pozemků po únorové havárii vlaku s benzenem u Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku převezme od 1. listopadu státní podnik Diamo. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) novináře po dnešním jednání vlády informoval, že Diamo zajistí dlouhodobou sanaci území. Podnik má jednat o vykoupení poničeného území o rozloze zhruba tři hektary, které je teď ohrazeno ocelovými stěnami. Česká inspekce životního prostředí bude v lokalitě působit až do ukončení celé sanace. Zaměří se zejména na expertní konzultace projektů dalších etap ozdravování a dozorovou činnost v lokalitě.

  • Na Nemilance se usídlily dvě bobří rodiny. Město brání propustek pachovými ohradníky
    Společnost

    Na Nemilance se usídlily dvě bobří rodiny. Město brání propustek pachovými ohradníky

    Olomoucké odbory životního prostředí a dopravy aktuálně řeší dvě bobří rodiny na toku Nemilanka, kde probíhá čištění a úpravy koryta. Právě kvůli čištění, které má v gesci Povodí Moravy, nechalo město nainstalovat pachové ohradníky, které by měly bobří aktivity zastavit.

Rychlovky

  • OLOMOUC
    Nová hala pro míčové sporty se plánuje na jihu Olomouce. Město vytipovalo pozemek proti areálu FK Nemilany a chystá architektonickou studii. Projekt je v počátcích, dokumentace má být hotová v roce 2027.
  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    V porovnání s volbami před 4 lety zájem o voličské průkazy stoupl třeba v Přerově až o čtvrtinu na zatím 635 průkazů. V Šumperku se na voličské průkazy tvořily i fronty. 
  • PŘEROV
    Unikátní sbírku více než 1300 optických přístrojů od společnosti Meopta získalo Muzeum Komenského v Přerově. Obsahuje fotoaparáty, dalekohledy, promítačky i vojenskou techniku od 30. let po současnost. Město ji chce zpřístupnit. Meopta dala sbírku muzeu bezplatně.

Nejnovější

  • Kopnout penaltu v nastavení? Mohli jsme jen získat, říká Jan Koudelka
    Sport
    Rozhovory

    Kopnout penaltu v nastavení? Mohli jsme jen získat, říká Jan Koudelka

    Po jedenácti odehraných kolech je nejlepším střelcem druholigového 1. SK Prostějov Jan Koudelka. Zkušený ofenzivní záložník dal tři branky, naposledy proti Vlašimi proměnil v nastaveném čase pokutový kop a Hanáci tak získali bod za remízu 1:1. „Je pro nás důležité, že jsme doma neprohráli. Mohlo by to být samozřejmě lepší, ale bod bereme,“ řekl Koudelka.

  • Modernizace přechodu zajistí větší bezpečnost chodců. Výstavba začne v říjnu
    Doprava

    Modernizace přechodu zajistí větší bezpečnost chodců. Výstavba začne v říjnu

    Počátkem října budou muset řidiči a chodci počítat s dopravními komplikacemi v ulici Pasteurově v Olomouci. Důvodem bude výstavba středního dělícího ostrůvku s přechodem pro chodce. Součástí modernizace bude nasvětlení přechodu i okolní ozelenění. 

  • Kdo sedí na chytrých vejcích? Olomoucká zoo se zapojila do výzkumu
    Společnost

    Kdo sedí na chytrých vejcích? Olomoucká zoo se zapojila do výzkumu

    Již dlouhá léta se člověk snaží inkubovat ptačí vejce uměle – ve specializovaných líhních, aniž by se doposud příliš vědělo, jak přesně inkubují svá vejce ptačí rodiče přirozeně ve svých hnízdech. A na toto poznání se zaměřuje výzkum inkubace ptačích vajec vedený Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU), do něhož se olomoucká zoo letos zapojila.

  • Ve městě žijí, ale občanku si měnit nechtějí. Přesvědčí lidi k trvalému pobytu finanční bonus?
    Společnost

    Ve městě žijí, ale občanku si měnit nechtějí. Přesvědčí lidi k trvalému pobytu finanční bonus?

    V Olomouci žije podle dat Ministerstva vnitra 115 tisíc lidí. Trvalé bydliště tady má ale pouze 102 tisíc obyvatel. To teď chce město změnit, když zveřejnilo nabídku příspěvku 10 tisíc korun pro ty, kdo se při splnění podmínek přihlásí k trvalému bydlišti v Olomouci. Report se ve dvou dílech zaměřil na lidi, kteří v Olomouci dlouhodobě žijí, trvalé bydliště tu ale nemají. Proč si ani po několika letech nechtějí lidé vyměnit občanku a může to změnit příspěvek města?

Doporučujeme

  • Blíží se tradiční Kabelkový veletrh. Letos podpoří projekt Otevřeme zahradu
    Doporučujeme

    Blíží se tradiční Kabelkový veletrh. Letos podpoří projekt Otevřeme zahradu

    Dát věcem druhou šanci, udělat sobě či někomu jinému radost krásným módním doplňkem, a současně přitom podpořit dobrou věc. To je základním motivem populárního Kabelkového veletrhu, který navazuje na tradici dobročinných veletrhů pořádaných pro olomoucký spolek Dobré místo pro život. Organizaci i letos zaštiťuje Nadace Heleny Morávkové. Rekordní výtěžek z minulého roku pomohl rodinám postiženým povodněmi na Jesenicku. Letos veletrh podpoří projekt Otevřeme zahradu, který má za cíl obnovu zahrady Hospice na sv. Kopečku u Olomouce.

  • Přerov objevuje sílu sdílené energie: město a lidé táhnou za jeden provaz
    Doporučujeme

    Přerov objevuje sílu sdílené energie: město a lidé táhnou za jeden provaz

    Přerov zkouší sílu sdílené energie. Energetické společenství Přerov propojuje město, firmy, školy i jednotlivce, aby společně vyráběli a sdíleli energii z obnovitelných zdrojů. V polovině září se v klubu Teplo konaly workshopy, během nichž se účastníci dozvěděli, jak projekt funguje v praxi a jak mohou sami přispět k energetické soběstačnosti svého města.

  • SOUTĚŽ: Podzimní Flora je tady. Vyhrajte vstupenky
    Doporučujeme

    SOUTĚŽ: Podzimní Flora je tady. Vyhrajte vstupenky

    Výstaviště Flora ožije barvami podzimu a otevře brány jubilejnímu 30. ročníku zahradnické výstavy Flora Olomouc – Hortikomplex. Návštěvníci se mohou těšit nejen na pestrý program. Čtenáři Olomouckého Reportu mají teď možnost zapojit se do soutěže o volné vstupenky.

  • Senice na Hané spouští energetické společenství. Energie zůstane v obci a přinese úspory
    Doporučujeme

    Senice na Hané spouští energetické společenství. Energie zůstane v obci a přinese úspory

    Senice na Hané patří mezi první obce v regionu, které zakládají vlastní energetické společenství. Cílem je, aby elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů zůstávala v obci, přinášela úspory a zároveň posilovala místní soběstačnost.

Nejčtenější

Seriály