Vizí a plánů je hodně, říká nový ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Jakub Ráliš

Původně se měl ředitelem Vlastivědného muzea v Olomouci stát Jakub Ráliš až na začátku února. Celá věc se urychlila a do funkce nastoupil s novým rokem. Ráliše si veřejnost pamatuje jako ředitele filmového festivalu AFO. Jak se k nové pozici dostal a jak se v muzeu cítí prozradil v našem rozhovoru.

Reklama
Reklama

Jste rodák z Olomouce?

Pocházím z Pardubic, ale nemám tam nějak hluboké kořeny. Byla to vlastně velká shoda náhod, že se tam všichni moji prarodiče po druhé světové válce zabydleli. Do Olomouce jsem přišel studovat a už jsem tady větší polovinu svého života.

Čím je pro vás Olomouc?

Olomouc je pro mě z mnoha důvodů unikátním městem. Jedním z nich je, že Olomouc je univerzitní město, může to znít jako klišé, ale je to tak. Díky tomu má unikátní atmosféru. Olomouc je také zajímavá demograficky, je tady univerzita, dvě velké nemocnice, spousta výzkumných ústavů a tak dále. Pak jsou tady samozřejmě památky UNESCO a druhá největší památková rezervace v republice. Člověk, který tady žije už od dětství to možná nevnímá, ale každý, kdo sem poprvé přijede, je z toho ohromen.

Pro město je také zásadní spolupráce kulturních a společenských institucí jako právě univerzity, muzeí a dalších. To všechno je pro mě Olomouc.

Když jste zmínil spolupráci. Plánujete konkrétně, vy jako muzeum, nějakou užší spolupráci s některými institucemi?

To se už do určité míry děje. Ale plánujeme spolupráce rozšířit. Už máme rozjednané spolupráce s Pedagogickou fakultou UP v oblasti didaktiky a pedagogiky. Plánujeme co nejvíce smysluplných spoluprací s univerzitou jako takovou. Systematizovali bychom stáže studentů, případně jejich praxe. Pak je také logické, že bych rád navázal užší spolupráci s festivalem AFO. Velké porozumění máme také s ředitelem Muzea umění. Dále se setkáváme s řediteli dalších institucí a příspěvkových organizací.

Kromě rozšiřování spoluprací, máte nějaké konkrétní nápady, jak rozšířit expozice přímo ve Vlastivědném muzeu?

Těch vizí a plánů je opravdu hodně. Bylo by hezké dokončit rekonstrukci zámku v Kosíři nebo začít s revitalizací vnitřních prostor hlavního objektu muzea (Klášterní kostel sv. Kláry pozn. red.). Ale v aktuální rozpočtové, koronavirové situaci těch peněz není tolik. Bavíme se o obrovských nákladech.

Jak je na tom zmíněná hlavní budova muzea, objekt kláštera?

Je to velmi pečlivě chráněná památková budova, ale celkově je hodně zastaralá. Týká se to hlavně výmalby, maleb, mobiliáře a všeho dalšího, což narušuje i zážitek z muzea. Taková věc si žádá architektonickou soutěž a zásadní investice. Ty se budu snažit vyargumentovat.

Budeme ale muset realizovat opravy havarijních problémů. V hlavní lodi kostela totiž padá strop a jeho oprava je nutná. Je jasně řečeno, že pokud se tento problém do roku 2023 nevyřeší, tak se prostor bude muset uzavřít, protože by strop mohl spadnout.

Kam by šly peníze nejdřív, kdyby je muzeum mělo k dispozici?

Kdybych mohl mít kouzelný kabát jako v pohádce S čerty nejsou žerty, tak bych velmi rád nechal rozšířil a renovoval expozici historie Patnáct století města. Ta expozice je už více než 20 let stará. Například Národní muzeum dělá tyto expozice s výhledem na dobu dvaceti maximálně třiceti let. U renovace naší výstavy se bavíme skutečně o desetimilionových částkách.

Také bych rád začal spolupracovat s kolegy z ostatních ústavů na Centru Libavska. Jednalo by se o pobočku muzea, která by se věnovala oblasti bývalého vojenského prostoru. Místo je unikátní přírodní památkou.

Další nutností by byla oprava a rozšíření depozitářů. Nyní sbírky často, lidově řečeno zahálejí a mohou degradovat. Ve chvíli, kdy není sbírka zpracovaná, tak ji není možné správně konzervovat.

Do jakých budov by se mohly depozitáře rozšířit?

Pro muzeum by bylo úžasné, kdyby dopadl projekt Hanáckých kasáren a my bychom tam mohli realizovat centrální depozitář. Kdyby kraj, město a univerzita byly toto schopni posunout dál, tak by to mohlo bez nadsázky skutečně zachránit velkou část hmotného dědictví našeho města a kraje. Jinak za chvíli budeme hledat pouze provizorní řešení ukládání těchto věcí.

Jaké věci plánujete na rok 2022?

Během jara budeme dokončovat novou přírodovědnou expozici, na které se pracovalo tři roky. Ta je zaměřená hlavně na děti na základních školách, ale nejen na ně, i já jsem se tam dozvěděl hodně věcí. Expozice je opravdu moderně didakticky i pedagogicky zpracovaná.

Zároveň budeme otevírat rozšíření arboreta v Bílé Lhotě, které samo o sobě je velmi populární. Konkrétně se bude jednat o hospodářskou budovu, kde se budeme snažit ukazovat, jak naši předci tady na Hané hospodařili.

Co vše se lidé v rozšířeném arboretu dozví?

Expozice se bude týkat člověka a přírody, toho, jak člověk s přírodou zachází. Také se ukáže kontext devastace krajiny a problémy se suchem. To považuji za esenciální. Na jednu stranu konzervujeme a vytváříme sbírkovou činnost. Ale zároveň muzeum není jen „sběratelský kroužek“, muzeu jde také o poučení o komunikaci se společností a o zachování kulturního vědomí.

Na seznámení s chodem muzea jsem si dal rok

Jak jste se k výběrovému řízení na nového ředitele VMO dostal?

Muzea mě lákala vždycky. Do výběrového řízení jsem se přihlásil sám. Dozvěděl jsem se o něm už někdy před létem 2021, když krajský úřad vyvěsil svou výzvu. Potom jsem si to celé léto rozmýšlel, bavil jsem se s potencionálními novými kolegy a připravoval tým AFO, že bych mohl odejít. Během podzimu pak proběhla obě kola výběrového řízení.

Původně jste se měl stát ředitelem až na začátku února, ale nastoupil jste už v lednu. Stihl jste se se vším seznámit?

Samozřejmě byl to trošku problém. Upřímně seznámit se s celkovým chodem muzea mi bude trvat delší dobu. Na detailnější seznámení jsem si dal letošní rok. Ale žádné zásadní problémy se nevyskytly.

Zasahuje nějak negativně do chodu muzea vyšetřování Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) ?

Když vám někam přijde Národní centrála proti organizovanému zločinu a pak musí zaměstnanci jezdit na výslechy do Ostravy, tak to vytváří určitý stres. Nemyslím si ale, že by to mělo přímo dopady na chod muzea. Naopak, myslím si, že se atmosféra v muzeu uklidnila.

A jak se v muzeu cítíte vy?

Já se tady cítím skvěle. Kancelář, ve které teď sedím je na mě trošku velká, ale jinak je to opravdu skvělé. Do muzea jsem se těšil. Byla pro mě velká změna přijít do týmu osmdesáti lidí, kteří jsou tady mnoho let. Všichni tady jsou kvalifikovaní a motivovaní, a to je důvod, proč jsem se sem těšil.

Reklama
Reklama

Související

  • Úřad práce v Olomouci se stěhuje. Od prosince vyřídíte vše na jedné adrese
    Společnost

    Úřad práce v Olomouci se stěhuje. Od prosince vyřídíte vše na jedné adrese

    Úřad práce dokončil v Olomouci jednu z největších investic posledních let. Rekonstrukcí bývalého areálu společnosti Sigmia vzniklo nové moderní sídlo, které soustředí služby kontaktního i krajského pracoviště na jednom místě. Projekt si vyžádal investici téměř 325 milionů korun a přinese klientům komfortnější prostředí, lepší dostupnost služeb a možnost vyřídit vše na jediné adrese od 1. prosince.  

  • Vánoční strom míří do Přerova. V sobotu kvůli němu omezí dopravu
    Společnost

    Vánoční strom míří do Přerova. V sobotu kvůli němu omezí dopravu

    V sobotu 21. listopadu zamíří do centra Přerova vánoční strom, který bude během adventu zdobit náměstí T. G. Masaryka. Jehličnan letos městu nabídli majitelé soukromého pozemku v Kozlovicích. Místo pokácení bez dalšího využití tak dostane ještě jednu, tentokrát slavnostní roli.

  • Akce na víkend: Bramborákové šílenství v Twinbergu, spanilá jízda vánočních tramvají a Dizajntrh
    Společnost

    Akce na víkend: Bramborákové šílenství v Twinbergu, spanilá jízda vánočních tramvají a Dizajntrh

    Krásný den všem pravidelným čtenářům a čtenářkám. Vítáme vás u nejnovějšího vydání čtvrtečních Akcí na víkend Olomouckého Reportu. Co se v Olomouci a v okolí bude o  víkendu dít? Máte se opravdu na co těšit.

  • Hranická propast může vydat své dno. Robot se ponoří až do 1300 metrů
    Společnost

    Hranická propast může vydat své dno. Robot se ponoří až do 1300 metrů

    Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl dnes novinářům František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd ČR. Dno by teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • PŘEROV
    Přerovské volejbalistky vyrazily darovat krev.  Mezi nimi byly jak zkušené dárkyně, tak i ty, které absolvovaly odběr vůbec poprvé. Více
  • ŠUMPERK
    Na ustavujícím zasedání Zastupitelstva města Šumperka byl novým starostou zvolen Martin Kuchtík (Nezávislá volba). Více
  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    Také v příštím roce zachová kraj slevy pro děti, studenty a seniory ve veřejné hromadné dopravě. Oproti běžnému jízdnému zaplatí jen čtvrtinu ceny. Více
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

  • Mora po Třinci litovala chyby v závěru
    Sport

    Mora po Třinci litovala chyby v závěru

    Hokejistům HC Olomouc se stále nedaří vymanit z posledního místa extraligové tabulky. Naposledy ve středu v předehrávce 21. kola ukázali v Třinci, že sílu na to mají. Po dvou třetinách hráli na ledě lídra nerozhodně, na začátku třetí šli do vedení. Ale domácím se v závěru podařil obrat.

  • Hunger Games se vrací do kin. Přidá se Rocky i čeští bohové
    Kultura

    Hunger Games se vrací do kin. Přidá se Rocky i čeští bohové

    Návrat do krutého světa Hladových her, příběh zrodu jedné z nejslavnějších filmových postav a česká fantasy komedie plná slovanských bohů. Takové jsou filmové novinky, které od čtvrtka 19. listopadu míří do kin. Trojici premiér představil ve vysílání Radia Haná filmový expert Jan Tománek z olomouckého kina Metropol v rozhovoru s Lukášem Kobzou.

  • Jak podpořit dětskou chuť učit se? Jana Nováčková o tom bude mluvit v Olomouci
    Tipy

    Jak podpořit dětskou chuť učit se? Jana Nováčková o tom bude mluvit v Olomouci

    Jen známka do žákovské knížky je málo. Co pomáhá dětem, aby se samy chtěly ptát, objevovat a učit? Psycholožka Jana Nováčková přijede do Olomouce na veřejnou besedu Proč se děti učí nejlépe, když samy chtějí? Rodiče, učitelé i další zájemci se mohou těšit na povídání o vnitřní motivaci, svobodě a radosti z učení i na prostor pro vlastní otázky.

  • Horoskopy na čtvrtek: Raci, hledejte nové možnosti. Ryby, doženete všechny resty
    Horoskopy

    Horoskopy na čtvrtek: Raci, hledejte nové možnosti. Ryby, doženete všechny resty

    Krásné ráno, milí čtenáři a milé čtenářky. Vítáme vás u dalšího říjnového dne. Dnes je čtvrtek 19. listopadu. Svůj svátek slaví všechny Alžběty. Přejeme vše nejlepší. Co vám dnešní den přinese?

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Kdysi problematické dědictví, dnes Stavba roku. Přerov slaví velký úspěch
    Společnost

    Kdysi problematické dědictví, dnes Stavba roku. Přerov slaví velký úspěch

    Nové sídlo přerovského magistrátu na náměstí T. G. Masaryka 16 zaznamenalo významný úspěch v celostátní soutěži Stavba roku 2026. Ocenění pro nejlepší realizace uplynulého roku byla slavnostně vyhlášena v pondělí 16. listopadu ve Dvořákově síni pražského Rudolfina, v hlavní kategorii získalo titul celkem 16 realizací. Přerovská radnice přitom obstála v mimořádně silné konkurenci. Do 34. ročníku soutěžní přehlídky se přihlásilo 156 staveb, z toho 150 realizací z České republiky a šest ze zahraničí.

  • Do ledové Plumlovské přehrady skočilo 130 plavců. Nejstaršímu bylo 85 let
    Společnost
    Sport

    Do ledové Plumlovské přehrady skočilo 130 plavců. Nejstaršímu bylo 85 let

    Soutěž O ledovó čapu Boba Pácla přilákala do Prostějova 130 otužilých plavců z nejrůznějších koutů republiky. Celkem se do oblíbené akce zapojilo 21 plaveckých oddílů. Nechyběli ani soutěžící z řad veřejnosti. Soutěžilo se 14. listopadu na Plumlovské přehradě.

  • Prostějovská nemocnice se mění za 285 milionů. Staví nový urgentní příjem
    Zdraví
    Společnost

    Prostějovská nemocnice se mění za 285 milionů. Staví nový urgentní příjem

    V Nemocnici AGEL Prostějov začíná výstavba nového urgentního příjmu. Staveniště bylo ve čtvrtek 12. listopadu za účasti zástupců Olomouckého kraje předáno stavební společnosti Metrostav, která zahájila práce již následující den. V první fázi se stavebníci zaměří na vybudování základů nové budovy. Projekt je součástí rozsáhlé modernizace nemocnice, na kterou Olomoucký kraj vyčlenil 285 milionů korun.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama