To je něco, prostě pohádka, fakt pohádka, řekl brankář Kofroň
Brankář Zdeněk Kofroň pomohl divizním Novosadům k pohárovému postupu přes prvoligovou Sigmu hned několika skvělými zákroky. Protihráče přiváděl k zoufalství. „Podstatný je týmový výkon a to, že jsme vyhráli. To je nejvíc,“ řekl po výhře 3:2 nad účastníkem Chance ligy a postupu do osmifinále.
Olomoucké derby v poháru se hrálo po dvaceti letech. A opět byla Sigma poražena. Jaké to pro vás bylo utkání?
Bylo to super, přišlo plno fanoušků. Připravovali jsme se na to, trávník jsme dali do kondice, chystali jsme areál, prostě celé Nové Sady tím žily. A jsme strašně rádi, že se to povedlo už jenom pro ten malý klub, co tady je. Pro Sady, které jsou takový rodinný klub, je to prostě fantastické. Jsem rád za hráče, funkcionáře, za všechno. Je to prostě to, kvůli čemu to hrajeme. Super.
Vy jste tým hodně podržel. V prvním poločase jste měl dva naprosto spektakulární zákrok. Byl to základ pro vítězství?
No, upřímně ani nevím. To se tak odehrálo rychle. Podle mě i podcenili tu jednu střelu, dával to placírkou, myslel si, že to uklidí lehce. Na čáře si ale celkem věřím, ale bylo tam prostě i trošku štěstí. Škoda té penalty, jak si myslím, že už jsme gól nedostali (směje se).
Vy platíte za penaltového mága. Věřil jste si i na tuhle? Nemrzí vás, že jste ji nechytil.
Nemrzí to. Samozřejmě jsem si na penaltu věřil, ale já neberu nulu jako důležitou. Podstatný je týmový výkon a to, že jsme vyhráli. To je nejvíc.
Mysleli jste na postup, když jste ráno stavěli na stadionu mobilní tribuny?
Ne, osobně jsem si říkal, když bychom prohráli o dva, o tři góly, bylo by to super. Ale to, že dáme první gól a ještě navíc otočíme zápas, to je něco, prostě pohádka, fakt pohádka.
Rozebírali jste před zápasem nějak to, že Sigma nedává góly, trápí se. Nebo to bylo v módu jdeme si to užít?
Hlavně si to užít. Samozřejmě trenér nám něco řekl, ale přece jenom je to liga, takže jsou ve všem rychlejší, lepší, takže v náš prospěch byly spíš standardky. Řekli jsme si, jak budeme bránit a potom, abychom do toho hlavně dali srdíčko a nějak to dopadne. No, naštěstí to dopadlo.
Věřil jste, že si ještě zachytáte takový zápas s takovým koncem?
Upřímně, já už jsem chtěl tolikrát končit, přece jenom už jsem staršího data. Ale jsem rád, že jsem ještě neskončil. A pohádka pokračuje. A třeba dostaneme ještě Spartu a tu porazíme taky (směje se).
Takže dovolená, kterou jste si na zápas brali, se vyplatila?
Ano, ano. Já mám dovolenou i den po zápase, jedeme s manželkou na wellness, abychom si to užili se vším všudy. Takže je to super. Udělali jsme si hezký den, ráno trénink, pak společný oběd. To si, myslím, dělá to tým, tmelíme kolektiv. Je to prostě super.
Možná trošku překvapivě jste vydrželi kondičně až do poslední minutě. Pomohla tomu euforie?
No, máte pravdu, jak jsme nastupovali do druhého poločasu, tak jsem si myslel, že tak kolem šedesáté minuty odpadneme. Ale víte co, bylo to derby, byly tady dva tisíce fanoušků, ono se pak hraje úplně jinak. Možná, kdybychom hráli normální divizní zápas, tak bůh ví, jak by to dopadlo.
Ve hře byla i varianta, že by se hrálo na Andrově stadionu. Doma to pro vás bylo lepší.
To je pravda. Už jenom proto, že Sigma má daleko větší hřiště. Tam by nás asi uběhali, tam bychom si moc nevěřili. Ale na našem malém hřišti se může stát cokoliv. A vidíte, dopadlo to tak, jak to dopadlo.
