Strach ze slintavky uzavřel farmu veřejnosti. Návštěvníci zmizeli, dojí se dál

Po silnici vyjíždíme z obce Červenka na Olomoucku a vydáváme se směrem ke 400 let starému zemědělskému stavení. Doubravský dvůr, stejně jako další zemědělská družstva a farmy, uzavřel přístup ke zvířatům pro širokou veřejnost. Důvodem je riziko vysoce nakažlivého viru slintavky a kulhavky, který napadá zejména skot. Nákaza by znamenala porazit celé stádo. Olomoucký Report na místě zjišťoval, jak se opatření vydávaná úřady projevují na provozu zemědělských subjektů.

Před samotnou farmou je parkoviště s kapacitou pro pár aut. Dříve dokořán otevřená červená brána je nyní zavřená a zamčená řetězem. Před ní se nachází rohožka napuštěná dezinfekcí a dekontaminační rám, který má vyčistit vozidla, kterým je povoleno do dvora vjet. Od 7. března totiž platí přísná opatření od Státní veterinární správy (SVS) v souvislosti se slintavkou a kulhavkou. 

„Chov a kravín fungují normálně, protože to jinak nejde. Krávy se musí dojit a krmit, takže ten základ běží. Všechno, co není nezbytně nutné, jsme ale omezili – dodavatelé nezajíždějí do dvora, ale zastavují před bránou. Dovnitř jede jen mlékař nebo výjimečně kamion s krmením, a to přes dezinfekční rám,“ vysvětluje pro Report Šárka Osičková, která s manželem Václavem farmu provozuje.

Podniková prodejna je stále otevřená, tržby ale klesly

Krom kravína a výběhů pro další zvířata, má farma také provozní prodejnu nesoucí název Sýpka, kde prodávají své mléčné i masné výrobky. „To byl asi největší oříšek. Vchod máme ze dvora, takže jsme vytvořili koridor, aby se zákazníci k nám dostali, ale nedostali se ke zvířatům. Uvažovali jsme i o novém vchodu z parkoviště, ale to by znamenalo prorazit 400 let starou zeď,“ podotýká Osičková.


Slintavka a kulhavka (SLAK) je vysoce nakažlivé virové onemocnění sudokopytníků, které způsobuje horečku, puchýře a následné léze v dutině ústní, na končetinách a dalších místech, což vede ke slinotoku a kulhání. Nákaza má vysokou nemocnost, nízkou úmrtnost a i když není přenosná na člověka, lidé ji mohou šířit mezi chovy nepřímo. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.


Právě uzavření dvoru pro veřejnost, aby provozovatelé minimalizovali možnost zavlečení viru, způsobilo výrazný úbytek návštěvníků. Zatímco dříve farmu navštěvovaly celé rodiny s dětmi, dnes si podle Osičkové přijdou jen nakoupit. „V prodejně nám klesly tržby přibližně o polovinu. Největší ztrátou pro nás jsou ale návštěvníci,“ vysvětluje Osičková.

Co do opatření, podle Osičkové postupují příslušné úřady i Ministerstvo zemědělství zodpovědně. „Veterinární správa a ministerstvo se k tomu staví zodpovědně, ale často jim chybí praktický vhled, jak funguje běžný provoz. Naštěstí se zapojili i lidé z praxe – díky tomu mají opatření větší smysl. Kdyby to určovali jen 'shora', nemuselo by to být efektivní,“ vysvětluje s tím, že na opatřeních se podílel i její manžel Václav, veterinář a předseda Společné zdravotní komise svazu chovatelů skotu ČR.

Podezření na nákazu spouští jasný postup

SVS má také připravený plán pro případ, že by se nákaza vyskytla v republice. „To je zásadní, protože pak je potřeba jednat v hodinách, skoro bych řekla i v minutách, protože ten virus je velmi nakažlivý a nebezpečný,“ doplňuje Osičková.

Podle mluvčího SVS Petra Vorlíčka je postup při podezření na slintavku a kulhavku podobný jako u jiných vážných nákaz. „Proces začíná tím, že někde vznikne podezření, že se v chovu vyskytují klinické příznaky u zvířat. Pak se přijímají přechodná nebo počáteční opatření a posílají se vzorky na vyšetření,“ popsal pro Report Vorlíček.

V případě, že se nákaza potvrdí, následuje vyhlášení ohniska a ochranných pásem. "V ohnisku se samozřejmě likvidují vnímavá zvířata a v pásmech se přijímají opatření," vysvětlil mluvčí Vorlíček. Důležitým faktorem je také rozsah chovu a druh zvířat. „Záleží, jak je to velký chov, jakých zvířat, a potom s pomocí dalších složek se likviduje podobně, jako to probíhá teď na Slovensku nebo v Maďarsku,“ doplnil.

Na území České republiky stále platí zákaz dovozu vnímavých zvířat na SLAK ze Slovenska a Maďarska. Mezi vnímavá zvířata patří ta domácí, jako je skot, ovce, kozy, prasata, ale i volně žijící, jako je prase divoké nebo jelen evropský. Stejně tak platí zákaz i na dovoz sena, slámy či zelené píce z uvedených zemí. Na slovenských a rakouských hranicích probíhají kontroly a dezinfekce vozidel nad 3,5 tuny. Výjimkou jsou pouze dvě spolkové země Rakouska - Dolní Rakousko a Burgenlandsko.

Podle dat ze začátku dubna zkontrolovala policie přes 176 tisíc vozidel. Třinácti z nich chyběly doklady o dezinfekci a 39 vozidlům odepřeli příslušníci vstup na území republiky.

Související

Rychlovky

  • PŘEROV
    V Přerově odstartovala výstavba nové smíšené cyklostezky, která propojí město s místní částí Dluhonice. Trasa povede od hlavního vstupu do areálu Prechezy až k novému nadjezdu nad železnicí v ulici Dluhonská. Více.
  • PŘEROV
    Nové sídlo magistrátu je o krok blíž otevření. Město budovu převzalo od zhotovitele, do konce dubna se dořeší nedodělky a budova se vybaví. Úředníci i občané se tak brzy dočkají moderního zázemí úřadu. 
  • OLOMOUC
    Na novém místě bude letos majáles Univerzity Palackého v termínu 6. a 7. května. Program je v plánu nově v Letním kině. Nabídne dvě scény, 70 spolků i workshopy. Dojde i na korunovaci krále či královny majálesu. Jméno je zatím tajné. Více.

Nejnovější

Doporučujeme

Nejčtenější

  • ANKETA: Akce, nebo ticho a klid? Olomoučané se vyjádřili jasně
    Společnost
    Ankety

    ANKETA: Akce, nebo ticho a klid? Olomoučané se vyjádřili jasně

    Vyrazili jsme do ulic a zeptali se Olomoučanů, zda jim vadí rušení nočního klidu ve městě. Většinou byli lidé shovívaví a akce vítají s otevřenou náručí. Našli se však také občané, kterým hluk komplikuje život.

  • Šumperk chce novou sportovní halu. Město vyhlásilo soutěž
    Společnost

    Šumperk chce novou sportovní halu. Město vyhlásilo soutěž

    Město Šumperk vyhlásilo soutěž na zpracování architektonického návrhu na rozšíření sportovní haly pro míčové sporty v areálu Tyršova stadionu. Předpokládané investiční náklady projektu se pohybují mezi 200 až 400 miliony korun. Záměr reaguje na současné kapacitní i provozní limity zařízení, které neumožňují využití pro řadu dalších oblíbených sportů. Přístavba by měla mít kapacitu minimálně pro 400 diváků, řekl ČTK místostarosta Šumperka Karel Hošek (Šumperáci).

  • ANKETA: Změna času. Přítěž, nebo radost z delšího dne?
    Společnost
    Ankety

    ANKETA: Změna času. Přítěž, nebo radost z delšího dne?

    Vyrazili jsme do ulic a zeptali se Olomoučanů, jak vnímají změnu na letní čas, která proběhne již ze soboty na neděli. Odpovědi se velmi lišily. Někdo nepociťuje změnu vůbec, pro jiné je však velmi obtížná.

Seriály