Sportovní deník fanouška: Proč neplaveme jako Jason Momoa a proč nemáme medaile z plavání
Umíme hokej, jezdit na kánoi nebo házet oštěpem. Ale plavání nám nikdy moc nešlo. Myšleno v té největší světové konkurenci. Za celou historii České republiky … máme přesně NULA olympijských medailí. A jednu jedinou placku ze světového šampionátu v dlouhém bazénu. Ilona Hlaváčková je vicemistryní světa na znakové padesátce z Barcelony 2003. A to je konec. Jen pro srovnání, Američané mají těch medailí více jak 600. Úlet.
Těch faktorů, proč neplaveme jako Jason Momoa, je samozřejmě víc. Jsme středoevropský stát bez moře. S podnebím … kdy šlo v minulosti trávit čas ve vodě jen pár měsíců v roce. Máme málo velkých bazénů a často se o ně ti nejlepší musejí dělit s veřejností. A tak se tu nikdy nevybudovala plavecká tradice. A tím pádem nemáme vzory, ke kterým lze vzhlížet. Žádný Ivan Hlinka. Žádná Štěpánka Hilgertová. Žádná Dana Zátopková nebo Honza Železný.
A navíc … ve světovém plavání je ta globální konkurence … doslova brutální. A proto je potřeba si vážit těch, kteří do té absolutní špičky proniknou. A uplynulé mistrovství světa v Singapuru ukázalo, že toho plaveckého talentu pořád trochu zbylo i na českou kotlinu.
Ono se lehce srovnává s loňským šampionátem v Dauhá. Ten ale předcházel olympiádě, a tak na něm nebyli úplně ti nejlepší. Ale letos se ve slavném asijském městském státě sešla elita a byl to vlastně plavecký vrchol roku 2025.
A jak jsme dopadli? Čtyři české rekordy, dvě finále … a hned 5x umístění v TOP10. To rozhodně není k zahození. Mimochodem je to 5x víc, než na pařížské olympiádě.
Bára Seemanová je stálice a česká jednička. Už dlouho se pohybuje mezi nejlepšími. Ale pořád ji k té velké světové placce kousek chybí. A na kraulařské dvoustovce je ta laťka vážně vysoko. A musí být fakt těžké na hlavu pořád sahat po tom životním úspěchu, dávat ze sebe to nejlepší, plavat doslova bomby … a pořád tu placku nemít.
Změnila trenéra. Kanaďan Tom Rushton by ji měl posunout ještě výš. A zatím to vypadá, že se vydali na správnou cestu. 1:55,20 je super čas. Druhý nejrychlejší Bářin v životě. Ale hlavně … její nejlepší na globálních akcích typu OH nebo MS! Celkově je z toho 5. místo a drobné vylepšení umístění z Paříže. K tomu bronzu je ale potřeba ještě trochu přitlačit. Určitě je nutné plavat pod 1:55. A já věřím, že se to nakonec povede. V Los Angeles jí bude 28 let. Ideální věk. Jo a samozřejmě ten 10. flek na singapurské stovce je potřeba pochválit taky.
I přes to, že na její doplňkové trati nebyla … dost překvapivě … nejlepší Češkou. Svým životním závodem se před ní dostala Bára Janíčková. Ta si zlepšila osobák o šílené půl vteřiny (na stovce fakt parník) a na 9. místě jí od zázračného finále dělilo pouhých devět setin.
Pod Toma Rushtona nyní spadá i Honza Čejka. Je jedním ze dvou českých juniorských světových šampionů v historii. V roce 2019 vyhrál v Budapešti. Ale od té doby se ne a ne dostat se mezi špičku. Ale to zlepšení, které udělal poslední měsíce, je extrémní. V Singapuru vylepšil vlastní národní rekord na znakařské dvoustovce … celkem asi o vteřinu a tři desetiny! "Rekordil" v semifinále i finále. V závodě o medaile pak finišoval jako Rambo a dohmátl na 6. místě. To je nejlepší výsledek českého muže na světovém šampionátu od Květoslava Svobody z roku 2003. Mazec!
No a tím druhým naším juniorským mistrem světa … je Míra Knedla. Supertalent českého bazénu. Pořád mu je jen 20 let a už si to rozdává s těmi největšími hvězdami. V uplynulém týdnu zaplaval národní rekord na 50 i 100 metrů znak. Na padesátce ho dělilo od finále ještě méně, než Báru Janíčkovou. Jen 8 setin. Na stovce z toho pak bylo 12. místo. Ale pozor. S časem, který by na loňském šampionátu stačil na bronz! Tolik k té obrovské letošní konkurenci. Ve které Míra obstál. Ten kluk … je budoucnost. A trénink na Indiana University v Bloomingtonu jde evidentně parádně.
Tahle čtyřka má potenciál. A šanci české plavání dostat k tomu velikému medailovému snu. A bylo by fakt úžasný vidět někoho z nich s tou plackou na krku. Taková třešinka mistrovství.
I když i bez českého cinkání to byl naprosto parádní šampionát. Plný hvězd. Leon Marchand, Maxime Grousset, Kaylee McKeon, Mollie O'Callaghan, Gretchen Walsh. Ti všichni by mohli povídat. Ale dvě mimozemšťanky si přeci jen urvaly skoro celou pozornost sportovního světa pro sebe.
Summer McIntosh je úkaz. Naprostý. Je jí 18 … ale už má tři zlaté z olympiády a osm světových titulů. Plné čtyři z nich ze Singapuru. A tahle kometa chtěla i ten pátý.
K tomu ale musela porazit Katie Ledecky. Ikonu plaveckého sportu, která na trati 800 metrů volný způsob kraluje už od roku 2013. Tohle finále bylo nejsledovanějším závodem šampionátu. A přesně kvůli takovým hvězdným válkám zaplatila stanice NBC práva na vysílaní plavání a mimo jiné i olympiády … za jednotky miliard dolarů.
Výsledek? Katie to zvládla. Zase a znovu. A potvrdila, že je naprostou královnou. Bylo to její těžko uvěřitelné světové zlato číslo 23! Už jen jeden jediný člověk je v této statistice před ní. Má jich 26 a je to jistý Michael Phelps. Katie ale ještě věkově nedovršila ani třicítku. Takže může směle možná nejlepšího sportovce všech dob v budoucnu překonat. A když to nezvládne ona … třeba se to jednou povede Summer. Myslím, že se máme na co těšit.
A je po šampionátu. Který přinesl parádní plaveckou show. Do posledního závodu nebylo jasné, kdo vyhraje medailové pořadí národů. Spojené státy byly s Austrálií srovnány na osmi zlatech. A v závěrečné ženské polohové štafetě to Američanky nakonec převážily na stranu Hvězd a pruhů. Finišmanka (dámy prominou, ale finišwomanka zní hrozně) Torri Huske dokonce dohmátla ve světovém rekordu. Jedním ze tří na mistrovství.
Lepší vyvrcholení jsme si nemohli přát. A nyní zbývá jen těšit se. Zase za dva roky. Tentokrát v Evropě. V Budapešti. Anebo už s předstihem vzývat Los Angeles 2028. Pro Američany je plavání skoro jako náboženství. Takže očekávejme obrovskou show. A já věřím, že česká vlajka na ní bude hrát důstojnou roli.
P.S.: Šokem mistrovství je určitě Yu Zidi. Číňanka bere tři brambory. Těsně pod bednou skončila na obou polohovkách a 200 m motýlek. Na tom by nebylo nic tak divného. Ale té holce je … teď se podržte … 12 let! Ano. Slovy dvanáct. A tím, že startovala v rozplavbě později bronzové čínské štafety na 4x200 metrů volný způsob … stala se tak nejmladší medailistkou v dějinách světových šampionátů. Jako … kam tohle spěje … na to se bojím snad i pomyslet. Každopádně obrovský respekt s otevřenou pusou.
Komentáře Sportovního deníku fanouška najdete i zde.
