S pátráním po příbězích zajatců nemůžu jen tak přestat, říká badatel z Jesenicka

Amatérský historik a badatel Roman Janas se snaží popsat příběhy válečných zajatců, kteří museli v průběhu druhé světové války pracovat na Jesenicku. Během osmnácti let jeho pátrání se mu podařilo dohledat téměř 2 tisíce jejich jmen a válečné historii věnoval také muzeum, které se nachází v obci Česká Ves. Celé bádání začalo zvěstmi o úmrtí zajatce v továrně, kde Janas jako zámečník sám pracoval. Přečtěte si rozhovor s místním nadšencem.

Mohl byste čtenářům popsat, kdo byl Ivan Konarev?

Ivan Konarev byl první zajatec, jehož příběh jsem se snažil vypátrat. Tři roky mi trvalo, než jsem vůbec zjistil jeho jméno. Byla to dlouhá doba – zezačátku jsem věděl jen to, že v českoveské řetězárně zemřel válečný zajatec. Dlouhé roky jsem si myslel, že to byl Ukrajinec, který se narodil někde v oblasti Charkova. Oslovil jsem tamní organizace, abych našel jeho příbuzné. Pátrání ale nebylo úspěšné.

Dnes už o něm ale víte víc…

Teprve před dvěma lety jsem v ruském archivu našel další dokument, který prozradil, že se Konarev narodil v Rusku asi 40 kilometrů od ukrajinských hranic. Oslovil jsem tamní muzea, která našla jeho příbuzné žijící v Moskvě. Po patnácti letech se mi tak příběh tohoto zajatce podařilo uzavřít.

Konarev rozhodně nebyl jediným zajatcem, který na Jesenicku pobýval. Jesenickem jich v průběhu druhé světové války prošlo zhruba 6 tisíc. Osudy kolika z nich jste k dnešnímu dni již popsal?

Za ty tři roky, co jsem hledal Konarevovo jméno, jsem našel dalších asi 350 jmen válečných zajatců z Jesenicka. Tehdy jsem si uvědomil, že s hledáním jen tak nedokážu přestat. Do dnešního dne se mi podařilo dohledat nějakých 1900 jmen zajatců jenom z Jesenicka. Hotovo mám tedy ani ne z jedné třetiny.


Jesenicko se po obsazení Sudet stalo součástí německé říše. Němečtí občané museli po vypuknutí války s Polskem narukovat do armády a na Jesenicku začala chybět pracovní síla. Německé úřady proto v této oblasti nuceně nasadily válečné zajatce. Jesenickem jich v průběhu druhé světové války celkem prošlo asi 6 tisíc. Podle doposud ne zcela uzavřených statistik zde zemřelo 114 příslušníků Sovětské armády, dva Angličané a jeden Francouz.


Odkud tito zajatci byli a co na Jesenicku dělali?

Zajatci na Jesenicko přicházeli z celého světa. Byli tady zajatci z Kanady, Austrálie, Nového Zélandu nebo z Francie. Nejvíc jich ale bylo ze Sovětského svazu. Dělali tady veškeré práce – němečtí muži odešli na frontu do války a jejich práci musel někdo nahradit. Britští zajatci pracovali nejčastěji v továrnách a kamenoprůmyslu, Francouzi v zemědělství. Na sovětské zajatce pak zbyly ty nejtěžší práce.

Kde o zajatcích z různých koutů světa hledáte informace? Dochovaly se jejich záznamy v archivech?

Němci si vedli rozsáhlou evidenci o každém zajatci. Když potom Sověti osvobodili hlavní zajatecký tábor v polských Lambinovicích, všechny archivy odvezli do Moskvy. Zřejmě se ale nedochovalo všechno – v databázích některá čísla zajatců chybí. Hledání v ruských archivech je nejjednodušší, všechno totiž mají digitalizované a zdarma.

V případě západních zajatců je tedy pátrání komplikovanější?

Základní informace o Britech člověk dohledá na internetu, ale za konkrétnější informace musí zaplatit. O řadových francouzských vojácích se nedozvím prakticky nic, informace jsou jen o důstojnících. Záznamy o zajatcích z Austrálie a Nového Zélandu jsou také k dispozici online.

"Příběh zajatce pro mě skončí, až když se mi podaří najít jeho příbuzné."

Pokud to jde, snažíte se i kontaktovat příbuzné někdejších zajatců…

Pro mě příběh každého zajatce skončí až v okamžiku, kdy se mi podaří najít jeho žijící příbuzné. Až díky nim se dozvím, co ten konkrétní zajatec dělal před válkou, případně co dělal za války. Zajatci ze Západu totiž narozdíl od Sovětů mohli ze zajateckých táborů posílat dopisy domů. Od příbuzných se dozvím i to, co dělali zajatci po válce a kdy zemřeli.

Několik potomků zajatců vás dokonce navštívilo. Odkud dorazili?

Do České Vsi přijeli už dvě rodiny z Nového Zélandu nebo dvě rodiny z Anglie. Loni na podzim tady byla vnučka sovětského zajatce, který zemřel v nedalekém Domašově. Ona ale už dvacet let žije v Německu.

V kontaktu jste byl i s potomky válečných zajatců žijícími v Rusku. Uvnitř Ruska se ale po loňské invazi na Ukrajinu změnila společenská situace. Lidé tam o válce nemůžou hovořit jako o válce. Již dříve Ruská federace také označila Českou republiku jako nepřátelský stát. Zkomplikovalo to nějak vaše bádání?

Bádání to určitě ovlivnilo. Před útokem na Ukrajinu bylo pátrání prakticky bezproblémové. Po útoku Ruska na Ukrajinu komunikace s příbuznými z prakticky utichla. Hodně jsme spolu totiž komunikovali přes Facebook nebo Instagram. Teď musíme využívat státem (Ruskou federací, pozn. red.) podporované sociální sítě. Tam už ten člověk ale nemůže říct všechno. Přece jenom je to hlídané. A hlavně, po přechodu na ruské sítě už nemám kontakt na všechny, se kterými jsem komunikoval dřív.

Válečným zajatcům jste v roce 2016 zasvětil také expozici. Při příležitosti jejího otevření do České Vsi přijely i vnučky maršála Koněva…

Ano, je to, jak říkáte, Pozvali jsme je, protože právě Koněvovy jednotky osvobodily hlavní zajatecký tábor v Lambinowicích.

Muzeum se stále rozšiřuje

Loni se expozice přesunula do větších prostor bývalé hasičské zbrojnice, kde se právě nacházíme. Vzniklo tu celé Válečné muzeum. Jaké expozice si zde návštěvníci můžou prohlédnout?

Stalo se tak díky obrovské podpoře obce Česká Ves, za kterou bych chtěl moc poděkovat. Naskytla se nám tak příležitost nevěnovat se pouze válečným zajatcům. Muzeum popisuje také prvoválečnou historii obce nebo letecké nehody na Jesenicku. Věnujeme se také československému předválečnému opevnění. Jednu expozici jsme věnovali novodobým válečným veteránům Armády České republiky.

Při prohlídce muzea jste zmínil, že se snažíte cílit i na mladší návštěvníky. Mohl byste to popsat konkrétněji?

Do muzea bychom chtěli pořídit dotykové obrazovky. Tak bychom nové informace poskytli dětem i opravdovým fajnšmekrům, kteří chtějí jít do hloubky. My jim ty informace tady v muzeu chceme předat. Za muzeem se chystáme postavit repliku řopíku vz. 37 v měřítku 1:1. Hlavně mladší návštěvníci by si mohli vyzkoušet, jak to v takovém bunkru vypadá. Všechno to ale závisí na zisku dotací.

Společně s Pavlem Macháčkem jste napsal již dvě knihy. První se věnovala historii obce Česká Ves, ta druhá vyšla letos a věnuje se právě válečným zajatcům. Máte už v hlavě nějaké další téma, které byste chtěli knižně zpracovat?

Mám už dokonce hotový rukopis a podobu knížky momentálně zpracovává grafička. Tento nejnovější počin se ale vůbec nebude věnovat válečným zajatcům ani historii. Napsal jsem totiž knížku pohádek, která by měla vyjít již v příštím roce. Pátrání po osudech zajatců je plné smrti a násilí - od toho jsem si při psaní pohádek celkem odpočinul.

Související

  • Olomouc si vezme úvěr 650 milionů. Postaví byty, ledovou halu i centrum v zoo
    Společnost

    Olomouc si vezme úvěr 650 milionů. Postaví byty, ledovou halu i centrum v zoo

    Olomoucké zastupitelstvo dnes schválilo přijetí investičního úvěru 650 milionů korun. Jeho pomocí chce město zejména v příštích dvou letech financovat stavbu bytového domu pro rodiny s dětmi, vybudování malé haly s tréninkovou ledovou plochou vedle zimního stadionu a stavbu vzdělávacího a poradenského centra Loděnka v zoologické zahradě.

  • Elektrárna na Kosíři narazila na odpor ČEZ. Obec se soustředí na protipovodňovou nádrž
    Společnost

    Elektrárna na Kosíři narazila na odpor ČEZ. Obec se soustředí na protipovodňovou nádrž

    Plány na vybudování přečerpávací vodní elektrárny na Kosíři se zatím zastavily. Důvodem je odmítnutí společnosti distributora energie připojit budoucí zařízení k distribuční síti. Obec se proto zaměřuje na realizaci spodní nádrže, která má plnit hlavně protipovodňovou funkci.

  • Voličský průkaz: jak na to?
    Společnost

    Voličský průkaz: jak na to?

    Chystáte se během říjnových voleb na dovolenou a nechcete přijít o možnost rozhodovat o budoucnosti našeho státu? Řešením je voličský průkaz, se kterým můžete o víkendu 3. a 4. října bez problému volit do Poslanecké sněmovny v jakékoli volební místnosti na území ČR anebo u zastupitelského úřadu v zahraničí.

  • Nový školní rok přináší změny v olomouckých školách a školkách
    Společnost

    Nový školní rok přináší změny v olomouckých školách a školkách

    Olomoucké základní a mateřské školy se s novým školním rokem mění doslova před očima. Město investuje do rozsáhlých oprav a rozšiřování kapacit, řeší také nerovnoměrné rozmístění dětí a připravuje aktualizaci spádových oblastí. Nejde přitom jen o drobné úpravy, ale i o rekonstrukce školních budov, které zasahují do běžného provozu.

Rychlovky

  • OLOMOUC
    Další posilou SK Sigma Olomouc je záložník Ahmad Ghali. Přichází ze Slovanu Liberec a na Hané se domluvil na smlouvě na tři roky s následnou jednoletou opcí. Více.
  • PŘEROVSKO
    Příští týden oficiálně odstartuje modernizace železničního úseku Kojetín – Přerov, která je součástí přestavby spojení mezi Brnem a Přerovem na dvoukolejnou trať pro rychlost 200 km/h. Začne v pondělí v Chropyni.
  • OLOMOUCKO
    Ve Velké Bystřici se zpozdí oprava křižovatky u radnice. Uzavírka potrvá až do 29. října. Dle vedení radnice se práce zdržela kvůli subdodavatelské firmě, která stavbu opustila. Více.

Nejnovější

  • Nejdražší přestup v historii Sigmy přiletěl helikoptérou
    Sport

    Nejdražší přestup v historii Sigmy přiletěl helikoptérou

    Ještě před pár týdny mohli v SK Sigma Olomouc o nějakých velkých nákupech jen snít. Po změně majitele je všechno jinak a na Andrově stadionu podepisují jednu posilu za druhou. Posledním novým hráčem je záložník Michal Beran. Ten se poprvé na Hané objevil netradičně – ze srazu národního týmu letěl podepsat kontrakt vrtulníkem.

  • Záložník Matěj Mikulenka prodloužil smlouvu se Sigmou
    Sport

    Záložník Matěj Mikulenka prodloužil smlouvu se Sigmou

    Záložník Matěj Mikulenka dostal v SK Sigma Olomouc nový kontrakt. S klubem se člen národního týmu U 21 dohodl na prodloužení smlouvy o další rok do léta 2029. Sigma o tom informovala na svém webu.

  • Zastupitelstvo schválilo prodej poslední akcie v Sigmě
    Sport

    Zastupitelstvo schválilo prodej poslední akcie v Sigmě

    Olomoucká radnice může prodat svoji poslední akcii ve fotbalovém klubu SK Sigma Olomouc společnosti Sigma Sport, která od června vlastní všechny jeho ostatní cenné papíry. Připravenou transakci s akcií dnes schválilo zastupitelstvo a v pátek ji ještě projedná valná hromada SK Sigma Olomouc. Město Olomouc tak po mnoha letech ukončí svoji majetkovou účast ve fotbalovém klubu a jeho stoprocentním akcionářem bude Sigma Sport z čerpadlářského holdingu Sigma Group.

  • Záleží na každé prodané vstupence. Tramtarie bojuje o přežití a vydá pokračování úspěšné hry
    Kultura

    Záleží na každé prodané vstupence. Tramtarie bojuje o přežití a vydá pokračování úspěšné hry

    Novou sezónu olomouckého divadla Tramtarie zahájí ve čtvrtek 18. září premiéra druhého dílu Kabaretu nahatý Shakespeare. Začátek 22. sezony bohužel doprovázejí finanční potíže, které se táhnou už od října. Představení přitom bývají vyprodaná. Na vině je podle ředitele Kracíka omezená kapacita divadla a zvyšující se náklady. 

Doporučujeme

  • Vydejte se s dětmi na Bezpečnou cestu do školy
    Doporučujeme

    Vydejte se s dětmi na Bezpečnou cestu do školy

    V neděli 7. září ožijí olomoucké Smetanovy sady tradiční rodinnou akcí Bezpečná cesta do školy. Nabitý program i oblíbený veletrh volnočasových aktivit začne v 10 hodin v parku u pavilonu H. Devatenáctý ročník Bezpečné cesty do školy nabídne vystoupení superhrdinky Niki Lárové, různé atrakce nebo výstavu vítězných prací výtvarné soutěže na téma první pomoci.

  • Lidový rok ve Velké Bystřici připomene tradice
    Doporučujeme

    Lidový rok ve Velké Bystřici připomene tradice

    Festival Lidový rok pořádá město Velká Bystřice ve spolupráci s folklorním souborem Haná Velká Bystřice a Hanáckým folklorním spolkem již od roku 1989. Je zařazen do celoročního cyklu folklorních akcí „Hanácký rok v Bystřici", který v roce 2013 získal cenu Olomouckého kraje za přínos v oblasti tradiční lidové kultury. Letos se uskuteční od 5. do 7. září.

  • Od vojenského života k světu regenerace. Příběh o založení unikátního studia
    Doporučujeme

    Od vojenského života k světu regenerace. Příběh o založení unikátního studia

    Ještě v roce 2024 měl Lukáš Koníček zakladatel regenerační studia LIZIO jasno – chtěl pokračovat ve vojenské kariéře jako specialista na civilně-vojenskou spolupráci. Jenže zdravotní komplikace jeho plány změnily. Výhřez ploténky, borelióza a celkově podlomené zdraví ho postavily před zásadní rozhodnutí. „Byl jsem zdravotně zlomen. Tehdy jsem si uvědomil, že musím udělat zásadní rozhodnutí v životě.“

  • Víte, kde sehnat ty nejlepší chytré hodinky Garmin? Přímo v Olomouci
    Doporučujeme

    Víte, kde sehnat ty nejlepší chytré hodinky Garmin? Přímo v Olomouci

    Zvažujete koupi sportovních hodinek? Pokud přemýšlíte nad značkou Garmin, ale chcete je nejdřív vyzkoušet, tuto možnost nabízí hodinářství Helvetia na Horním náměstí v Olomouci. Hodinářství s luxusními značkami hodinek je partnerem značky Garmin už pět let.

Nejčtenější

  • Bateriové úložiště za stovky milionů vyroste u Olomouce. Má tak předejít blackoutům
    Společnost

    Bateriové úložiště za stovky milionů vyroste u Olomouce. Má tak předejít blackoutům

    Bateriové úložiště za 200 milionů korun vznikne u Olomouce. Zařízení s kapacitou deset megawattů (MW) pomůže stabilizovat elektrickou síť a bude vydělávat na obchodování s elektřinou, jejíž cena během dne kolísá v závislosti na spotřebě i výkonu obnovitelných zdrojů. Vybuduje ho investiční fond WATT & BUILD ze skupiny Axelor. Zprovoznění úložiště u Olomouce skupina plánuje v prvním čtvrtletí příštího roku. ČTK to dnes sdělil ředitel energetiky skupiny Axelor Adam Šmákal.

  • V Charvátech pálí kořalku přímo pod úřadem. Denně vyrobí až sto litrů
    Společnost

    V Charvátech pálí kořalku přímo pod úřadem. Denně vyrobí až sto litrů

    Vůně ovocných destilátů se už několik týdnů line v Charvátech na Olomoucku z budovy obecního úřadu, v jehož sklepní části místní samospráva od roku 1992 provozuje vlastní pěstitelskou pálenici. Zaměstnanci obecní pálenice jsou od začátku července v jednom kole, jelikož díky dobré úrodě ovoce letos evidují o polovinu více objednávek na vypálení kvasu než loni, kdy se kvůli jarním mrazům ovoce urodilo mnohem méně.

  • Olomoucké tajemno: Žijeme v nevybroušeném diamatu střední Evropy, říká Vladimír Gračka
    Společnost
    Rozhovory

    Olomoucké tajemno: Žijeme v nevybroušeném diamatu střední Evropy, říká Vladimír Gračka

    V posledním dílu našeho seriálu o olomouckém tajemnu, jsme si pro vás připravili rozhovor s člověkem, který zná každé olomoucké zákoutí, každou věž a jak sám říká, jsou jen čtyři domy, ve kterých nebyl. Co skrývá olomoucké podzemí? Jak se pozná genius loci města? Jaké tajemství mají olomoucké věže? Na tyto otázky nám odpovídal olomoucký patriot Vladimír Gračka.

Seriály