S pátráním po příbězích zajatců nemůžu jen tak přestat, říká badatel z Jesenicka

Amatérský historik a badatel Roman Janas se snaží popsat příběhy válečných zajatců, kteří museli v průběhu druhé světové války pracovat na Jesenicku. Během osmnácti let jeho pátrání se mu podařilo dohledat téměř 2 tisíce jejich jmen a válečné historii věnoval také muzeum, které se nachází v obci Česká Ves. Celé bádání začalo zvěstmi o úmrtí zajatce v továrně, kde Janas jako zámečník sám pracoval. Přečtěte si rozhovor s místním nadšencem.

Mohl byste čtenářům popsat, kdo byl Ivan Konarev?

Ivan Konarev byl první zajatec, jehož příběh jsem se snažil vypátrat. Tři roky mi trvalo, než jsem vůbec zjistil jeho jméno. Byla to dlouhá doba – zezačátku jsem věděl jen to, že v českoveské řetězárně zemřel válečný zajatec. Dlouhé roky jsem si myslel, že to byl Ukrajinec, který se narodil někde v oblasti Charkova. Oslovil jsem tamní organizace, abych našel jeho příbuzné. Pátrání ale nebylo úspěšné.

Dnes už o něm ale víte víc…

Teprve před dvěma lety jsem v ruském archivu našel další dokument, který prozradil, že se Konarev narodil v Rusku asi 40 kilometrů od ukrajinských hranic. Oslovil jsem tamní muzea, která našla jeho příbuzné žijící v Moskvě. Po patnácti letech se mi tak příběh tohoto zajatce podařilo uzavřít.

Konarev rozhodně nebyl jediným zajatcem, který na Jesenicku pobýval. Jesenickem jich v průběhu druhé světové války prošlo zhruba 6 tisíc. Osudy kolika z nich jste k dnešnímu dni již popsal?

Za ty tři roky, co jsem hledal Konarevovo jméno, jsem našel dalších asi 350 jmen válečných zajatců z Jesenicka. Tehdy jsem si uvědomil, že s hledáním jen tak nedokážu přestat. Do dnešního dne se mi podařilo dohledat nějakých 1900 jmen zajatců jenom z Jesenicka. Hotovo mám tedy ani ne z jedné třetiny.


Jesenicko se po obsazení Sudet stalo součástí německé říše. Němečtí občané museli po vypuknutí války s Polskem narukovat do armády a na Jesenicku začala chybět pracovní síla. Německé úřady proto v této oblasti nuceně nasadily válečné zajatce. Jesenickem jich v průběhu druhé světové války celkem prošlo asi 6 tisíc. Podle doposud ne zcela uzavřených statistik zde zemřelo 114 příslušníků Sovětské armády, dva Angličané a jeden Francouz.


Odkud tito zajatci byli a co na Jesenicku dělali?

Zajatci na Jesenicko přicházeli z celého světa. Byli tady zajatci z Kanady, Austrálie, Nového Zélandu nebo z Francie. Nejvíc jich ale bylo ze Sovětského svazu. Dělali tady veškeré práce – němečtí muži odešli na frontu do války a jejich práci musel někdo nahradit. Britští zajatci pracovali nejčastěji v továrnách a kamenoprůmyslu, Francouzi v zemědělství. Na sovětské zajatce pak zbyly ty nejtěžší práce.

Kde o zajatcích z různých koutů světa hledáte informace? Dochovaly se jejich záznamy v archivech?

Němci si vedli rozsáhlou evidenci o každém zajatci. Když potom Sověti osvobodili hlavní zajatecký tábor v polských Lambinovicích, všechny archivy odvezli do Moskvy. Zřejmě se ale nedochovalo všechno – v databázích některá čísla zajatců chybí. Hledání v ruských archivech je nejjednodušší, všechno totiž mají digitalizované a zdarma.

V případě západních zajatců je tedy pátrání komplikovanější?

Základní informace o Britech člověk dohledá na internetu, ale za konkrétnější informace musí zaplatit. O řadových francouzských vojácích se nedozvím prakticky nic, informace jsou jen o důstojnících. Záznamy o zajatcích z Austrálie a Nového Zélandu jsou také k dispozici online.

"Příběh zajatce pro mě skončí, až když se mi podaří najít jeho příbuzné."

Pokud to jde, snažíte se i kontaktovat příbuzné někdejších zajatců…

Pro mě příběh každého zajatce skončí až v okamžiku, kdy se mi podaří najít jeho žijící příbuzné. Až díky nim se dozvím, co ten konkrétní zajatec dělal před válkou, případně co dělal za války. Zajatci ze Západu totiž narozdíl od Sovětů mohli ze zajateckých táborů posílat dopisy domů. Od příbuzných se dozvím i to, co dělali zajatci po válce a kdy zemřeli.

Několik potomků zajatců vás dokonce navštívilo. Odkud dorazili?

Do České Vsi přijeli už dvě rodiny z Nového Zélandu nebo dvě rodiny z Anglie. Loni na podzim tady byla vnučka sovětského zajatce, který zemřel v nedalekém Domašově. Ona ale už dvacet let žije v Německu.

V kontaktu jste byl i s potomky válečných zajatců žijícími v Rusku. Uvnitř Ruska se ale po loňské invazi na Ukrajinu změnila společenská situace. Lidé tam o válce nemůžou hovořit jako o válce. Již dříve Ruská federace také označila Českou republiku jako nepřátelský stát. Zkomplikovalo to nějak vaše bádání?

Bádání to určitě ovlivnilo. Před útokem na Ukrajinu bylo pátrání prakticky bezproblémové. Po útoku Ruska na Ukrajinu komunikace s příbuznými z prakticky utichla. Hodně jsme spolu totiž komunikovali přes Facebook nebo Instagram. Teď musíme využívat státem (Ruskou federací, pozn. red.) podporované sociální sítě. Tam už ten člověk ale nemůže říct všechno. Přece jenom je to hlídané. A hlavně, po přechodu na ruské sítě už nemám kontakt na všechny, se kterými jsem komunikoval dřív.

Válečným zajatcům jste v roce 2016 zasvětil také expozici. Při příležitosti jejího otevření do České Vsi přijely i vnučky maršála Koněva…

Ano, je to, jak říkáte, Pozvali jsme je, protože právě Koněvovy jednotky osvobodily hlavní zajatecký tábor v Lambinowicích.

Muzeum se stále rozšiřuje

Loni se expozice přesunula do větších prostor bývalé hasičské zbrojnice, kde se právě nacházíme. Vzniklo tu celé Válečné muzeum. Jaké expozice si zde návštěvníci můžou prohlédnout?

Stalo se tak díky obrovské podpoře obce Česká Ves, za kterou bych chtěl moc poděkovat. Naskytla se nám tak příležitost nevěnovat se pouze válečným zajatcům. Muzeum popisuje také prvoválečnou historii obce nebo letecké nehody na Jesenicku. Věnujeme se také československému předválečnému opevnění. Jednu expozici jsme věnovali novodobým válečným veteránům Armády České republiky.

Při prohlídce muzea jste zmínil, že se snažíte cílit i na mladší návštěvníky. Mohl byste to popsat konkrétněji?

Do muzea bychom chtěli pořídit dotykové obrazovky. Tak bychom nové informace poskytli dětem i opravdovým fajnšmekrům, kteří chtějí jít do hloubky. My jim ty informace tady v muzeu chceme předat. Za muzeem se chystáme postavit repliku řopíku vz. 37 v měřítku 1:1. Hlavně mladší návštěvníci by si mohli vyzkoušet, jak to v takovém bunkru vypadá. Všechno to ale závisí na zisku dotací.

Společně s Pavlem Macháčkem jste napsal již dvě knihy. První se věnovala historii obce Česká Ves, ta druhá vyšla letos a věnuje se právě válečným zajatcům. Máte už v hlavě nějaké další téma, které byste chtěli knižně zpracovat?

Mám už dokonce hotový rukopis a podobu knížky momentálně zpracovává grafička. Tento nejnovější počin se ale vůbec nebude věnovat válečným zajatcům ani historii. Napsal jsem totiž knížku pohádek, která by měla vyjít již v příštím roce. Pátrání po osudech zajatců je plné smrti a násilí - od toho jsem si při psaní pohádek celkem odpočinul.

Související

  • V Penčicích staví dvanáct domů. Nová ulice má nést jméno Kopretinová
    Společnost

    V Penčicích staví dvanáct domů. Nová ulice má nést jméno Kopretinová

    V přerovské místní části Penčice vzniká nová ulice. Radní v uplynulých dnech schválili název Kopretinová, nyní jej budou posuzovat ještě přerovští zastupitelé. Ulice vzniká mezi Rohovou a Na Vrchu.  

  • Folklor a gastronomie, nejen o tom bude Slovenský den
    Společnost

    Folklor a gastronomie, nejen o tom bude Slovenský den

    Ještě poměrně nedávno tvořili Češi a Slováci společná stát. To už sice neplatí, ale obě země k sobě mají velmi blízko. Nejen o tom bude Slovenský den. Koná se v sobotu 20. září na Horním náměstí v Olomouci. Slovenské národní speciality, folklor a tradiční řemesla, tipy na dovolenou na Slovensku, koncerty i program pro děti si můžete užít od 10 do 18 hodin.

  • Olomoučtí hasiči rozšířili zázemí, obce dostaly techniku k zásahům
    Společnost

    Olomoučtí hasiči rozšířili zázemí, obce dostaly techniku k zásahům

    Olomoučtí hasiči převzali ve středu 17. září nové moderní garáže pro požární techniku. Díky novému dvoupodlažnímu objektu tak dojde nejen k rozšíření parkovacího stání, ale také skladovací prostory. Celkové náklady na nové garáže se vyšplhaly na 16 milionů korun.

  • Ostatky kapitána Bohumíra Martínka budou uloženy na prostějovském hřbitově
    Společnost

    Ostatky kapitána Bohumíra Martínka budou uloženy na prostějovském hřbitově

    Ostatky hrdiny 2. světové války kpt. Bohumíra Martínka budou uloženy na prostějovském hřbitově. Odbor pro válečné veterány a válečné hroby ministerstva obrany se obrátil na město Prostějov s žádostí o spolupráci při přemístění ostatků výsadkáře kapitána Bohumíra Martínka. Ten byl dosud pohřben na hřbitově perlacherském lese u Mnichova. Jeho ostatky by měly být po exhumaci a repatriaci uloženy na městském hřbitově v Prostějově.

Rychlovky

  • OLOMOUC
    Olomoučtí hasiči převzali ve středu 17. září nové moderní garáže pro požární techniku. Díky novému dvoupodlažnímu objektu tak dojde nejen k rozšíření parkovacího stání, ale také skladovací prostory. Celkové náklady na nové garáže se vyšplhaly na 16 milionů korun. Více.
  • PŘEROVSKO
     - V přerovské místní části Penčice vzniká nová ulice. Radní v uplynulých dnech schválili název Kopretinová, nyní jej budou posuzovat ještě přerovští zastupitelé. Ulice vzniká mezi Rohovou a Na Vrchu. Více
  • JESENICKO
    Více než 170 milionů korun zatím Lesy České republiky investovaly do opravných prací na korytech vodních toků a lesních cestách v Olomouckém a Moravskoslezském kraji, které poškodily loňské zářijové povodně. Letos státní podnik zahájil, nebo plánuje zahájit, téměř 60 staveb a připravují přes 80 projektových dokumentací. V příštím roce počítají lesníci s obnovou majetku za 300 milionů korun. Více.

Nejnovější

  • Galerie Šantovka ožije světem robotů a umělé inteligence
    Doporučujeme

    Galerie Šantovka ožije světem robotů a umělé inteligence

    Již v sobotu 20. září se Galerie Šantovka promění v bránu do světa budoucnosti. Interaktivní výstava Roboti a umělá inteligence nabídne od 10 do 18 hodin jedinečný program plný živých ukázek, workshopů a rozhovorů s odborníky.

  • Cyklistická stáj Mapei Merida Kaňkovský má za sebou silný rok
    Sport

    Cyklistická stáj Mapei Merida Kaňkovský má za sebou silný rok

    Olomoucký cyklistický tým Mapei Merida Kaňkovský má za sebou další velmi úspěšnou sezonu. Největší událostí je přestup juniora Matěje Pitáka do development týmu Visma | Lease a Bike, spojeného s vítězem letošní Vuelty Jonasem Vingegaardem. Piták vyhrál Český pohár i závod Regionem Orlicka a stal se dalším odchovancem Jiřího Kaňkovského, který míří mezi světovou cyklistickou elitu. Úspěchy ale slavili i další. Z kadetů se prosadil Samuel Mariak a mezi staršími žáky zazářil Adam Jindrák hattrickem republikových titulů.

  • Bobr Cup ovládne Litovel a okolí
    Doporučujeme
    Sport

    Bobr Cup ovládne Litovel a okolí

    Jedinečný extrémní závod štafet, ve kterém mohou zúčastnění na vlastní kůži ochutnat prach, bláto a okusit tvrdost kamenů. Je úplně jedno, jestli běžec, cyklista nebo vodák. Bobr Cup je totiž štafetový závod, ve kterém soutěží družstva složená ze sportovců právě těchto odvětví. A ten letošní se koná v sobotu 4. října. Bude to již 29. ročník.

  • Volejbalistky Šternberka skončily na turnaji v Prostějově třetí
    Sport

    Volejbalistky Šternberka skončily na turnaji v Prostějově třetí

    Další přípravný turnaj před novou soutěžní sezonou odehrály volejbalistky Sokola Šternberk 12. a 13. září 2025 v nedalekém Prostějově. Postupně se zde střetly již podruhé se slovenským mistrem Slovanem Bratislava, dále s českým vicemistrem VK Šantovka Olomouc UP, který tento turnaj ve svém prostějovském azylu pořádal, a s bronzovým celkem minulého ročníku slovenské nejvyšší soutěže Žilinou. Po dvou prohrách a jednom vítězství obsadily Šternberanky v čtyřčlenné tabulce třetí místo.

Doporučujeme

  • Povodeň nám ukázala, že musíme stavět lépe než dřív, říká Radim Sršeň
    Doporučujeme

    Povodeň nám ukázala, že musíme stavět lépe než dřív, říká Radim Sršeň

    Od ničivé povodně, která zasáhla Šumpersko a Jesenicko, uplynul rok. Koordinátor popovodňové obnovy a náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň v rozhovoru popisuje, co se podařilo vybudovat, jak se pomáhá lidem bez domova a proč by obnova neměla vrátit region jen do původního stavu, ale posílit jeho odolnost i kvalitu života do budoucna.

  • MÁŠ NA TO i v roce 2025? Zábava, sport a soutěže pro děti i dospělé. Tam musíš být!
    Doporučujeme

    MÁŠ NA TO i v roce 2025? Zábava, sport a soutěže pro děti i dospělé. Tam musíš být!

    Přijeďte si užít den do Hranic na krajské kolo a o 14 dnů později na finále do Kojetína. Čeká vás 8. ročník oblíbené události, která spojuje ukázky policejních činností, exhibice sportovců, soutěže studentů SŠ v policejně sportovních disciplínách, hudbu a další zábavu pro každý věk. Program od 9 do 14 hodin je rozdělený do tematických zón, ve kterých si každý najde to své. Vstup zdarma.

  • Chystá se soutěž Šumperský hafan
    Doporučujeme

    Chystá se soutěž Šumperský hafan

    Šumperský hafan zve již posedmnácté všechny milovníky psů a jejich čtyřnohé kamarády k přátelskému soutěžení o stejnojmenný hrdý titul. O ten budou letos soutěžit v neděli 21. září od jedné odpolední již tradičně v areálu Pavlínina dvora v šumperském muzeu. Hlavní soutěže se přitom mohou zúčastnit pouze předem nahlášení pejsci, jejich registrace bude probíhat od 12 hodin.

  • Podzimní Srdíčkové dny budou pomáhat
    Doporučujeme

    Podzimní Srdíčkové dny budou pomáhat

    V týdnu od 15. do 19. září pořádá Život dětem tradiční podzimní Srdíčkové dny na pomoc rodinám s vážně nemocnými dětmi, které podporuje už od roku 2000. I tentokrát vyrazí dobrovolníci do ulic, aby kolemjdoucím nabídli oblíbené sbírkové předměty v ceně od 30 do 40 kč.

Nejčtenější

  • Na Maria Hilf se sjedou poutníci ze tří zemí, místo slaví 30 let od obnovy
    Společnost

    Na Maria Hilf se sjedou poutníci ze tří zemí, místo slaví 30 let od obnovy

    Věřící ze tří zemí se v sobotu sejdou na tradiční Pouti národů na poutním místě Panny Marie Pomocné u Zlatých Hor na Jesenicku. Akce zdůrazňuje propojení Čechů, Němců a Poláků s historickými kořeny tohoto místa. Organizátoři očekávají účast přes 1500 poutníků. Setkání zároveň připomene 30. výročí obnovy tohoto poutního místa. Mši svatou bude sloužit apoštolský nuncius Jude Thaddeus Okolo, řekl ČTK mluvčí ostravsko-opavského biskupství Ondřej Elbel. O týden později zažije toto místo také první jáhenské svěcení.

  • Sedm nových hektarů pro přírodní rezervaci Skalní potok. Přibyly staré lesy i skalní hnízdiště
    Společnost

    Sedm nových hektarů pro přírodní rezervaci Skalní potok. Přibyly staré lesy i skalní hnízdiště

    Skalní potok je levostranným přítokem Střední Opavy s několika peřejemi, kaskádami a menšími vodopády, kterým loňské povodně dodaly ještě nespoutanější charakter. Na obtížně dostupných místech se tak zachovaly fragmenty pralesovitých lesních porostů, kde se nachází vzrostlé a staré stromy. To vše chrání přírodní rezervace Skalní potok, která se nyní rozšířila o sedm hektarů.

  • Chodník v Krasicích ožil hrami. Dětem nabídne panáka, labyrint i Člověče nezlob se
    Společnost

    Chodník v Krasicích ožil hrami. Dětem nabídne panáka, labyrint i Člověče nezlob se

    Na chodníku u dětského hřiště u rybníka v Krasicích vznikají nové herní prvky. Na realizaci "chodníkových her" se zaměřili studenti Střední školy designu a módy, a ne poprvé. Podobné prvky vytvořili už na chodnících u Základní školy V. Jajakovského ve Vrahovicích.

Seriály