Kaliméra z Jeseníku: Řecká komunita se pomalu vytrácí, říká Eleni Akritidu

Její prarodiče na Jesenicko přišli z válkou zmítaného severu Řecka před více než sedmdesáti lety. Eleni Akritidu dnes v Jeseníku provozuje kavárnu ENNEA a snaží se osudy řeckých uprchlíků připomínat. "K uspořádání řecké slavnosti nás oklikou vedla i šílená debata o nepřijetí syrských sirotků," vysvětluje Akritidu v rozhovoru pro Olomoucký Report.

Reklama
Reklama

Pobavila mě jedna vaše replika, kterou lze dohledat na Britských listech: „Bublám. Vnitřně řecky bublám. Takže už mluvím hlasitěji a gestikuluju.” Projevují se vaše řecké kořeny, třeba když se rozohníte?

Určitě! To by vám mohl povykládat můj muž. Někdy potřebuju vybublat, gestikulovat, hlasitě mluvit, a tak se vlastně zklidnit. Myslím si, že tohle je typické přesně pro jižní národy.

Do Jeseníku přišli z Řecka vaši prarodiče před více než sedmdesáti lety...

Do bývalého Československa přišli babička s dědou. Pocházeli ze severního Řecka, kde po 2. světové válce zuřila občanská válka mezi monarchisty a levicí. Řekové z oblastí postižených válkou se rozhodli děti poslat do bezpečí. Levicové uprchlíky přijaly státy východního bloku včetně Československa. Mým prarodičům bylo kolem šestnácti let, když z Řecka odešli. Děda byl jeden ze skupiny těch nejmladších partyzánů.

Hrůzy války a uprchlíci mezi dvěma kulturami

Vzpomínal dědeček na to období?

Děda o tom bohužel nikdy nechtěl moc mluvit. Nejspíš tam zažil různé hrůzy, které válka vždycky přináší. Od babičky jsme se toho taky moc nedozvěděli a oba již zamřeli, takže se sama snažím pátrat až zpětně.

Váš tatínek byl tedy z první generace Řeků narozených v Československu, vaše maminka je Češka. Jakými jazyky se u vás doma mluvilo?

Většina mých kamarádů ze smíšených manželství byla vychovávána bilingvně. Ač mám řecké jméno a řekla bych i typicky řecký vzhled, řečtinu moc neovládám. Tatínek byl spíš takový hudební bohém a k řečtině nás příliš nevedl. Dnes se k řecké kultuře chci vracet a možná i díky tomu vznikla naše Malá řecká pouliční slavnost.

K tomu se určitě ještě dostaneme. Dočetl jsem se, že váš tatínek v Jeseníku moc šťastný nebyl, a nakonec dokonce odešel do Řecka…

Nešlo o to, že by byl táta nespokojený konkrétně v Jeseníku. Potýkal se s tím, co se dělo a děje mnoha uprchlíkům všeobecně, nejen těm z Řecka. Táta byl rozkročený mezi dvěma kulturami. Když pobýval v Řecku – chyběli jsme mu my. Když byl tady s námi – chybělo mu Řecko. Byl to skvělý muzikant, hrál v řeckých souborech na harmoniku a měl své rockové kapely, ale odešel brzo – bylo mu 49 let.

Vy z Jesenicka pocházíte, studovat jste odešla do Ostravy. Následně jste pracovala jako učitelka angličtiny na jesenické průmyslovce a také jako redaktorka Českého rozhlasu Olomouc. Do okrajového jesenického regionu jste se tedy vrátila. Jste v Jeseníku spokojená?

Nemám ráda, když se o Jesenicku hovoří jako o bohem zapomenutém kraji, kde se nic neděje. Žijeme na krásném místě, které není nijak daleko. Všechno je to o úhlu pohledu.

Váš česko-řecký původ se propsal i na fasádu domu na zdejším náměstí Svobody, kde provozujete řeckou kavárnu a hned vedle také obchůdek s lokálními produkty…

Byť má kavárna řecký název ENNEA (v překladu Devět), neřekla bych, že je to řecká kavárna. Připravujeme spoustu řeckých, ale i domácích receptů, takže kavárnu nechci prezentovat vyloženě jako řeckou. Naším cílem bylo vždycky podporovat místní. V kavárně i obchůdku se snažíme ukázat, že jsou na Jesenicku šikovní lidé.

Pracujete tedy s místními produkty i v kavárně?

Ano. Máme svou kuchyni, kde si veškeré dezerty i pekárenské výrobky pečeme sami. Snažíme se využívat co největší množství lokálních produktů. Od místních vykupujeme borůvky nebo třeba vlašské ořechy. S těmi letos bude problém, protože všechny ořešáky v okolí pomrzly. Pečeme spoustu věcí se skvělým supíkovickým mákem. Tvaroh a máslo nám také dodávají místní firmy, kávu dovážíme z pražírny v Šumperku. Není to snadná cesta, ale přesto díky ní mám klidné spaní – vím, že výrobky nešidíme.

"Myslím si, že právě vděčnost je cestou z těchto krizí."

Jaké řecké speciality u vás lidé můžou ochutnat?

Pečeme baklavu a občas máme v nabídce i polévky. Zásadní je pro nás řecká polévka avgolemono, na kterou chodí spoustu lidí. Jsou v ní masové knedlíčky, vývar, hodně bylinek a citron. Na místních trzích nabízíme třeba pitu se špenátem a fetou.

Kavárna se nachází v centru lázeňského města Jeseníku. Navštěvují vás spíše místní, nebo turisté?

Mám radost, že jsme spíše komunitní kavárna a chodí k nám místní lidé. Jsem za to vděčná, protože podporu místních jsme pocítili především v období covidu. Ale o turisty také nemáme nouzi, i ti se k nám rádi vracejí.

Pandemie a následné krize musely být pro kavárnu velkou zkouškou. Jaká je situace nyní, stabilizovala se už?

Já si v první řadě nechci stěžovat, protože cítím vděk za to, co se nám tu podařilo vybudovat.  Myslím si, že právě vděčnost je cestou z těchto krizí. Naposledy se nás dotklo zvýšení DPH u kávy. Způsobilo nám to docela velké potíže, ale chápu, že vláda musí dělat i tato nepopulární opatření.

V roce 2017 jste spoluiniciovala uspořádání první Malé řecké pouliční slavnosti. U vzniku této akce stáli také vaši kamarádi Apostolos Joanidis a Lucie Tenekedzi. Co vás k tomu vedlo?

V tom roce uplynulo sedmdesát let od příchodu řeckých uprchlíků na Jesenicko. Zároveň se tehdy řešilo přijetí dětských uprchlíků ze Sýrie. V české společnosti o tom panovala naprosto šílená debata. Československo přitom v minulosti ochotně přijalo velké množství dětských uprchlíků z Řecka, a později i jejich rodičů. Dokázali jsme je přijmout a dobře s nimi fungovat. Možný příchod pár syrských sirotků v roce 2017 naopak způsobil obrovský poprask, a tak jsme na věc chtěli prostřednictvím této akce poukázat.

Z Malé řecké pouliční slavnosti se již stala tradice. Mohou se na ni lidé těšit i letos?

Určitě ano! Jedná se o příjemné odpoledne, které chceme strávit připomínkou našich předků, kteří to v životě často neměli úplně jednoduché. Slavnost se koná každoročně 5. července, tedy na svátek věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Ti totiž na Moravu přišli ze severořecké Soluně. Najdete nás na náměstí Svobody v Jeseníku, kde se Řekové scházeli i v minulosti. Sjedou se sem pamětníci, jejich rodiny, přátelé, milovníci Řecka, ale i zvědaví kolemjdoucí. Hraje řecká hudba, tancuje se, servíruje se řecké jídlo a lidé si prostě užívají, že můžou být spolu.

První uprchlíci z Řecka přišli do Československa v roce 1947. Od té doby uplynulo mnoho času. To mě vede k otázce závěrem: Ztrácí se řecká komunita?

Děje se to. Je to přirozené – pamětníci postupně umírají, rodiny se různě asimilují… V devadesátých letech se tady konaly obrovské řecké festivaly, které finančně podporovala přímo řecká vláda, v současnosti se řecká kultura spíš vytrácí.

Reklama
Reklama

Související

  • Někdo vnikl k volební urně. Želechovice musí hlasovat znovu
    Společnost

    Někdo vnikl k volební urně. Želechovice musí hlasovat znovu

    Policie vyšetřuje vniknutí do volební místnosti v Želechovicích na Olomoucku pro podezření z maření voleb. ČTK to řekl mluvčí policie Jaroslav Herzán. Vniknutí do místnosti a porušení zapečetěné pásky na volební urně potvrdil olomoucký krajský soud. Podle něj mohl pachatel manipulovat s obsahem schránky. Soud kvůli tomu prohlásil volby za neplatné. Hlasování se tam bude muset opakovat. Termín bude zřejmě vyhlášen na některou z lednových sobot, řekla ČTK mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

  • Magistrát se změní od základů. Přerov počítá s investicí až 80 milionů
    Společnost

    Magistrát se změní od základů. Přerov počítá s investicí až 80 milionů

    Administrativní budova přerovského magistrátu v Blahoslavově ulici by měla v příštích letech projít rozsáhlou rekonstrukcí. Obnovou projde prakticky celý objekt, vznikne bezbariérový přístup, nové kanceláře a zasedací místnost, opravena bude střecha a kompletně se vymění také technické rozvody. Odhadovaná výše investice se pohybuje mezi 60 a 80 miliony korun bez DPH. Záměr zadat veřejnou zakázku projednali v listopadu radní a následně o něm bude rozhodovat zastupitelstvo.

  • Olomouc mezi univerzitní špičkou. UP skončila 22. ze 155 škol
    Společnost

    Olomouc mezi univerzitní špičkou. UP skončila 22. ze 155 škol

    Univerzita Palackého v Olomouci obsadila 22. místo v premiérovém žebříčku THE Central & Eastern Europe Spotlight 2026. Organizace Times Higher Education v něm porovnávala 155 vysokých škol z dvanácti zemí střední a východní Evropy. Certifikát za umístění převzal prorektor UP pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek na galavečeru v Krakově. Nejvíce bodů získala univerzita za mezinárodní působení a kvalitu výzkumu.

  • Tři obce zasáhla „povodeň“. U Olomouce nacvičovali pomoc při velké katastrofě
    Společnost

    Tři obce zasáhla „povodeň“. U Olomouce nacvičovali pomoc při velké katastrofě

    Rozsáhlá povodeň zaplaví tři obce blízko Olomouce. Takový byl námět taktického a štábního cvičení POVODEŇ 2026, které organizoval HZS Olomouckého kraje ve čtvrtek 19. listopadu v areálu olomouckého letiště a v budově krajského ředitelství hasičů. 

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    Co se v Olomouci a v okolí bude o  víkendu dít? Máte se opravdu na co těšit. Projeďte si výběr akcí na víkend. Více
  • OLOMOUC
    Titul v rámci ankety Základka Roku 2026 získala Základní škola Heyrovského Olomouc na základě hlasování současných a bývalých žáků. Více
  • OLOMOUCKO
    Prezident repubilky Petr Pavel navštíví dnes Olomoucký kraj. Konkrétně zavítá do Uničova a navštíví také Šternberk. Více
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

  • Zubři obléknou historii Přerova. Speciální dresy připomenou 770 let města
    Sport

    Zubři obléknou historii Přerova. Speciální dresy připomenou 770 let města

    Hokejisty Přerova čeká v sobotu domácí utkání v rámci 25. kola Maxa ligy. Souboj s Duklou Jihlava se ponese ve speciální atmosféře a Zubři do něj nastoupí ve speciálních dresech. Ty budou připomínat 770 let od chvíle, kdy byl Přerov povýšen na královské město.

  • Věřím, že budeme schopni tu trofej zvednout, říká Jakub Menšík
    Sport
    Rozhovory

    Věřím, že budeme schopni tu trofej zvednout, říká Jakub Menšík

    Český tenisové národní tým rozehraje 24. listopadu v Boloni finálový turnaj Davis Cupu. Samosebou u toho bude prostějovský rodák Jakub Menšík. Ten ještě před boji o trofej zavítal domů, kde se zúčastnil charitativní akce, odehrál exhibiční utkání s Jiřím Novákem. „Jsem strašně rád, že jsem se mohl zúčastnit, že jsem mohl přispět na dobrou věc,“ řekl Jakub Menšík.

  • Útočník Mory Daniel Herčík má stopku na jeden zápas
    Sport

    Útočník Mory Daniel Herčík má stopku na jeden zápas

    Hokejistům HC Olomouc bude v dnešním domácím utkání proti Liberci (18:00) chybět útočník Daniel Herčík. Ten ve středu nedohrál zápas v Třinci, dostal trest na pět minut plus do konce. A další postih přišel od disciplinární komise. Asociační disciplinárka to uvedla na svém webu.

  • Dobrá vůle nestačí. Takhle můžete ptákům na krmítku nevědomky ublížit
    Lifestyle

    Dobrá vůle nestačí. Takhle můžete ptákům na krmítku nevědomky ublížit

    Zima klepe na vrátka a stěhovaví ptáci už dávno opustili naše krajiny. Ty, kteří však zůstávají u nás, už jistě netrpělivě čekají, co dobrého jim do krmítek připravíte. Čím je pohostit, abyste ptáčkům neuškodili? Radí Česká společnost ornitologická.

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Hranická propast může vydat své dno. Robot se ponoří až do 1300 metrů
    Společnost

    Hranická propast může vydat své dno. Robot se ponoří až do 1300 metrů

    Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl dnes novinářům František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd ČR. Dno by teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.

  • První tramvaj v historii Uničova přijíždí. Jezdit ale nebude
    Doprava
    Společnost

    První tramvaj v historii Uničova přijíždí. Jezdit ale nebude

    V říjnu oznámil Dopravní podnik města Olomouce (DPMO) záměr prodat jednu ze svých tramvají typu T3. Tramvaj s evidenčním číslem 156 ve šrotu neskončí, nově bude umístěna v Uničově. Na kraji města bude součástí bistra, v těsné blízkosti vznikne také ledová plocha. Report se ptal nového majitele olomoucké tramvaje Petra Zapletala, jak ho napadlo si vyřazený vůz pořídit a jaké úpravy na něm plánuje.

  • Úřad práce v Olomouci se stěhuje. Od prosince vyřídíte vše na jedné adrese
    Společnost

    Úřad práce v Olomouci se stěhuje. Od prosince vyřídíte vše na jedné adrese

    Úřad práce dokončil v Olomouci jednu z největších investic posledních let. Rekonstrukcí bývalého areálu společnosti Sigmia vzniklo nové moderní sídlo, které soustředí služby kontaktního i krajského pracoviště na jednom místě. Projekt si vyžádal investici téměř 325 milionů korun a přinese klientům komfortnější prostředí, lepší dostupnost služeb a možnost vyřídit vše na jediné adrese od 1. prosince.  

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama