Kaliméra z Jeseníku: Řecká komunita se pomalu vytrácí, říká Eleni Akritidu

Její prarodiče na Jesenicko přišli z válkou zmítaného severu Řecka před více než sedmdesáti lety. Eleni Akritidu dnes v Jeseníku provozuje kavárnu ENNEA a snaží se osudy řeckých uprchlíků připomínat. "K uspořádání řecké slavnosti nás oklikou vedla i šílená debata o nepřijetí syrských sirotků," vysvětluje Akritidu v rozhovoru pro Olomoucký Report.

Reklama
Reklama

Pobavila mě jedna vaše replika, kterou lze dohledat na Britských listech: „Bublám. Vnitřně řecky bublám. Takže už mluvím hlasitěji a gestikuluju.” Projevují se vaše řecké kořeny, třeba když se rozohníte?

Určitě! To by vám mohl povykládat můj muž. Někdy potřebuju vybublat, gestikulovat, hlasitě mluvit, a tak se vlastně zklidnit. Myslím si, že tohle je typické přesně pro jižní národy.

Do Jeseníku přišli z Řecka vaši prarodiče před více než sedmdesáti lety...

Do bývalého Československa přišli babička s dědou. Pocházeli ze severního Řecka, kde po 2. světové válce zuřila občanská válka mezi monarchisty a levicí. Řekové z oblastí postižených válkou se rozhodli děti poslat do bezpečí. Levicové uprchlíky přijaly státy východního bloku včetně Československa. Mým prarodičům bylo kolem šestnácti let, když z Řecka odešli. Děda byl jeden ze skupiny těch nejmladších partyzánů.

Hrůzy války a uprchlíci mezi dvěma kulturami

Vzpomínal dědeček na to období?

Děda o tom bohužel nikdy nechtěl moc mluvit. Nejspíš tam zažil různé hrůzy, které válka vždycky přináší. Od babičky jsme se toho taky moc nedozvěděli a oba již zamřeli, takže se sama snažím pátrat až zpětně.

Váš tatínek byl tedy z první generace Řeků narozených v Československu, vaše maminka je Češka. Jakými jazyky se u vás doma mluvilo?

Většina mých kamarádů ze smíšených manželství byla vychovávána bilingvně. Ač mám řecké jméno a řekla bych i typicky řecký vzhled, řečtinu moc neovládám. Tatínek byl spíš takový hudební bohém a k řečtině nás příliš nevedl. Dnes se k řecké kultuře chci vracet a možná i díky tomu vznikla naše Malá řecká pouliční slavnost.

K tomu se určitě ještě dostaneme. Dočetl jsem se, že váš tatínek v Jeseníku moc šťastný nebyl, a nakonec dokonce odešel do Řecka…

Nešlo o to, že by byl táta nespokojený konkrétně v Jeseníku. Potýkal se s tím, co se dělo a děje mnoha uprchlíkům všeobecně, nejen těm z Řecka. Táta byl rozkročený mezi dvěma kulturami. Když pobýval v Řecku – chyběli jsme mu my. Když byl tady s námi – chybělo mu Řecko. Byl to skvělý muzikant, hrál v řeckých souborech na harmoniku a měl své rockové kapely, ale odešel brzo – bylo mu 49 let.

Vy z Jesenicka pocházíte, studovat jste odešla do Ostravy. Následně jste pracovala jako učitelka angličtiny na jesenické průmyslovce a také jako redaktorka Českého rozhlasu Olomouc. Do okrajového jesenického regionu jste se tedy vrátila. Jste v Jeseníku spokojená?

Nemám ráda, když se o Jesenicku hovoří jako o bohem zapomenutém kraji, kde se nic neděje. Žijeme na krásném místě, které není nijak daleko. Všechno je to o úhlu pohledu.

Váš česko-řecký původ se propsal i na fasádu domu na zdejším náměstí Svobody, kde provozujete řeckou kavárnu a hned vedle také obchůdek s lokálními produkty…

Byť má kavárna řecký název ENNEA (v překladu Devět), neřekla bych, že je to řecká kavárna. Připravujeme spoustu řeckých, ale i domácích receptů, takže kavárnu nechci prezentovat vyloženě jako řeckou. Naším cílem bylo vždycky podporovat místní. V kavárně i obchůdku se snažíme ukázat, že jsou na Jesenicku šikovní lidé.

Pracujete tedy s místními produkty i v kavárně?

Ano. Máme svou kuchyni, kde si veškeré dezerty i pekárenské výrobky pečeme sami. Snažíme se využívat co největší množství lokálních produktů. Od místních vykupujeme borůvky nebo třeba vlašské ořechy. S těmi letos bude problém, protože všechny ořešáky v okolí pomrzly. Pečeme spoustu věcí se skvělým supíkovickým mákem. Tvaroh a máslo nám také dodávají místní firmy, kávu dovážíme z pražírny v Šumperku. Není to snadná cesta, ale přesto díky ní mám klidné spaní – vím, že výrobky nešidíme.

"Myslím si, že právě vděčnost je cestou z těchto krizí."

Jaké řecké speciality u vás lidé můžou ochutnat?

Pečeme baklavu a občas máme v nabídce i polévky. Zásadní je pro nás řecká polévka avgolemono, na kterou chodí spoustu lidí. Jsou v ní masové knedlíčky, vývar, hodně bylinek a citron. Na místních trzích nabízíme třeba pitu se špenátem a fetou.

Kavárna se nachází v centru lázeňského města Jeseníku. Navštěvují vás spíše místní, nebo turisté?

Mám radost, že jsme spíše komunitní kavárna a chodí k nám místní lidé. Jsem za to vděčná, protože podporu místních jsme pocítili především v období covidu. Ale o turisty také nemáme nouzi, i ti se k nám rádi vracejí.

Pandemie a následné krize musely být pro kavárnu velkou zkouškou. Jaká je situace nyní, stabilizovala se už?

Já si v první řadě nechci stěžovat, protože cítím vděk za to, co se nám tu podařilo vybudovat.  Myslím si, že právě vděčnost je cestou z těchto krizí. Naposledy se nás dotklo zvýšení DPH u kávy. Způsobilo nám to docela velké potíže, ale chápu, že vláda musí dělat i tato nepopulární opatření.

V roce 2017 jste spoluiniciovala uspořádání první Malé řecké pouliční slavnosti. U vzniku této akce stáli také vaši kamarádi Apostolos Joanidis a Lucie Tenekedzi. Co vás k tomu vedlo?

V tom roce uplynulo sedmdesát let od příchodu řeckých uprchlíků na Jesenicko. Zároveň se tehdy řešilo přijetí dětských uprchlíků ze Sýrie. V české společnosti o tom panovala naprosto šílená debata. Československo přitom v minulosti ochotně přijalo velké množství dětských uprchlíků z Řecka, a později i jejich rodičů. Dokázali jsme je přijmout a dobře s nimi fungovat. Možný příchod pár syrských sirotků v roce 2017 naopak způsobil obrovský poprask, a tak jsme na věc chtěli prostřednictvím této akce poukázat.

Z Malé řecké pouliční slavnosti se již stala tradice. Mohou se na ni lidé těšit i letos?

Určitě ano! Jedná se o příjemné odpoledne, které chceme strávit připomínkou našich předků, kteří to v životě často neměli úplně jednoduché. Slavnost se koná každoročně 5. července, tedy na svátek věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Ti totiž na Moravu přišli ze severořecké Soluně. Najdete nás na náměstí Svobody v Jeseníku, kde se Řekové scházeli i v minulosti. Sjedou se sem pamětníci, jejich rodiny, přátelé, milovníci Řecka, ale i zvědaví kolemjdoucí. Hraje řecká hudba, tancuje se, servíruje se řecké jídlo a lidé si prostě užívají, že můžou být spolu.

První uprchlíci z Řecka přišli do Československa v roce 1947. Od té doby uplynulo mnoho času. To mě vede k otázce závěrem: Ztrácí se řecká komunita?

Děje se to. Je to přirozené – pamětníci postupně umírají, rodiny se různě asimilují… V devadesátých letech se tady konaly obrovské řecké festivaly, které finančně podporovala přímo řecká vláda, v současnosti se řecká kultura spíš vytrácí.

Reklama
Reklama

Související

  • Vánoční tramvaje vyrazí do ulic Olomouce. Jakou změnu čeká Mikulášská tramvaj?
    Doprava
    Společnost

    Vánoční tramvaje vyrazí do ulic Olomouce. Jakou změnu čeká Mikulášská tramvaj?

    Atmosféru vánoční Olomouce už tradičně dotváří vánoční tramvaje, letos do provozu vyrazí opět tři soupravy těchto svátečně nazdobených vozů Dopravního podniku města Olomouce (DPMO). Nebude chybět ani Mikulášská tramvaj, kterou ale letos čeká jedna změna.

  • Přerov čekají dva nové kruhové objezdy. Velkou proměnou projde i zimák
    Společnost
    Doprava

    Přerov čekají dva nové kruhové objezdy. Velkou proměnou projde i zimák

    Dvě nové okružní křižovatky, rekonstrukce bývalé hasičské zbrojnice na Šířavě, proměna vnitrobloku u Mervartovy ulice, modernizace zimního stadionu nebo rekonstrukce restaurace Městského domu. To jsou některé z významných investic, které Přerov připravuje na rok 2027.

  • Novým šéfem olomouckého vrchního soudu se stane Krhut, jmenoval ho prezident
    Společnost

    Novým šéfem olomouckého vrchního soudu se stane Krhut, jmenoval ho prezident

    Novým předsedou Vrchního soudu v Olomouci se od čtvrtka stane soudce a expert na insolvenční právo Rostislav Krhut. Do funkce jej dnes na Pražském hradě jmenoval prezident Petr Pavel. Uvedl při tom, že justice představuje jeden ze základních pilířů důvěryhodnosti státu, a je proto důležité, aby byla na všech stupních soudní soustavy vnímaná jako nestranná a nepolitická. Krhut poté řekl ČTK a České televizi, že za své priority pokládá personální obměnu za mladší soudce, větší zapojení soudu do odborné debaty a práci s umělou inteligencí.

  • Olomoucká zoo poprvé odchovala sýce rousné, malé sovičky jsou už ve voliéře
    Společnost

    Olomoucká zoo poprvé odchovala sýce rousné, malé sovičky jsou už ve voliéře

    Olomoucká zoo letos poprvé odchovala sýce rousné. Dvojice mláďat těchto drobných soviček v srpnu opustila hnízdní dutinu a návštěvníci zoo je už mohou vidět ve voliéře nedaleko lanového centra Lanáček. ČTK to sdělil vedoucí marketingu zoo Pavel Javůrek.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • PŘEROV
    Podmíněným a peněžitým trestem a také pětiletým zákazem řízení drážních vozidel potrestal přerovský okresní soud strojvedoucího, který řídil v květnu vlak mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou opilý. Více
  • ŽELECHOVICE
    Olomoucký krajský soud prohlásil komunální volby v Želechovicích na Olomoucku za neplatné. Více
  • PROSTĚJOV
    Zástupci Na rovinu! a Prostějovských demokratů v neděli 8. listopadu podepsali koaliční smlouvu. Více
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

  • Sváteční horoskop na úterý: Berani, bojujte za lepší náladu a formu. Střelci, s plnou ledničkou budete nejlepší kámoši
    Horoskopy

    Sváteční horoskop na úterý: Berani, bojujte za lepší náladu a formu. Střelci, s plnou ledničkou budete nejlepší kámoši

    Krásný den, milí čtenáři a milé čtenářky. Dnes je 17. listopadu. Připomínáme si Den boje za svobodu a demokracii. Zároveň je dnešek také Dnem studentstva. Svůj svátek slaví Mahulena a Gertruda, přejeme všechno nejepší. Co vám státní svátek přinese? 

  • M.L.S. Holice chce do roku 2030 ztrojnásobit výrobu. Pomáhá boom AI
    Tipy

    M.L.S. Holice chce do roku 2030 ztrojnásobit výrobu. Pomáhá boom AI

    Největší olomoucký průmyslový zaměstnavatel, M.L.S. Holice (Nidec Power), aktuálně vstupuje do další významné etapy svého rozvoje. Růst není založen pouze na navyšování objemu výroby, ale také na širší transformaci výrobních kapacit, technologií a způsobu práce. Oba olomoucké závody společnosti se ubírají stejným směrem, každý z nich však čelí jiným, vzájemně se doplňujícím výzvám.

  • Srdcem z Jeseníků: Proč kapela O5 a Radeček vyjádřila podporu policistům z Olomouckého kraje?
    Tipy

    Srdcem z Jeseníků: Proč kapela O5 a Radeček vyjádřila podporu policistům z Olomouckého kraje?

    „Bezpečí má své melodie, pomoc má svou tvář.“ Známí hudební rodáci ze Šumperka vysvětlují, proč je pro ně důležité fandit těm, kteří chrání náš region. Přečtěte si exkluzivní rozhovor o odvaze, lidském přístupu při nehodách i o tom, co vzkazují policejním nováčkům.

  • Dvě aleje z Olomouckého kraje bojují o titul. Jedna má zhruba 300 let
    Společnost

    Dvě aleje z Olomouckého kraje bojují o titul. Jedna má zhruba 300 let

    Tisíce kilometrů našich silnic, polních cest, ulic i  parkových promenád od nepaměti lemují aleje stromů. Obdivujeme jejich krásu v každém ročním období  a ceníme si jejich staleté  historie. Obdivujeme příběhy, které se pod korunami stromů odehrály. Aleje nám poskytují místo k procházkám i odpočinku. Patří ke zdravé a fungující krajině. Anketa Alej roku vybírá vítěze za rok 2026, ve hře jsou také dvě z Olomouckého kraje.

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama