Ruský supermarket v Olomouci budí kontroverze. Místní se dělí na dva tábory
Na Ukrajině bezpečnostní hrozba, v Polsku na sankčním seznamu, v některých zemích rebranding a v Česku úspěšný obchodní řetězec. To vše je kontroverzní značka Mere, která před pár dny otevřela pobočku i v Olomouci. Olomoučtí o jeho otevření stále diskutují. Proč je kontroverzní?
O vstupu řetězce Mere na český trh poprvé informoval web AkčníCeny, který dlouhodobě sleduje a spolupracuje s největšími obchodními řetězci v Česku. První prodejnou ruského maloobchodu se stala prodejna v Příbrami, tou nejnovější, už jedenáctou v pořadí, je pobočka právě v Olomouci.
Dlouhodobě nabízí nízké ceny potravin i spotřebního zboží. Marketingová strategie, kterou značka využívá, spočívá v co největší úspoře nákladů. Obchod si zakládá na přímém prodeji zboží hned od dodavatelů. Zboží tak zákazníci kupují přímo z palet, které dodavatelé do supermarketu dovezou.
Řetězec prodejen přitom spadá pod ruskou společnost Svetofor. Ta vznikla už v roce 2009 a na ruském trhu má důležitou roli. Jeho zakladatelkou je Valentina Shnayder a její synové. Supermarkety v Česku však neprovozuje přímo ruská společnost, spadají pod společnost Torgretail CZ s.r.o., která je českou alternativou. Přestože je vlastněna ruským kapitálem, registrovaná je v České republice.
Nechcete nás? Rebranding
Značka Mere vznikla ještě před ruskou invazí na Ukrajinu. A už tehdy expandovala dále do Evropy. Poté, co však začala válka na Ukrajině, se spousta států od obchodů s ruskými společnostmi distancovala. Firmu Mere to však nezastavilo a vzniklý problém vyřešila po svém.
V zemích, kterým se obchody s Ruskem nelíbily, zkrátka změnila název. Z ruského Mere se tak ze dne na den staly řetězcem MyPrice. Cílem mělo být hlavně zakrýt ruský původ a přilákat zákazníků. V Česku však funguje pod svým původním názvem.
Polsko Mere zakázalo
Zatímco Polsko řetězec Mere zakázalo, v Česku se mu daří víc než dobře. Polská vláda zařadila Mere, respektive její vlastníky, na národní sankční seznam. Hlavním argumentem bylo napojení bratrů, a potažmo celého jejich podnikání, na ruský trh, který do značné míry podporuje invazi na Ukrajinu.
V Česku však Mere vesele funguje. Protože nelze nastavit plošné sankce na veškeré ruské zboží, ruskému podnikání nic nebrání. Fakt, že vlastníkem je společnost zaregistrovaná v Česku a se sídlem v Praze je dalším důvodem, proč je toto podnikání právně nepostihnutelné.
V Česku tak pravděpodobně existuje jediná cesta, jak ruské supermarkety odstřihnout. Tím je dokázání, že je činnost společnosti napojená na ruskou armádu či vládu. V takovém případě by mohla být společnost zařazena na vnitrostátní sankční seznam, případně sankční seznamy EU.
Jméno na seznamu = zákaz činnosti?
Vnitrostátní sankční seznam spravuje Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Vyskytnou se na něm osoby či subjekty, které se podílejí na závažném protiprávním jednání v mezinárodním měřítku. Důsledkem je zákaz vstupu či pobytu na území ČR, zmrazení majetku nebo zákaz poskytování finančních prostředků.
Sankční seznamy Evropské unie jsou známé také jako konsolidovaný seznam. Ten je podle legislativy pro české subjekty závazný a mnohem rozsáhlejší. V čem spočívá? Jako členský stát EU platí pro Českou republiku seznam osob, skupin či dalších subjektů, na které se vztahují finanční sankce EU. Rozhodování tedy samotné Česko neovlivní.
Kontroverze v Olomouci
V Olomouci se supermarket otevřel jen před několika dny, a to na Velkomoravské. Jeho vstup do olomoucké společnosti však nezůstal bez reakce. Místní se rozdělují na dva tábory. Jedni jsou nadšení z nízkých cen, druzí kritizují ruské podnikání a podporu ruské agrese. Živé diskuze obou stran se stále rozbíhají, a to i na oficiálním profilu Mere.
Tím ale Mere nekončí. Další prodejny chystá i na dalších místech v Olomouckém kraji. V plánu je i Prostějov nebo Přerov. Na kritiku manažeři reagují jen jediným. „Ruské zboží neprodáváme, jsme česká firma.“