Kaliméra z Jeseníku: Řecká komunita se pomalu vytrácí, říká Eleni Akritidu

Její prarodiče na Jesenicko přišli z válkou zmítaného severu Řecka před více než sedmdesáti lety. Eleni Akritidu dnes v Jeseníku provozuje kavárnu ENNEA a snaží se osudy řeckých uprchlíků připomínat. "K uspořádání řecké slavnosti nás oklikou vedla i šílená debata o nepřijetí syrských sirotků," vysvětluje Akritidu v rozhovoru pro Olomoucký Report.

Pobavila mě jedna vaše replika, kterou lze dohledat na Britských listech: „Bublám. Vnitřně řecky bublám. Takže už mluvím hlasitěji a gestikuluju.” Projevují se vaše řecké kořeny, třeba když se rozohníte?

Určitě! To by vám mohl povykládat můj muž. Někdy potřebuju vybublat, gestikulovat, hlasitě mluvit, a tak se vlastně zklidnit. Myslím si, že tohle je typické přesně pro jižní národy.

Do Jeseníku přišli z Řecka vaši prarodiče před více než sedmdesáti lety...

Do bývalého Československa přišli babička s dědou. Pocházeli ze severního Řecka, kde po 2. světové válce zuřila občanská válka mezi monarchisty a levicí. Řekové z oblastí postižených válkou se rozhodli děti poslat do bezpečí. Levicové uprchlíky přijaly státy východního bloku včetně Československa. Mým prarodičům bylo kolem šestnácti let, když z Řecka odešli. Děda byl jeden ze skupiny těch nejmladších partyzánů.

Hrůzy války a uprchlíci mezi dvěma kulturami

Vzpomínal dědeček na to období?

Děda o tom bohužel nikdy nechtěl moc mluvit. Nejspíš tam zažil různé hrůzy, které válka vždycky přináší. Od babičky jsme se toho taky moc nedozvěděli a oba již zamřeli, takže se sama snažím pátrat až zpětně.

Váš tatínek byl tedy z první generace Řeků narozených v Československu, vaše maminka je Češka. Jakými jazyky se u vás doma mluvilo?

Většina mých kamarádů ze smíšených manželství byla vychovávána bilingvně. Ač mám řecké jméno a řekla bych i typicky řecký vzhled, řečtinu moc neovládám. Tatínek byl spíš takový hudební bohém a k řečtině nás příliš nevedl. Dnes se k řecké kultuře chci vracet a možná i díky tomu vznikla naše Malá řecká pouliční slavnost.

K tomu se určitě ještě dostaneme. Dočetl jsem se, že váš tatínek v Jeseníku moc šťastný nebyl, a nakonec dokonce odešel do Řecka…

Nešlo o to, že by byl táta nespokojený konkrétně v Jeseníku. Potýkal se s tím, co se dělo a děje mnoha uprchlíkům všeobecně, nejen těm z Řecka. Táta byl rozkročený mezi dvěma kulturami. Když pobýval v Řecku – chyběli jsme mu my. Když byl tady s námi – chybělo mu Řecko. Byl to skvělý muzikant, hrál v řeckých souborech na harmoniku a měl své rockové kapely, ale odešel brzo – bylo mu 49 let.

Vy z Jesenicka pocházíte, studovat jste odešla do Ostravy. Následně jste pracovala jako učitelka angličtiny na jesenické průmyslovce a také jako redaktorka Českého rozhlasu Olomouc. Do okrajového jesenického regionu jste se tedy vrátila. Jste v Jeseníku spokojená?

Nemám ráda, když se o Jesenicku hovoří jako o bohem zapomenutém kraji, kde se nic neděje. Žijeme na krásném místě, které není nijak daleko. Všechno je to o úhlu pohledu.

Váš česko-řecký původ se propsal i na fasádu domu na zdejším náměstí Svobody, kde provozujete řeckou kavárnu a hned vedle také obchůdek s lokálními produkty…

Byť má kavárna řecký název ENNEA (v překladu Devět), neřekla bych, že je to řecká kavárna. Připravujeme spoustu řeckých, ale i domácích receptů, takže kavárnu nechci prezentovat vyloženě jako řeckou. Naším cílem bylo vždycky podporovat místní. V kavárně i obchůdku se snažíme ukázat, že jsou na Jesenicku šikovní lidé.

Pracujete tedy s místními produkty i v kavárně?

Ano. Máme svou kuchyni, kde si veškeré dezerty i pekárenské výrobky pečeme sami. Snažíme se využívat co největší množství lokálních produktů. Od místních vykupujeme borůvky nebo třeba vlašské ořechy. S těmi letos bude problém, protože všechny ořešáky v okolí pomrzly. Pečeme spoustu věcí se skvělým supíkovickým mákem. Tvaroh a máslo nám také dodávají místní firmy, kávu dovážíme z pražírny v Šumperku. Není to snadná cesta, ale přesto díky ní mám klidné spaní – vím, že výrobky nešidíme.

"Myslím si, že právě vděčnost je cestou z těchto krizí."

Jaké řecké speciality u vás lidé můžou ochutnat?

Pečeme baklavu a občas máme v nabídce i polévky. Zásadní je pro nás řecká polévka avgolemono, na kterou chodí spoustu lidí. Jsou v ní masové knedlíčky, vývar, hodně bylinek a citron. Na místních trzích nabízíme třeba pitu se špenátem a fetou.

Kavárna se nachází v centru lázeňského města Jeseníku. Navštěvují vás spíše místní, nebo turisté?

Mám radost, že jsme spíše komunitní kavárna a chodí k nám místní lidé. Jsem za to vděčná, protože podporu místních jsme pocítili především v období covidu. Ale o turisty také nemáme nouzi, i ti se k nám rádi vracejí.

Pandemie a následné krize musely být pro kavárnu velkou zkouškou. Jaká je situace nyní, stabilizovala se už?

Já si v první řadě nechci stěžovat, protože cítím vděk za to, co se nám tu podařilo vybudovat.  Myslím si, že právě vděčnost je cestou z těchto krizí. Naposledy se nás dotklo zvýšení DPH u kávy. Způsobilo nám to docela velké potíže, ale chápu, že vláda musí dělat i tato nepopulární opatření.

V roce 2017 jste spoluiniciovala uspořádání první Malé řecké pouliční slavnosti. U vzniku této akce stáli také vaši kamarádi Apostolos Joanidis a Lucie Tenekedzi. Co vás k tomu vedlo?

V tom roce uplynulo sedmdesát let od příchodu řeckých uprchlíků na Jesenicko. Zároveň se tehdy řešilo přijetí dětských uprchlíků ze Sýrie. V české společnosti o tom panovala naprosto šílená debata. Československo přitom v minulosti ochotně přijalo velké množství dětských uprchlíků z Řecka, a později i jejich rodičů. Dokázali jsme je přijmout a dobře s nimi fungovat. Možný příchod pár syrských sirotků v roce 2017 naopak způsobil obrovský poprask, a tak jsme na věc chtěli prostřednictvím této akce poukázat.

Z Malé řecké pouliční slavnosti se již stala tradice. Mohou se na ni lidé těšit i letos?

Určitě ano! Jedná se o příjemné odpoledne, které chceme strávit připomínkou našich předků, kteří to v životě často neměli úplně jednoduché. Slavnost se koná každoročně 5. července, tedy na svátek věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Ti totiž na Moravu přišli ze severořecké Soluně. Najdete nás na náměstí Svobody v Jeseníku, kde se Řekové scházeli i v minulosti. Sjedou se sem pamětníci, jejich rodiny, přátelé, milovníci Řecka, ale i zvědaví kolemjdoucí. Hraje řecká hudba, tancuje se, servíruje se řecké jídlo a lidé si prostě užívají, že můžou být spolu.

První uprchlíci z Řecka přišli do Československa v roce 1947. Od té doby uplynulo mnoho času. To mě vede k otázce závěrem: Ztrácí se řecká komunita?

Děje se to. Je to přirozené – pamětníci postupně umírají, rodiny se různě asimilují… V devadesátých letech se tady konaly obrovské řecké festivaly, které finančně podporovala přímo řecká vláda, v současnosti se řecká kultura spíš vytrácí.

Související

  • Anděl odplaval během povodní. Našli jej v jiné vesnici
    Společnost

    Anděl odplaval během povodní. Našli jej v jiné vesnici

    Dřevěná socha anděla, kterou během loňských zářijových povodní strhla rozvodněná řeka Morava, se po několika kilometrech putování vrátila zpět ke své majitelce. Příběh paní Růženy z Bohdíkova tak ukazuje, že i v době zkázy může voda něco vzít – a něco vrátit.

  • AKTUÁLNĚ: Pustil se do Terezské brány. Kovář čistí po vandalech další památku
    Společnost

    AKTUÁLNĚ: Pustil se do Terezské brány. Kovář čistí po vandalech další památku

    Michalské schody, zeď na Blažejském náměstí a teď i Terezská brána. Josef Kovář postupně vymalovává podchody i jiná veřejná prostranství. Na řadu dnes přišla další památka v centru města.

  • Velké Losiny hlásí rekord. Za půlrok dorazilo přes 124 tisíc lidí
    Společnost

    Velké Losiny hlásí rekord. Za půlrok dorazilo přes 124 tisíc lidí

    Rekordních 124 212 lidí zavítalo v prvním pololetí letošního roku do termálního parku ve Velkých Losinách na Šumpersku, jehož návštěvnost meziročně vzrostla o 15 procent. ČTK to dnes sdělil provozní ředitel Termálních lázní Velké Losiny David Křepský. Termální park ve Velkých Losinách patří mezi nejnavštěvovanější turistické cíle v Olomouckém kraji.

  • Mohelnice prohrála soud o zatékající parkoviště, reklamace už není možná
    Společnost

    Mohelnice prohrála soud o zatékající parkoviště, reklamace už není možná

    Mohelnice na Šumpersku kvůli chybě při předávání informací mezi městským právníkem a externí právní kanceláří neuspěla u soudu s reklamací podzemního parkoviště pod autobusovým nádražím. Do objektu dlouhodobě zatéká. Radnice tak bude muset v dalším období řešit, jak se s opravou vypořádá. 

Rychlovky

  • PŘEROV
    V přerovském Michalově by mohl vzniknout v následujících letech amfiteátr. Ten by mohl pro místní sloužit jako letní kino, pódium při koncertu nebo jeviště pro folklórní festival. Více.
  • OLOMOUCKO
    Dětské dopravní hřiště ve Šternberku prochází zásadní proměnou. V několika etapách zde vznikne nové zázemí, které nabídne i výukové prostory. První část výstavby, zahrnující sociální zázemí, má být dokončena do konce srpna. Podrobnosti.
  • ŠUMPERSKO
    Mohelnice kvůli chybě při předávání informací mezi městským právníkem a externí právní kanceláří neuspěla u soudu s reklamací podzemního parkoviště pod autobusovým nádražím. Do objektu dlouhodobě zatéká. Radnice tak bude muset v dalším období řešit, jak se s opravou vypořádá. Více.

Nejnovější

  • Janotka: Je jasné, že ambice musíme mít, uděláme pro to maximum
    Sport
    Rozhovory

    Janotka: Je jasné, že ambice musíme mít, uděláme pro to maximum

    Hned ve své první sezoně v pozici trenéra prvoligového týmu se stal Tomáš Janotka legendou. Mužstvo SK Sigma Olomouc dostal do první šestky Chance ligy a vyhrál s ním národní pohár. Což znamená, že Hanáci budou hrát poprvé v klubové historii základní skupinu některé z evropských klubových soutěží.

  • Lobster Family restaurant a Bowland se v srpnu uzavřou kvůli revitalizaci prostorů. Bistro zůstává v provozu
    Doporučujeme

    Lobster Family restaurant a Bowland se v srpnu uzavřou kvůli revitalizaci prostorů. Bistro zůstává v provozu

    Po více než jedenácti letech provozu se oblíbený Lobster Family restaurant i sousední Bowland připravují na zásadní změnu. Od 30. července bude celý prostor dočasně uzavřen z důvodu rozsáhlých úprav, který reaguje jak na zpětnou vazbu hostů, tak na rostoucí nároky dnešní doby.

  • V srpnu zavládne na Horním náměstí Večerní pohoda
    Doporučujeme

    V srpnu zavládne na Horním náměstí Večerní pohoda

    Multižánrový festival Večerní pohoda u Trojice letos rozezní Horní náměstí už šesté léto. Každý pátek od 1. do 22. srpna se můžete těšit na hudební večery, při kterých zazní pop, folk, jazz i šanson a nebude chybět dobrá nálada a skvělá atmosféra.

  • Porodnost dál klesá. Za půl roku se v kraji narodilo méně dětí
    Zdraví

    Porodnost dál klesá. Za půl roku se v kraji narodilo méně dětí

    V šesti porodnicích Olomouckého kraje se během letošního prvního pololetí narodilo 2195 dětí. Porodnost podle údajů z nemocnic nadále výrazně klesá, loni přišlo na svět ve stejném období 2422 novorozenců, zjistila ČTK. Největší propad hlásí porodnice v Prostějově, Šternberku a Přerově, kde se narodilo do konce letošního června o šest desítek dětí méně. Pouze v šumperské nemocnici jsou počty obdobné jako loni. Porodnost klesá v celé republice; loni se v Olomouckém kraji narodilo 4796 dětí, což bylo o 410 méně než předchozí rok.

Doporučujeme

  • Vojenské muzeum vylepšují nadšenci. Teď chce získat Cenu kraje
    Doporučujeme

    Vojenské muzeum vylepšují nadšenci. Teď chce získat Cenu kraje

    Vojenské muzeum provozuje a vylepšuje od sklonku roku 2008 spolek nadšenců sdružený v klubu BBCK. Muzeum sídlí stylově v budově č. 11 v areálu bývalých pevnostních kasáren ve Starém Městě pod Sněžníkem. Nyní můžete pro vojenské muzeum hlasovat v Cenách Olomouckého kraje.

  • Od textu až k videoklipu je cesta dlouhá, říká Pařenica z kapely Kervežekson
    Doporučujeme
    Rozhovory

    Od textu až k videoklipu je cesta dlouhá, říká Pařenica z kapely Kervežekson

    Slyšeli jste o prostějovské kapele Kervežekson? Představí se vám v dnešním rozhovoru. Kde se vzal název skupiny a kde ji můžete slyšet? Přečtěte si rozhovor s Tomášem Pařenicou.

  • Muzeum v České Vsi může získat Cenu Olomouckého kraje
    Doporučujeme

    Muzeum v České Vsi může získat Cenu Olomouckého kraje

    Muzeum se ve svých expozicích věnuje padlým českovesákům z první světové války, osudu Jaroslava Štěpána, ruského legionáře z České Vsi, a Československému předválečnému opevnění a leteckým událostem v oblasti jesenických hor. Nyní můžete pro muzeum v České Vsi hlasovat v Cenách Olomouckého kraje.

  • V Troubkách pořádají Myslivecké slavnosti
    Doporučujeme

    V Troubkách pořádají Myslivecké slavnosti

    Myslivecký spolek Mezivodí Troubky pořádá v sobotu 19. července Myslivecké slavnosti. Ve svatostánku troubeckých členů Hubertova cechu na Konírně bude připraven bohatý program pro všechny generace, samozřejmě nebude chybět ani skvělé občerstvení. Akce bude začínat v 17:00.

Nejčtenější

Seriály