Pohyby pro Kingdom Come jsme vymýšleli v mrazu za městem, říká olomoucký šermíř

Přesně před měsícem vypustilo české videoherní studio Warhorse pokračování úspěšného titulu Kingdom Come: Deliverance. Věděli jste, že se na druhé nejúspěšnější české videohře podíleli šermíři z olomouckého spolku Adorea? Olomoucký Report přináší rozhovor se šéfem spolku Martinem Turečkem o nahrávání bojových animací a spolupráci s videoherním studiem Warhorse. Report připravil dvoudílný seriál, který se věnuje olomoucké stopě ve hře Kingdom Come: Deliverance II.

Reklama
Reklama

Jak se stane, že šermíři z Olomouce spolupracují na takovém počinu, jako jsou animace pro Kingdom Come: Deliverance II?

To je dlouhá cesta. S vývojáři jsme navázali první kontakt kolem roku 2009. Potom jsme dělali už na Kingdom Come: Deliverance „jedničce“ – k tomu vyšel dokument o šermu Fechtbuch. Ten vznikl na základě našeho videa, které má celosvětový úspěch, takže nás oslovili a dělali jsme souboje do dokumentu. A následně nás oslovili k nasnímání bojových animací ke „dvojce“.

Druhý díl se začal připravovat krátce po vydání prvního. Kdy jste začali pracovat na scénách?

Celé se to snímalo v Praze během covidu. Když si na to vzpomenu, tak bylo vlastně docela vtipné, jak se vše připravovalo. Nesměli jsme chodit do tělocvičny, takže jsme přes zimu v mrazech byli na paloučku u lesa za městem a tam jsme připravovali jednotlivé pohyby, bojové kombinace nebo speciální útoky. Pak jsme všechno natáčeli a posílali ke schválení Viktorovi Bocanovi.


Viktor Bocan je herní designér, který pracuje ve studiu Warhorse. Podílel se jako hlavní designer hry Kingdom Come: Deliverance II.


Jak vypadá proces snímání animací?

Od Viktora jsme dostali podrobný popis toho, co funguje, co chtějí nebo naopak nechtějí. Od „jedničky“ prošel bojový systém úpravou, aby byl pro hráče příjemnější. Na základě instrukcí jsme připravovali videa. Nejdřív jsme museli předvést základní pohyby – každý chod, sek, bod, přechody z různých pozic. Pak jsme stavěli takzvané odpovědi – člověk vykryje útok a „odpovídá“ protiútokem. Videa jsme posílali do Warhorse na schválení, zpravidla celé sady pohybů a vývojáři si vybrali, jaké se jim hodí. Když už jsme se v tom systému orientovali, tak jsme začali cvičit kombinace útoků nebo složitější útoky. Potom jsme postupně jezdili nahrávat pohyby do studia. Přímo na place jsme taky vymýšleli akce, které nás napadly za pochodu.

V jakém týmu jste na animacích pracovali?

Většinou, především na ty jednotlivé animace, jsme byli ve čtyřech. Pokud se točily nějaké cutsceny (filmová sekvence ve videohře – pozn. red.), tak jsme tam byli v šesti.

Museli jste mít i nějakou výzbroj během snímání?

My měli ty jejich speciální obleky pro Motion Capture. Co jsme používali jako ochrannou pomůcku, tak jsou šermířské masky. Ve hře se na rozdíl od filmu nebo živého vystoupení nedají některé kontakty schovat. Mnohdy jsme potřebovali, aby ten pohyb opravdu „došel do zásahu“ protivníka. Někdy jsme také měli takovou vestu na ochranu hrudníku.

Museli jsme hledat cestu, jak tam některé techniky vůbec dostat

S kolika zbraněmi jste během snímání pracovali?

Snímali jsme boj s dlouhým mečem, mečem a štítem a samostatným jednoručním mečem. Zvlášť se dělaly sekera a palcát a kombinace se štítem. Štíty jsme snímali zvlášť, protože se při boji s nimi člověk pohybuje trochu jinak. Potom jsme dělali pohyby pro halapartny a kopí. Na všech animacích dělalo vícero lidí, aby pak měli vývojáři během bitev větší rozptyl animací - aby se nepohybovali všichni stejně.

KCD2 se odehrává ve středověku, kdy bojovníci měli různé zbroje, které nějak omezují pohyb. Nemuseli jste se během tvorby přizpůsobovat i tomuhle?

Tomu jsme se snažili přizpůsobit, ale moc to nešlo. Navíc když je zbroj opravdu kvalitní, tak člověk nijak zvlášť omezený v pohybu není. A co je za mě důležité, ve hře se vyskytují zbroje pěchotní nebo polozbroje, které umožňují mnohem více pohybu než celoplátové brnění. To jsou spíše domněnky lidí, že se v tom člověk moc nemůže hýbat. I v plátové zbroji člověk zvládne udělat třeba kotoul. 

A co historická přesnost? Museli jste se nějak přizpůsobovat těm herním mechanikám?

Narazili jsme na to, že některé věci nejdou provést, když člověk necítí energii toho protivníka. Museli jsme pak hledat cestu, jak tam některé techniky vůbec dostat. Myslím si ale, že ten výsledek je velmi dobrý.

Setkal jste se i s Danem Vávrou? Jaký je?

Úplně v pohodě. Samozřejmě ze sociálních sítí může mnoha lidem připadat, že je takový svéráz. Ale když s ním člověk mluví, tak je velice rozumný a dokáže se na problém podívat z několika stran. Rozhodně bych o něm neřekl, že to je nějaký zabedněnec, který si razí svoji jedinou pravdu.

Myslíte si, že taková videohra dokáže popularizovat historický šerm a obecně historii?

Určitě ano. Řekl bych, že hra takového formátu výrazně zvýší povědomí o středověku a případně i o šermu. Věřím, že to plno lidí přitáhne. Dokonce jsme už zaznamenali, že si lidé častěji objednávají vystoupení našeho spolku. Budeme tak vystupovat třeba na městských slavnostech a podobných kulturních akcích.

Hra obnáší nezměrné množství postav, ať už důležitých pro děj i náhodných obyvatel. Najdou hráči i Vaši postavu?

Některé z nás si vývojáři fotili z různých úhlů, aby nás do hry vložili. Já se ještě ke hraní nedostal, ale kolega už říkal, že se ve hře našel a dokonce sám se sebou bojoval.

Reklama
Reklama

Související

  • Zámek Plumlov je v havarijním stavu. Prostějov chce přidat další milion
    Společnost

    Zámek Plumlov je v havarijním stavu. Prostějov chce přidat další milion

    Prostějovští radní doporučují zastupitelům schválit rozpočtové opatření ve výši 1 milion korun na podporu veřejné sbírky na opravu Plumlovského zámku. Historická památka je významnou dominantou celého regionu a oblíbeným cílem návštěvníků z Prostějovska i širšího okolí. Město Prostějov už v letech 2024 a 2025 na podporu sbírky přispělo částkou v celkové výši 2 miliony korun. Doporučení zaznělo na jednání Rady města Prostějova.

  • Pomáhat nestačí. Olomoucká univerzita připravuje lidi pro chvíle krize
    Společnost

    Pomáhat nestačí. Olomoucká univerzita připravuje lidi pro chvíle krize

    Pomoc při povodních, přírodních katastrofách nebo jiných mimořádných událostech. Ochota pomáhat bývá obrovská. Za kvalitní prací však často musí stát také kvalitní koordinace. I na to se v posledních letech zaměřuje olomoucká univerzita prostřednictvím Dobrovolnického centra.

  • Výlet za 300 až 500 korun. Senioři z Olomouckého kraje mají stále volné termíny
    Společnost

    Výlet za 300 až 500 korun. Senioři z Olomouckého kraje mají stále volné termíny

    Oblíbený projekt Olomouckého kraje Seniorské cestování je v plném proudu. Od začátku května do konce července 2026 se uskutečnilo 25 jednodenních výletů, kterých se zúčastnilo více než tisíc seniorů. Zájezdy každoročně pořádá a financuje Olomoucký kraj, organizačně je zajišťuje cestovní kancelář Pivoňka.

  • Hygienici: Za hromadným onemocněním klientů jesenických lázní jsou asi noroviry
    Zdraví
    Společnost

    Hygienici: Za hromadným onemocněním klientů jesenických lázní jsou asi noroviry

    Za hromadným onemocněním klientů a návštěvníků Priessnitzových léčebných lázní v Jeseníku jsou podle prvních výsledků noroviry. Jde o střevní chřipku, která se projevuje křečemi, průjmy a zvracením. Původce tohoto snadno přenosného virového onemocnění hygienici stále hledají, řekla dnes ČTK mluvčí olomoucké krajské hygienické stanice Markéta Koutná.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • OLOMOUC 
    Komise městské části Olomouc-střed zveřejnila na svém Facebooku návrh dvou změn, které by mohly pomoct historickému centru hanácké metropole. O co jde? Více.
  • OLOMOUC 
    Mariánský sloup na Dolním náměstí se opět stal prolézčkou. Tentokrát si ho s hřištěm spletly tři ženy z Prahy. Incident řešila Městská policie Olomouc. Více.
  • OLOMOUC 
    V olomoucké zoo se radují z mláďat ocelota slaništního. Zahrada kočky chová od roku 2019. Proztím se podařilo odchovat pět mládat. Více.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

  • Univerzita Palackého se loučí s Pavlem Štěpánkem. Bylo mu 84 let
    Společnost

    Univerzita Palackého se loučí s Pavlem Štěpánkem. Bylo mu 84 let

    Univerzita Palackého sdílela v úterý 18. srpna smutnou zprávu. Ve středu 12. srpna zemřel profesor Pavel Štěpánek. Byl dlouholetým členem katedry dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého i významným českým historikem umění. Bylo mu 84 let.

  • Za eura dostal v Přerově skoro 60 tisíc. Směnárník pak zjistil problém
    Krimi

    Za eura dostal v Přerově skoro 60 tisíc. Směnárník pak zjistil problém

    O pomoc široké veřejnosti žádají policisté z Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje. Pátrají po muži, který v Přerově směnil falešné eurové bankovky za české koruny. Mohlo by se jednat o cizince, poznáváte ho?

  • Otok po bodnutí může zesílit až za několik dní. Přerovští lékaři radí, kdy zbystřit
    Zdraví

    Otok po bodnutí může zesílit až za několik dní. Přerovští lékaři radí, kdy zbystřit

    Každého z nás někdy bodnul nebo štípnul hmyz. Právě nepříjemné štípance patří mezi časté letní obtíže u dětí i dospělých. Ve většině případů nejsou štípnutí či bodnutí nebezpečná, ve vzácných situacích je však nutné neprodleně vyhledat lékařskou pomoc. O které situace jde?

  • SOUTĚŽ: Vyhrajte vstupenky na utkání Sigmy Olomouc
    Tipy
    Sport

    SOUTĚŽ: Vyhrajte vstupenky na utkání Sigmy Olomouc

    Po výhře 2:1 v Uherském Hradišti zapsala fotbalová Sigma Olomouc už druhou výhru v řadě. V neděli 23. srpna se po třech týdnech představí na Andrově stadionu, kde bude od 20 hodin hostit FK Pardubice. Olomoucký Report si pro vás připravil soutěž o lístky na utkání Chance ligy. 

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama