Kdo zaplatí školníky a uklízečky? Ministerstvo s námi nekomunikuje, zní z měst

Města, obce, kraje i další zřizovatelé škol se připravují na změnu ve financování nepedagogických pracovníků. Od roku 2026 by měli být uklízečky, školníci, nebo třeba kuchařky ve školních jídelnách placení svým zřizovatelem místo státního vyplácení mezd. Původní plán ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) přitom počítal se zavedením změny už od září. Po kritice ze strany odborů, krajů i měst se termín posunul. Olomoucký Report zjišťoval, jaká je situace v kraji. Některé instituce nesouhlasí se změnou vůbec, všichni oslovení ale mluví o neinformovanosti a překotnosti.

Reklama
Reklama

Do konce roku bude platit školníky, uklízečky a kuchařky stát z rozpočtu státu. Nepedagogičtí pracovníci, tedy lidé, kteří na školách nevykonávají pedagogickou činnost, jsou placeni podle tarifní tabulky. Její část je pod hranicí minimální mzdy.

Změny ve financování nepedagogických pracovníků ovšem nenastanou už od letošního září, jak původně ministerstvo školství avizovalo. Vládní koalice totiž po několika diskuzích rozhodla o posunutí rozhodnutí na začátek ledna roku 2026. „Změna proběhne na začátku rozpočtového roku, což umožní plynulejší přechod financování v rozpočtech krajů a obcí. Financování nepedagogických pracovníků od září do prosince 2025 bude zajištěno ze státního rozpočtu,“ uvedl na sociální síti X ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Od roku 2026 se pak obcím a krajům má navýšit podíl na sdílených daních, čímž se posílí jejich rozpočty.

Na změnu ve financování reagoval Svaz měst a obcí, stejně jako jako Asociace krajů, nebo odbory. Report oslovil zástupce všech tří zmíněných subjektů. „Vítáme rozhodnutí vlády odložit financování nepedagogických pracovníků. Naše cesta tím ale nekončí. Budeme dál jednat, protože obce sice získaly nějaký čas na přípravu, ale my říkáme i nadále, že potřebujeme odpovědný přístup vedoucí k jasnému vymezení mechanismů,“ řekla pro Report tisková mluvčí Svazu měst a obcí (SMO) Alexandra Kocková s tím, že konkrétní kroky zahrnují další jednání. „Oslovili jsme i pana prezidenta a pan předseda SMO jedná na nejrůznějších úrovních a s různými orgány – od komisí až po další instituce, kterých se to týká. Takže naše vyjednávání pokračuje.“

Senát má na stole petici. Jednat bude v úterý

Tématem se bude zabývat i Senát ČR. Na stole má totiž petici za zachování centrálního financování nepedagogických pracovníků. Jednat o ní má v úterý. „Naše petice už má na 70 tisíc podpisů, to je podle mě úspěch. Chceme proces financování nepedagogických pracovníků zpomalit,“ řekl pro Report jeden z členů Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Ctirad Vaník, který je zároveň pod peticí podepsaný.


Požadavky v petici:

  • zachování centrálního financování nepedagogických pracovníků ve školách prostřednictvím státního rozpočtu
  • zajištění spravedlivého a dlouhodobě stabilního financování regionálního školství jako celku
  • transparentní diskuze o jakýchkoli změnách školství za účasti zástupců škol, obcí, krajů a veřejnosti

Podle Vaníka má snahu zastavit novinku Asociace krajů, Svaz obcí a měst i Asociace ředitelů škol. „Nemohu mluvit jménem celé asociace, ale pouze jménem zástupce Olomouckého kraje a za sebe říkám, že vítám každou aktivitu, která pomůže senátorům osvětlit celou problematiku této změny ve financování školství,“ řekl pro Report Svatopluk Binder (ANO) za Asociaci krajů, který je zároveň náměstkem hejtmana Olomouckého kraje pro oblast školství.

Změnu řeší Asociace krajů, Svaz měst a obcí i Olomouc

„Oceňuju, že se to vláda rozhodla odložit, primárně proto, že to nebylo dobře připravené, ani dobře vykomunikované. Hlavně by to vytvořilo neuvěřitelný tlak na zřizovatele, školy a nakonec i samotné pracovníky, kteří teď žijí v extrémní nejistotě, protože vůbec nevědí, co se na ně valí,“ řekl pro Report náměstek primátora Olomouce pro oblast školství Viktor Tichák (ProPir) a pokračoval: „Na druhou stranu si myslím, že ve školství je tolik jiných zásadních agend k řešení, že financování kuchařek a školníků by nemělo být vlajkovou lodí této vlády ve volebním roce. Jsem docela překvapený, že se řeší hlavně to, kdo bude platit nepedagogické pracovníky.“

Report se Ticháka na situaci ohledně připravovaných změn ve financování nepedagogických pracovníků ptal už před posunutím termínu na 1. leden 2026. Protože šlo tehdy o změnu, která by mohla vyvolat nutné doplňující jednání zastupitelstva města, náměstek pro Report ve středu popsal, že je Olomouc na změnu financování připravená. „Město Olomouc se připravilo tím, že jsme si nechali udělat analýzy, abychom věděli, jaké jsou reálné výdaje škol na nepedagogické pracovníky. Už teď víme, že na ně doplácíme i z městského rozpočtu, takže v tomto směru by se do budoucna nic zásadně nezměnilo. Se školami jsme komunikovali a dali jsme jim jasně najevo, že pokud by změna platila od 1. září, tak v letošním roce se pro ně nic nemění – jsme schopni pokrýt všechny aktuální výdaje tak, jak je měly naplánované,“ vysvětlil pro Report Tichák. Od nového kalendářního roku může město změnu řešit formou žádostí o adekvátní příspěvek na nepedagogické pracovníky podle aktuálních potřeb škol.

Ideální scénář? Ministerstvo by nám mělo změny vysvětlit

„Ideální scénář by byl, kdyby v první fázi proběhla komunikační kampaň ministerstva, která by jasně vysvětlila, o co jde, proč a kdy se to má změnit. To podle mě zatím hodně chybí. Taková kampaň by mohla uklidnit samotné pracovníky, kteří nevědí, co je čeká,“ doplnil Viktor Tichák a zmínil, že se nepedagogičtí pracovníci mohou bát propouštění, což je logické.

Překotnost a nepřipravenost, těmito slovy okomentoval pro Report změnu i Svatopluk Binder za Komisi Rady Asociace krajů pro školství a sport. „Komise pro školství a sport Asociace krajů České republiky se k vládou předloženému návrhu staví negativně. Vadí nám její překotnost, její nepřipravenost, nízká míra informovanosti a snaha o její zavedení za každou cenu,“ uvedl Binder.

V rámci analýz, které si město ke změnám nechalo vypracovat, má Olomouc přesná čísla. Počet úvazků, které spadají do nepedagogických profesí je na území města 438. Nejedná se o počet lidí, protože se ve školách stává, že jeden pracovník má více úvazků. „V Olomouci je obecně známo, že nejsme nejbohatší město a jsme výrazně zadlužení. Proto měli nepedagogičtí pracovníci větší jistotu, když finance přicházely ze státního rozpočtu. Když budou finance z městského rozpočtu, teoreticky bude mnohem jednodušší je škrtnout,“ odpověděl náměstek primátora.

Město se připravuje i bez metodiky

Podle Ticháka se město snaží situaci nepodcenit, i když MŠMT víc informací neposkytlo. Město navíc ani nemá informace, že by metodiku dostat v dalších týdnech mělo. „Ideální by bylo, kdyby stát, vláda a ministerstvo poskytly metodické vedení. Všechny kroky, které jsme jako zřizovatelé dosud udělali, byly z naší vlastní iniciativy. To znamená, že jsme si sami provedli měření a analýzy současného stavu. Takové věci by ale měly být standardně řešeny přímo ministerstvem, pokud přichází s takovou změnou. Jenže školy zatím nemají žádnou metodiku, jak postupovat, a města a obce také ne.“

Náměstek primátora pro oblast školství Tichák stejně jako zástupce Olomouckého kraje v Asociaci krajů Binder přitom nejsou výlučně proti změně ve financování. Vadí jim ale několikrát zmíněná neinformovanost. „Myslím si, že v principu určitý smysl dává. Zřizovatel lépe ví, kolik pracovníků je potřeba na správu budovy, kterou svěřuje své příspěvkové organizaci. Uvádím příklad: když postavíte sportovní halu u školy, logicky tam bude potřeba správce, uklízeč a další pracovníci. Ale pokud se financování nepedagogických pracovníků počítá jen z normativů na žáka, pak stát vůbec neví, že tam taková sportovní hala je a že jsou na ni potřeba další pracovníci. Proto je logické, že zřizovatel si dokáže lépe spočítat, kolik lidí je potřeba. Má totiž kratší komunikační linku s ředitelem školy,“ vysvětlil svůj postoj Tichák.

„Jedná se o zásadní změnu, která má, jako každá taková změna, svá pro a proti, nicméně pro mě je důležité, aby uvedený návrh byl řádně prodiskutován, včetně celého legislativního procesu, což se bohužel doposud nestalo. V aktuální podobě jej proto nepodporuji,“ odpověděl Svatopluk Binder na otázku, jestli by bylo řešením úplně zrušit návrh, tak jak to požaduje zmíněná petice, nebo jen posunout termín změn.

O petici, která leží v Senátu, náměstek Tichák ví. Jestli se díky ní něco změní, ale nelze podle něj předvídat. „Obecně platí, že ve volebním roce se může stát cokoliv. Pokud by se změna odložila třeba ještě o rok, současný stav by mohl pokračovat dál a nic zásadního by se nezměnilo. Důležité ale je, aby případná změna byla dobře komunikovaná a metodicky zvládnutá. Pokud se změní financování, musí být předem jasná pravidla, která budou metodicky zajištěná ministerstvem. A to se zatím nestalo,“ uzavřel Viktor Tichák.

Reklama
Reklama

Související

  • Vánoční strom míří do Přerova. V sobotu kvůli němu omezí dopravu
    Společnost

    Vánoční strom míří do Přerova. V sobotu kvůli němu omezí dopravu

    V sobotu 21. listopadu zamíří do centra Přerova vánoční strom, který bude během adventu zdobit náměstí T. G. Masaryka. Jehličnan letos městu nabídli majitelé soukromého pozemku v Kozlovicích. Místo pokácení bez dalšího využití tak dostane ještě jednu, tentokrát slavnostní roli.

  • Hranická propast může vydat své dno. Robot se ponoří až do 1300 metrů
    Společnost

    Hranická propast může vydat své dno. Robot se ponoří až do 1300 metrů

    Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl dnes novinářům František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd ČR. Dno by teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.

  • Galerie prostějovských primátorů je téměř plná. Přibyl portrét Františka Jury
    Společnost

    Galerie prostějovských primátorů je téměř plná. Přibyl portrét Františka Jury

    V obřadní síni prostějovské radnice byl slavnostně umístěn portrét bývalého primátora Františka Jury. Rozšířil tak galerii starostů a primátorů města, ve které se portréty představitelů Prostějova umisťují vždy po skončení jejich mandátu. Jedná se již o 26. obraz v této galerii.

  • První tramvaj v historii Uničova přijíždí. Jezdit ale nebude
    Doprava
    Společnost

    První tramvaj v historii Uničova přijíždí. Jezdit ale nebude

    V říjnu oznámil Dopravní podnik města Olomouce (DPMO) záměr prodat jednu ze svých tramvají typu T3. Tramvaj s evidenčním číslem 156 ve šrotu neskončí, nově bude umístěna v Uničově. Na kraji města bude součástí bistra, v těsné blízkosti vznikne také ledová plocha. Report se ptal nového majitele olomoucké tramvaje Petra Zapletala, jak ho napadlo si vyřazený vůz pořídit a jaké úpravy na něm plánuje.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • PŘEROV
    Přerovské volejbalistky vyrazily darovat krev.  Mezi nimi byly jak zkušené dárkyně, tak i ty, které absolvovaly odběr vůbec poprvé. Více
  • ŠUMPERK
    Na ustavujícím zasedání Zastupitelstva města Šumperka byl novým starostou zvolen Martin Kuchtík (Nezávislá volba). Více
  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    Také v příštím roce zachová kraj slevy pro děti, studenty a seniory ve veřejné hromadné dopravě. Oproti běžnému jízdnému zaplatí jen čtvrtinu ceny. Více
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Úřad práce v Olomouci se stěhuje. Od prosince vyřídíte vše na jedné adrese
    Společnost

    Úřad práce v Olomouci se stěhuje. Od prosince vyřídíte vše na jedné adrese

    Úřad práce dokončil v Olomouci jednu z největších investic posledních let. Rekonstrukcí bývalého areálu společnosti Sigmia vzniklo nové moderní sídlo, které soustředí služby kontaktního i krajského pracoviště na jednom místě. Projekt si vyžádal investici téměř 325 milionů korun a přinese klientům komfortnější prostředí, lepší dostupnost služeb a možnost vyřídit vše na jediné adrese od 1. prosince.  

  • Kdysi problematické dědictví, dnes Stavba roku. Přerov slaví velký úspěch
    Společnost

    Kdysi problematické dědictví, dnes Stavba roku. Přerov slaví velký úspěch

    Nové sídlo přerovského magistrátu na náměstí T. G. Masaryka 16 zaznamenalo významný úspěch v celostátní soutěži Stavba roku 2026. Ocenění pro nejlepší realizace uplynulého roku byla slavnostně vyhlášena v pondělí 16. listopadu ve Dvořákově síni pražského Rudolfina, v hlavní kategorii získalo titul celkem 16 realizací. Přerovská radnice přitom obstála v mimořádně silné konkurenci. Do 34. ročníku soutěžní přehlídky se přihlásilo 156 staveb, z toho 150 realizací z České republiky a šest ze zahraničí.

  • Do ledové Plumlovské přehrady skočilo 130 plavců. Nejstaršímu bylo 85 let
    Společnost
    Sport

    Do ledové Plumlovské přehrady skočilo 130 plavců. Nejstaršímu bylo 85 let

    Soutěž O ledovó čapu Boba Pácla přilákala do Prostějova 130 otužilých plavců z nejrůznějších koutů republiky. Celkem se do oblíbené akce zapojilo 21 plaveckých oddílů. Nechyběli ani soutěžící z řad veřejnosti. Soutěžilo se 14. listopadu na Plumlovské přehradě.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama