Kdo zaplatí školníky a uklízečky? Ministerstvo s námi nekomunikuje, zní z měst

Města, obce, kraje i další zřizovatelé škol se připravují na změnu ve financování nepedagogických pracovníků. Od roku 2026 by měli být uklízečky, školníci, nebo třeba kuchařky ve školních jídelnách placení svým zřizovatelem místo státního vyplácení mezd. Původní plán ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) přitom počítal se zavedením změny už od září. Po kritice ze strany odborů, krajů i měst se termín posunul. Olomoucký Report zjišťoval, jaká je situace v kraji. Některé instituce nesouhlasí se změnou vůbec, všichni oslovení ale mluví o neinformovanosti a překotnosti.

Reklama
Reklama

Do konce roku bude platit školníky, uklízečky a kuchařky stát z rozpočtu státu. Nepedagogičtí pracovníci, tedy lidé, kteří na školách nevykonávají pedagogickou činnost, jsou placeni podle tarifní tabulky. Její část je pod hranicí minimální mzdy.

Změny ve financování nepedagogických pracovníků ovšem nenastanou už od letošního září, jak původně ministerstvo školství avizovalo. Vládní koalice totiž po několika diskuzích rozhodla o posunutí rozhodnutí na začátek ledna roku 2026. „Změna proběhne na začátku rozpočtového roku, což umožní plynulejší přechod financování v rozpočtech krajů a obcí. Financování nepedagogických pracovníků od září do prosince 2025 bude zajištěno ze státního rozpočtu,“ uvedl na sociální síti X ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Od roku 2026 se pak obcím a krajům má navýšit podíl na sdílených daních, čímž se posílí jejich rozpočty.

Na změnu ve financování reagoval Svaz měst a obcí, stejně jako jako Asociace krajů, nebo odbory. Report oslovil zástupce všech tří zmíněných subjektů. „Vítáme rozhodnutí vlády odložit financování nepedagogických pracovníků. Naše cesta tím ale nekončí. Budeme dál jednat, protože obce sice získaly nějaký čas na přípravu, ale my říkáme i nadále, že potřebujeme odpovědný přístup vedoucí k jasnému vymezení mechanismů,“ řekla pro Report tisková mluvčí Svazu měst a obcí (SMO) Alexandra Kocková s tím, že konkrétní kroky zahrnují další jednání. „Oslovili jsme i pana prezidenta a pan předseda SMO jedná na nejrůznějších úrovních a s různými orgány – od komisí až po další instituce, kterých se to týká. Takže naše vyjednávání pokračuje.“

Senát má na stole petici. Jednat bude v úterý

Tématem se bude zabývat i Senát ČR. Na stole má totiž petici za zachování centrálního financování nepedagogických pracovníků. Jednat o ní má v úterý. „Naše petice už má na 70 tisíc podpisů, to je podle mě úspěch. Chceme proces financování nepedagogických pracovníků zpomalit,“ řekl pro Report jeden z členů Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Ctirad Vaník, který je zároveň pod peticí podepsaný.


Požadavky v petici:

  • zachování centrálního financování nepedagogických pracovníků ve školách prostřednictvím státního rozpočtu
  • zajištění spravedlivého a dlouhodobě stabilního financování regionálního školství jako celku
  • transparentní diskuze o jakýchkoli změnách školství za účasti zástupců škol, obcí, krajů a veřejnosti

Podle Vaníka má snahu zastavit novinku Asociace krajů, Svaz obcí a měst i Asociace ředitelů škol. „Nemohu mluvit jménem celé asociace, ale pouze jménem zástupce Olomouckého kraje a za sebe říkám, že vítám každou aktivitu, která pomůže senátorům osvětlit celou problematiku této změny ve financování školství,“ řekl pro Report Svatopluk Binder (ANO) za Asociaci krajů, který je zároveň náměstkem hejtmana Olomouckého kraje pro oblast školství.

Změnu řeší Asociace krajů, Svaz měst a obcí i Olomouc

Oceňuju, že se to vláda rozhodla odložit, primárně proto, že to nebylo dobře připravené, ani dobře vykomunikované. Hlavně by to vytvořilo neuvěřitelný tlak na zřizovatele, školy a nakonec i samotné pracovníky, kteří teď žijí v extrémní nejistotě, protože vůbec nevědí, co se na ně valí,“ řekl pro Report náměstek primátora Olomouce pro oblast školství Viktor Tichák (ProPir) a pokračoval: Na druhou stranu si myslím, že ve školství je tolik jiných zásadních agend k řešení, že financování kuchařek a školníků by nemělo být vlajkovou lodí této vlády ve volebním roce. Jsem docela překvapený, že se řeší hlavně to, kdo bude platit nepedagogické pracovníky.“

Report se Ticháka na situaci ohledně připravovaných změn ve financování nepedagogických pracovníků ptal už před posunutím termínu na 1. leden 2026. Protože šlo tehdy o změnu, která by mohla vyvolat nutné doplňující jednání zastupitelstva města, náměstek pro Report ve středu popsal, že je Olomouc na změnu financování připravená. Město Olomouc se připravilo tím, že jsme si nechali udělat analýzy, abychom věděli, jaké jsou reálné výdaje škol na nepedagogické pracovníky. Už teď víme, že na ně doplácíme i z městského rozpočtu, takže v tomto směru by se do budoucna nic zásadně nezměnilo. Se školami jsme komunikovali a dali jsme jim jasně najevo, že pokud by změna platila od 1. září, tak v letošním roce se pro ně nic nemění – jsme schopni pokrýt všechny aktuální výdaje tak, jak je měly naplánované,“ vysvětlil pro Report Tichák. Od nového kalendářního roku může město změnu řešit formou žádostí o adekvátní příspěvek na nepedagogické pracovníky podle aktuálních potřeb škol.

Ideální scénář? Ministerstvo by nám mělo změny vysvětlit

Ideální scénář by byl, kdyby v první fázi proběhla komunikační kampaň ministerstva, která by jasně vysvětlila, o co jde, proč a kdy se to má změnit. To podle mě zatím hodně chybí. Taková kampaň by mohla uklidnit samotné pracovníky, kteří nevědí, co je čeká,“ doplnil Viktor Tichák a zmínil, že se nepedagogičtí pracovníci mohou bát propouštění, což je logické.

Překotnost a nepřipravenost, těmito slovy okomentoval pro Report změnu i Svatopluk Binder za Komisi Rady Asociace krajů pro školství a sport. „Komise pro školství a sport Asociace krajů České republiky se k vládou předloženému návrhu staví negativně. Vadí nám její překotnost, její nepřipravenost, nízká míra informovanosti a snaha o její zavedení za každou cenu,“ uvedl Binder.

V rámci analýz, které si město ke změnám nechalo vypracovat, má Olomouc přesná čísla. Počet úvazků, které spadají do nepedagogických profesí je na území města 438. Nejedná se o počet lidí, protože se ve školách stává, že jeden pracovník má více úvazků. V Olomouci je obecně známo, že nejsme nejbohatší město a jsme výrazně zadlužení. Proto měli nepedagogičtí pracovníci větší jistotu, když finance přicházely ze státního rozpočtu. Když budou finance z městského rozpočtu, teoreticky bude mnohem jednodušší je škrtnout,“ odpověděl náměstek primátora.

Město se připravuje i bez metodiky

Podle Ticháka se město snaží situaci nepodcenit, i když MŠMT víc informací neposkytlo. Město navíc ani nemá informace, že by metodiku dostat v dalších týdnech mělo. „Ideální by bylo, kdyby stát, vláda a ministerstvo poskytly metodické vedení. Všechny kroky, které jsme jako zřizovatelé dosud udělali, byly z naší vlastní iniciativy. To znamená, že jsme si sami provedli měření a analýzy současného stavu. Takové věci by ale měly být standardně řešeny přímo ministerstvem, pokud přichází s takovou změnou. Jenže školy zatím nemají žádnou metodiku, jak postupovat, a města a obce také ne.“

Náměstek primátora pro oblast školství Tichák stejně jako zástupce Olomouckého kraje v Asociaci krajů Binder přitom nejsou výlučně proti změně ve financování. Vadí jim ale několikrát zmíněná neinformovanost. „Myslím si, že v principu určitý smysl dává. Zřizovatel lépe ví, kolik pracovníků je potřeba na správu budovy, kterou svěřuje své příspěvkové organizaci. Uvádím příklad: když postavíte sportovní halu u školy, logicky tam bude potřeba správce, uklízeč a další pracovníci. Ale pokud se financování nepedagogických pracovníků počítá jen z normativů na žáka, pak stát vůbec neví, že tam taková sportovní hala je a že jsou na ni potřeba další pracovníci. Proto je logické, že zřizovatel si dokáže lépe spočítat, kolik lidí je potřeba. Má totiž kratší komunikační linku s ředitelem školy,“ vysvětlil svůj postoj Tichák.

Jedná se o zásadní změnu, která má, jako každá taková změna, svá pro a proti, nicméně pro mě je důležité, aby uvedený návrh byl řádně prodiskutován, včetně celého legislativního procesu, což se bohužel doposud nestalo. V aktuální podobě jej proto nepodporuji,“ odpověděl Svatopluk Binder na otázku, jestli by bylo řešením úplně zrušit návrh, tak jak to požaduje zmíněná petice, nebo jen posunout termín změn.

O petici, která leží v Senátu, náměstek Tichák ví. Jestli se díky ní něco změní, ale nelze podle něj předvídat. „Obecně platí, že ve volebním roce se může stát cokoliv. Pokud by se změna odložila třeba ještě o rok, současný stav by mohl pokračovat dál a nic zásadního by se nezměnilo. Důležité ale je, aby případná změna byla dobře komunikovaná a metodicky zvládnutá. Pokud se změní financování, musí být předem jasná pravidla, která budou metodicky zajištěná ministerstvem. A to se zatím nestalo,“ uzavřel Viktor Tichák.

Reklama
Reklama

Související

  • Odběr vody z vybraných toků na Přerovsku je do konce září zakázán
    Společnost

    Odběr vody z vybraných toků na Přerovsku je do konce září zakázán

    Voda v Bystřičce, Moštěnce, Mlýnském náhonu, Olešnici a Morávce je kvůli pokračujícímu suchu pod zvýšenou ochranou. Až do 30. září proto platí zákaz odběru povrchových vod z těchto toků a jejich přítoků na území správního obvodu obcí s rozšířenou působností Přerov.

  • Olomoucké arcibiskupství kvůli negativním reakcím zrušilo pouť pro LGBT+ věřící
    Společnost

    Olomoucké arcibiskupství kvůli negativním reakcím zrušilo pouť pro LGBT+ věřící

    Olomoucké arcibiskupství zrušilo plánovanou zářijovou pouť pro LGBT+ věřící. Pořadatelé na webu arcibiskupství uvedli, že kvůli nenávistným reakcím nemohli zajistit účastníkům bezpečný prostor. Budou ale dál pokračovat v pravidelných komorních setkáních s lidmi s menšinovou sexuální orientací. Druhý ročník Pouti na půli cesty pro věřící LGBT+, jejich blízké a kamarády se měl uskutečnit v polovině září, napsal Deník N.

  • U mostu ve Štítech nestačí jen cena. ŘSD sleduje i rychlost prací
    Doprava
    Společnost

    U mostu ve Štítech nestačí jen cena. ŘSD sleduje i rychlost prací

    Projekt opravy mostu ve Štítech se posouvá do další fáze. Jedná se o most na silnici I/43. O aktuálním průběhu informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Olomouckého kraje na svých sociálních sítích. Probíhá hodnocení firem, které projevily o zakázku zájem.

  • AI může v terapii pomoci. Olomoucká psycholožka upozorňuje na zásadní „ale“
    Společnost

    AI může v terapii pomoci. Olomoucká psycholožka upozorňuje na zásadní „ale“

    Ano, ale… Tak se dá shrnout odpověď na otázku, zda umělá inteligence může být užitečná v psychoterapii. Podle psycholožky Barbory Kuté z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP, která se této problematice věnuje a podílela se i na vývoji aplikace zaměřené na podporu duševního zdraví a wellbeingu, je při komunikaci s „umělým terapeutem“, stejně jako jinde v digitálním světě, důležité umět se správně zeptat a nevěřit všemu.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • HRANICE 
    Dodělávací práce na cysklostezce na břehu Bečvy začaly v Hranicích na Přerovsku. Jedná se o úsek od ulice Přísady po Partyzánskou, kde bude dodělán asfaltobetonový povrch. Práce mají skončit do tří měsíců. Více.
  • DOLANY 
    Řidiče na Olomoucku od poloviny července omezuje oprava silnice I/46. Ta pokročila už do druhé fáze, dělníci se nachází na průtahu obcí Dolany. Od 20. do 21. srpna si dejte pozor na úplnou uzavírku. Více.
  • OLOMOUC 
    Opravy na Svatém Kopečku už běží. Jedná se o rekonstrukci autobusové zastávky Svatý Kopeček, ZOO ve směru do Olomouce. Součástí prací je oprava chodníku, dlažby nástupiště i čekárny včetně varovných a signálních ploch. Hotovo bude na konci září. Více.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Velké Losiny jsou Vesnicí roku. Získaly také 600 tisíc korun
    Společnost

    Velké Losiny jsou Vesnicí roku. Získaly také 600 tisíc korun

    Vesnicí roku Olomouckého kraje jsou Velké Losiny. I další obce získaly ocenění v podobě stuh i zlatých cihel. Vyhlášení výsledků krajského kola soutěže Vesnice roku 2026 proběhlo v pátek 14. srpna. Do letošního ročníku se zapojilo 24 obcí.

  • Města a obce v Olomouckém kraji měly loni nejvyšší míru zadlužení v Česku
    Společnost

    Města a obce v Olomouckém kraji měly loni nejvyšší míru zadlužení v Česku

    Dluhy čtyř stovek měst a obcí v Olomouckém kraji loni odpovídaly pětině jejich celkových příjmů, což byla ve srovnání s ostatními kraji nejvyšší míra zadlužení. Na každého z 631.000 obyvatel Olomouckého kraje připadlo v průměru 7937 korun obecního dluhu, celkový dluh obecních samospráv tak činil pět miliard korun. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF - Czech Credit Bureau.

  • Jeden podnik po víc než 20 letech končí, jiný otevírá. Centrum Olomouce se mění
    Společnost
    Lifestyle

    Jeden podnik po víc než 20 letech končí, jiný otevírá. Centrum Olomouce se mění

    Skladba podniků v centru Olomouce se opět změnila. Tento pátek, tedy již dnes, otevře kousek od Terezské brány další karaoke bar, kde bude moci každý ukázat své pěvecké dovednosti. Naopak kousek od Androva stadionu skončil po více než 20 letech Blues Rock Café. 

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama