Radnice pod lupou. U tří měst zůstává hlasování radních skryté
Jsou města v České republice transparentní? Celkem 56 měst a městských částí prozkoumala organizace Oživení v rámci projektu Transparentní Česko 2026. V Olomouckém kraji hodnotil projekt hned čtyři města. O která šla a jak dopadly?
V projektu zazněly v letošním roce také názvy měst jako Olomouc, Prostějov, Přerov nebo Šumperk. Města odborníci porovnávali hned v osmi kategoriích, z nichž první se týkala dostupnosti zastupitelstev. „Všechna města zveřejňují před jednáním zastupitelstva podklady a následně důvodové zprávy. U všech lze dohledat také jmenovité hlasování a do deseti dnů audio- či videozáznam jednání,“ popsal Jáchym Král z Oživení.
U rad je však otevřenost výrazně slabší. „Program jednání rady zveřejňují předem jen Olomouc a Přerov. Ani jedno ze čtyř měst ale před jednáním rady nezveřejňuje podkladové materiály. Občan tak většinou nevidí, z jakých podkladů budou radní při rozhodování vycházet.“
Jmenovité výsledky hlasování rady pak zveřejňuje ze všech zmíněných měst pouze Přerov. „V Olomouci, Prostějově a Šumperku lze zjistit, co rada rozhodla, ale ne jak u konkrétního rozhodnutí hlasovali jednotliví členové rady.“ Ani jedno z měst u zápisů nebo přijatých usnesení rady však nezveřejňuje všechny přílohy. Samotný text usnesení však podle Krále často nemusí stačit k tomu, aby veřejnost pochopila, co rada schválila.
Dobrou praxi v oblasti správy s městským majetkem ukazují všechna města. „Přerov má jako jediný z této čtveřice v pravidlech pro prodej nebytových nemovitostí a pozemků povinnost veřejné soutěže. Olomouc zase zveřejňuje přehled svého nemovitého majetku v mapovém GIS webu a Šumperk alespoň na jednoduchém webu; Prostějov a Přerov takový přehled nezveřejňují.“
Všude se také zveřejňují složení hodnotících komisí i profily jejich členů. „Přehledně propojit výzvy se seznamy podpořených žádostí ale podle hodnocení zvládají Přerov a Šumperk; v Prostějově je to obtížné nebo jen u některých výzev a v Olomouci ne,“ dodal Král.
Každé z měst má svoji vlastní pojistku nezávislosti. Všechna mají redakční radu, složení se však různí. „V Šumperku opozice chybí úplně, v Olomouci tvoří 20–29 % a v Přerově 30–39 %. V Prostějově nejsou v redakční radě zastoupeni koaliční ani opoziční zastupitelé a jako v jediném z této čtveřice v ní nesedí ani členové rady města.“ Psaná pravidla pro tvorbu obsahu mají podle Krále jen Olomouc a Šumperk. Nezávislost redakce při rozhodování o obsahu negarantuje ani jedno město.
Posledním bodem hodnocení je whistleblowing. „Olomouc v oblasti whistleblowingu nezískala žádný bod. U ostatních měst jsou jednotlivé prvky rozptýlené: Šumperk má bezpečnější aplikaci, Prostějov školil příslušné osoby a Prostějov s Přerovem zveřejňují vnitřní předpis,“ zakončil Jáchym Král. „Ani jedno ze čtyř měst ale neřeší anonymní oznámení ve stejném režimu jako neanonymní a žádné neškolilo další zaměstnance.“
Oživení je společnost, která se skládá z právníků a analytiků, kteří pracují na tom, aby úřady a instituce v Česku fungovaly lépe. Jedním z poslání spolku je boj proti korupci, a to ve státním sektoru i v soukromé sféře. S žádostí o pomoc se na něj můžou v nesnázích obrátit obce i jednotliví občani. Předsedkyní spolku je Šárka Zvěřina Trunkátová.