Kdo zaplatí školníky a uklízečky? Ministerstvo s námi nekomunikuje, zní z měst

Města, obce, kraje i další zřizovatelé škol se připravují na změnu ve financování nepedagogických pracovníků. Od roku 2026 by měli být uklízečky, školníci, nebo třeba kuchařky ve školních jídelnách placení svým zřizovatelem místo státního vyplácení mezd. Původní plán ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) přitom počítal se zavedením změny už od září. Po kritice ze strany odborů, krajů i měst se termín posunul. Olomoucký Report zjišťoval, jaká je situace v kraji. Některé instituce nesouhlasí se změnou vůbec, všichni oslovení ale mluví o neinformovanosti a překotnosti.

Do konce roku bude platit školníky, uklízečky a kuchařky stát z rozpočtu státu. Nepedagogičtí pracovníci, tedy lidé, kteří na školách nevykonávají pedagogickou činnost, jsou placeni podle tarifní tabulky. Její část je pod hranicí minimální mzdy.

Změny ve financování nepedagogických pracovníků ovšem nenastanou už od letošního září, jak původně ministerstvo školství avizovalo. Vládní koalice totiž po několika diskuzích rozhodla o posunutí rozhodnutí na začátek ledna roku 2026. „Změna proběhne na začátku rozpočtového roku, což umožní plynulejší přechod financování v rozpočtech krajů a obcí. Financování nepedagogických pracovníků od září do prosince 2025 bude zajištěno ze státního rozpočtu,“ uvedl na sociální síti X ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Od roku 2026 se pak obcím a krajům má navýšit podíl na sdílených daních, čímž se posílí jejich rozpočty.

Na změnu ve financování reagoval Svaz měst a obcí, stejně jako jako Asociace krajů, nebo odbory. Report oslovil zástupce všech tří zmíněných subjektů. „Vítáme rozhodnutí vlády odložit financování nepedagogických pracovníků. Naše cesta tím ale nekončí. Budeme dál jednat, protože obce sice získaly nějaký čas na přípravu, ale my říkáme i nadále, že potřebujeme odpovědný přístup vedoucí k jasnému vymezení mechanismů,“ řekla pro Report tisková mluvčí Svazu měst a obcí (SMO) Alexandra Kocková s tím, že konkrétní kroky zahrnují další jednání. „Oslovili jsme i pana prezidenta a pan předseda SMO jedná na nejrůznějších úrovních a s různými orgány – od komisí až po další instituce, kterých se to týká. Takže naše vyjednávání pokračuje.“

Senát má na stole petici. Jednat bude v úterý

Tématem se bude zabývat i Senát ČR. Na stole má totiž petici za zachování centrálního financování nepedagogických pracovníků. Jednat o ní má v úterý. „Naše petice už má na 70 tisíc podpisů, to je podle mě úspěch. Chceme proces financování nepedagogických pracovníků zpomalit,“ řekl pro Report jeden z členů Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Ctirad Vaník, který je zároveň pod peticí podepsaný.


Požadavky v petici:

  • zachování centrálního financování nepedagogických pracovníků ve školách prostřednictvím státního rozpočtu
  • zajištění spravedlivého a dlouhodobě stabilního financování regionálního školství jako celku
  • transparentní diskuze o jakýchkoli změnách školství za účasti zástupců škol, obcí, krajů a veřejnosti

Podle Vaníka má snahu zastavit novinku Asociace krajů, Svaz obcí a měst i Asociace ředitelů škol. „Nemohu mluvit jménem celé asociace, ale pouze jménem zástupce Olomouckého kraje a za sebe říkám, že vítám každou aktivitu, která pomůže senátorům osvětlit celou problematiku této změny ve financování školství,“ řekl pro Report Svatopluk Binder (ANO) za Asociaci krajů, který je zároveň náměstkem hejtmana Olomouckého kraje pro oblast školství.

Změnu řeší Asociace krajů, Svaz měst a obcí i Olomouc

Oceňuju, že se to vláda rozhodla odložit, primárně proto, že to nebylo dobře připravené, ani dobře vykomunikované. Hlavně by to vytvořilo neuvěřitelný tlak na zřizovatele, školy a nakonec i samotné pracovníky, kteří teď žijí v extrémní nejistotě, protože vůbec nevědí, co se na ně valí,“ řekl pro Report náměstek primátora Olomouce pro oblast školství Viktor Tichák (ProPir) a pokračoval: Na druhou stranu si myslím, že ve školství je tolik jiných zásadních agend k řešení, že financování kuchařek a školníků by nemělo být vlajkovou lodí této vlády ve volebním roce. Jsem docela překvapený, že se řeší hlavně to, kdo bude platit nepedagogické pracovníky.“

Report se Ticháka na situaci ohledně připravovaných změn ve financování nepedagogických pracovníků ptal už před posunutím termínu na 1. leden 2026. Protože šlo tehdy o změnu, která by mohla vyvolat nutné doplňující jednání zastupitelstva města, náměstek pro Report ve středu popsal, že je Olomouc na změnu financování připravená. Město Olomouc se připravilo tím, že jsme si nechali udělat analýzy, abychom věděli, jaké jsou reálné výdaje škol na nepedagogické pracovníky. Už teď víme, že na ně doplácíme i z městského rozpočtu, takže v tomto směru by se do budoucna nic zásadně nezměnilo. Se školami jsme komunikovali a dali jsme jim jasně najevo, že pokud by změna platila od 1. září, tak v letošním roce se pro ně nic nemění – jsme schopni pokrýt všechny aktuální výdaje tak, jak je měly naplánované,“ vysvětlil pro Report Tichák. Od nového kalendářního roku může město změnu řešit formou žádostí o adekvátní příspěvek na nepedagogické pracovníky podle aktuálních potřeb škol.

Ideální scénář? Ministerstvo by nám mělo změny vysvětlit

Ideální scénář by byl, kdyby v první fázi proběhla komunikační kampaň ministerstva, která by jasně vysvětlila, o co jde, proč a kdy se to má změnit. To podle mě zatím hodně chybí. Taková kampaň by mohla uklidnit samotné pracovníky, kteří nevědí, co je čeká,“ doplnil Viktor Tichák a zmínil, že se nepedagogičtí pracovníci mohou bát propouštění, což je logické.

Překotnost a nepřipravenost, těmito slovy okomentoval pro Report změnu i Svatopluk Binder za Komisi Rady Asociace krajů pro školství a sport. „Komise pro školství a sport Asociace krajů České republiky se k vládou předloženému návrhu staví negativně. Vadí nám její překotnost, její nepřipravenost, nízká míra informovanosti a snaha o její zavedení za každou cenu,“ uvedl Binder.

V rámci analýz, které si město ke změnám nechalo vypracovat, má Olomouc přesná čísla. Počet úvazků, které spadají do nepedagogických profesí je na území města 438. Nejedná se o počet lidí, protože se ve školách stává, že jeden pracovník má více úvazků. V Olomouci je obecně známo, že nejsme nejbohatší město a jsme výrazně zadlužení. Proto měli nepedagogičtí pracovníci větší jistotu, když finance přicházely ze státního rozpočtu. Když budou finance z městského rozpočtu, teoreticky bude mnohem jednodušší je škrtnout,“ odpověděl náměstek primátora.

Město se připravuje i bez metodiky

Podle Ticháka se město snaží situaci nepodcenit, i když MŠMT víc informací neposkytlo. Město navíc ani nemá informace, že by metodiku dostat v dalších týdnech mělo. „Ideální by bylo, kdyby stát, vláda a ministerstvo poskytly metodické vedení. Všechny kroky, které jsme jako zřizovatelé dosud udělali, byly z naší vlastní iniciativy. To znamená, že jsme si sami provedli měření a analýzy současného stavu. Takové věci by ale měly být standardně řešeny přímo ministerstvem, pokud přichází s takovou změnou. Jenže školy zatím nemají žádnou metodiku, jak postupovat, a města a obce také ne.“

Náměstek primátora pro oblast školství Tichák stejně jako zástupce Olomouckého kraje v Asociaci krajů Binder přitom nejsou výlučně proti změně ve financování. Vadí jim ale několikrát zmíněná neinformovanost. „Myslím si, že v principu určitý smysl dává. Zřizovatel lépe ví, kolik pracovníků je potřeba na správu budovy, kterou svěřuje své příspěvkové organizaci. Uvádím příklad: když postavíte sportovní halu u školy, logicky tam bude potřeba správce, uklízeč a další pracovníci. Ale pokud se financování nepedagogických pracovníků počítá jen z normativů na žáka, pak stát vůbec neví, že tam taková sportovní hala je a že jsou na ni potřeba další pracovníci. Proto je logické, že zřizovatel si dokáže lépe spočítat, kolik lidí je potřeba. Má totiž kratší komunikační linku s ředitelem školy,“ vysvětlil svůj postoj Tichák.

Jedná se o zásadní změnu, která má, jako každá taková změna, svá pro a proti, nicméně pro mě je důležité, aby uvedený návrh byl řádně prodiskutován, včetně celého legislativního procesu, což se bohužel doposud nestalo. V aktuální podobě jej proto nepodporuji,“ odpověděl Svatopluk Binder na otázku, jestli by bylo řešením úplně zrušit návrh, tak jak to požaduje zmíněná petice, nebo jen posunout termín změn.

O petici, která leží v Senátu, náměstek Tichák ví. Jestli se díky ní něco změní, ale nelze podle něj předvídat. „Obecně platí, že ve volebním roce se může stát cokoliv. Pokud by se změna odložila třeba ještě o rok, současný stav by mohl pokračovat dál a nic zásadního by se nezměnilo. Důležité ale je, aby případná změna byla dobře komunikovaná a metodicky zvládnutá. Pokud se změní financování, musí být předem jasná pravidla, která budou metodicky zajištěná ministerstvem. A to se zatím nestalo,“ uzavřel Viktor Tichák.

Související

  • Od plesů po koncerty, Městský dům slouží generacím. Teď se zkoumá jeho technický stav
    Společnost

    Od plesů po koncerty, Městský dům slouží generacím. Teď se zkoumá jeho technický stav

    Přerovská radnice zahájila rozsáhlý stavebně technický průzkum Městského domu, jedné z nejvýznamnějších historických budov ve městě. Odborné posouzení objektu, které provede společnost PRINTES – ATELIER za téměř jeden milion korun, má odhalit technický stav objektu a navrhnout konkrétní kroky pro jeho údržbu, opravy i budoucí investice.

  • Fórum OR: Deset tisíc za trvalý pobyt v Olomouci. Vyplatí se to městu i lidem?
    Společnost
    Fórum OR

    Fórum OR: Deset tisíc za trvalý pobyt v Olomouci. Vyplatí se to městu i lidem?

    Město Olomouc spustilo kampaň, která má přesvědčit lidi, kteří žijí v Olomouci a dosud tak neučinili, aby si zřídili trvalý pobyt přímo ve městě. Každý, kdo se do konce prosince 2025 přihlásí, získá od radnice deset tisíc korun. Radnice si od kroku slibuje víc než jen vyšší příjmy. Co si o tom ale myslí další zastupitelé? Report položil vybraným zastupitelům anketní otázku "Jak vnímáte příspěvek 10 tisíc za přihlášení trvalého bydliště v Olomouci?" Odpovědi jsou seřazeny tak, jak je oslovení zastupitelé poslali.

  • Největší ekologická havárie v Česku má nové řešení. Sanaci u Hustopečí převezme stát
    Společnost

    Největší ekologická havárie v Česku má nové řešení. Sanaci u Hustopečí převezme stát

    Sanaci pozemků po únorové havárii vlaku s benzenem u Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku převezme od 1. listopadu státní podnik Diamo. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) novináře po dnešním jednání vlády informoval, že Diamo zajistí dlouhodobou sanaci území. Podnik má jednat o vykoupení poničeného území o rozloze zhruba tři hektary, které je teď ohrazeno ocelovými stěnami. Česká inspekce životního prostředí bude v lokalitě působit až do ukončení celé sanace. Zaměří se zejména na expertní konzultace projektů dalších etap ozdravování a dozorovou činnost v lokalitě.

  • Na Nemilance se usídlily dvě bobří rodiny. Město brání propustek pachovými ohradníky
    Společnost

    Na Nemilance se usídlily dvě bobří rodiny. Město brání propustek pachovými ohradníky

    Olomoucké odbory životního prostředí a dopravy aktuálně řeší dvě bobří rodiny na toku Nemilanka, kde probíhá čištění a úpravy koryta. Právě kvůli čištění, které má v gesci Povodí Moravy, nechalo město nainstalovat pachové ohradníky, které by měly bobří aktivity zastavit.

Rychlovky

  • OLOMOUC
    Nová hala pro míčové sporty se plánuje na jihu Olomouce. Město vytipovalo pozemek proti areálu FK Nemilany a chystá architektonickou studii. Projekt je v počátcích, dokumentace má být hotová v roce 2027.
  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    V porovnání s volbami před 4 lety zájem o voličské průkazy stoupl třeba v Přerově až o čtvrtinu na zatím 635 průkazů. V Šumperku se na voličské průkazy tvořily i fronty. 
  • PŘEROV
    Unikátní sbírku více než 1300 optických přístrojů od společnosti Meopta získalo Muzeum Komenského v Přerově. Obsahuje fotoaparáty, dalekohledy, promítačky i vojenskou techniku od 30. let po současnost. Město ji chce zpřístupnit. Meopta dala sbírku muzeu bezplatně.

Nejnovější

  • Kopnout penaltu v nastavení? Mohli jsme jen získat, říká Jan Koudelka
    Sport
    Rozhovory

    Kopnout penaltu v nastavení? Mohli jsme jen získat, říká Jan Koudelka

    Po jedenácti odehraných kolech je nejlepším střelcem druholigového 1. SK Prostějov Jan Koudelka. Zkušený ofenzivní záložník dal tři branky, naposledy proti Vlašimi proměnil v nastaveném čase pokutový kop a Hanáci tak získali bod za remízu 1:1. „Je pro nás důležité, že jsme doma neprohráli. Mohlo by to být samozřejmě lepší, ale bod bereme,“ řekl Koudelka.

  • Modernizace přechodu zajistí větší bezpečnost chodců. Výstavba začne v říjnu
    Doprava

    Modernizace přechodu zajistí větší bezpečnost chodců. Výstavba začne v říjnu

    Počátkem října budou muset řidiči a chodci počítat s dopravními komplikacemi v ulici Pasteurově v Olomouci. Důvodem bude výstavba středního dělícího ostrůvku s přechodem pro chodce. Součástí modernizace bude nasvětlení přechodu i okolní ozelenění. 

  • Kdo sedí na chytrých vejcích? Olomoucká zoo se zapojila do výzkumu
    Společnost

    Kdo sedí na chytrých vejcích? Olomoucká zoo se zapojila do výzkumu

    Již dlouhá léta se člověk snaží inkubovat ptačí vejce uměle – ve specializovaných líhních, aniž by se doposud příliš vědělo, jak přesně inkubují svá vejce ptačí rodiče přirozeně ve svých hnízdech. A na toto poznání se zaměřuje výzkum inkubace ptačích vajec vedený Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU), do něhož se olomoucká zoo letos zapojila.

  • Ve městě žijí, ale občanku si měnit nechtějí. Přesvědčí lidi k trvalému pobytu finanční bonus?
    Společnost

    Ve městě žijí, ale občanku si měnit nechtějí. Přesvědčí lidi k trvalému pobytu finanční bonus?

    V Olomouci žije podle dat Ministerstva vnitra 115 tisíc lidí. Trvalé bydliště tady má ale pouze 102 tisíc obyvatel. To teď chce město změnit, když zveřejnilo nabídku příspěvku 10 tisíc korun pro ty, kdo se při splnění podmínek přihlásí k trvalému bydlišti v Olomouci. Report se ve dvou dílech zaměřil na lidi, kteří v Olomouci dlouhodobě žijí, trvalé bydliště tu ale nemají. Proč si ani po několika letech nechtějí lidé vyměnit občanku a může to změnit příspěvek města?

Doporučujeme

  • Blíží se tradiční Kabelkový veletrh. Letos podpoří projekt Otevřeme zahradu
    Doporučujeme

    Blíží se tradiční Kabelkový veletrh. Letos podpoří projekt Otevřeme zahradu

    Dát věcem druhou šanci, udělat sobě či někomu jinému radost krásným módním doplňkem, a současně přitom podpořit dobrou věc. To je základním motivem populárního Kabelkového veletrhu, který navazuje na tradici dobročinných veletrhů pořádaných pro olomoucký spolek Dobré místo pro život. Organizaci i letos zaštiťuje Nadace Heleny Morávkové. Rekordní výtěžek z minulého roku pomohl rodinám postiženým povodněmi na Jesenicku. Letos veletrh podpoří projekt Otevřeme zahradu, který má za cíl obnovu zahrady Hospice na sv. Kopečku u Olomouce.

  • Přerov objevuje sílu sdílené energie: město a lidé táhnou za jeden provaz
    Doporučujeme

    Přerov objevuje sílu sdílené energie: město a lidé táhnou za jeden provaz

    Přerov zkouší sílu sdílené energie. Energetické společenství Přerov propojuje město, firmy, školy i jednotlivce, aby společně vyráběli a sdíleli energii z obnovitelných zdrojů. V polovině září se v klubu Teplo konaly workshopy, během nichž se účastníci dozvěděli, jak projekt funguje v praxi a jak mohou sami přispět k energetické soběstačnosti svého města.

  • SOUTĚŽ: Podzimní Flora je tady. Vyhrajte vstupenky
    Doporučujeme

    SOUTĚŽ: Podzimní Flora je tady. Vyhrajte vstupenky

    Výstaviště Flora ožije barvami podzimu a otevře brány jubilejnímu 30. ročníku zahradnické výstavy Flora Olomouc – Hortikomplex. Návštěvníci se mohou těšit nejen na pestrý program. Čtenáři Olomouckého Reportu mají teď možnost zapojit se do soutěže o volné vstupenky.

  • Senice na Hané spouští energetické společenství. Energie zůstane v obci a přinese úspory
    Doporučujeme

    Senice na Hané spouští energetické společenství. Energie zůstane v obci a přinese úspory

    Senice na Hané patří mezi první obce v regionu, které zakládají vlastní energetické společenství. Cílem je, aby elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů zůstávala v obci, přinášela úspory a zároveň posilovala místní soběstačnost.

Nejčtenější

Seriály