Angličtina pro prvňáky a konec ruštiny. Jak školy na Olomoucku reagují na novinky z MŠMT?

MŠMT připravilo největší změny ve vzdělávání na základních a středních školách za posledních 20 let. Tak aspoň uvedlo oznamované novinky na tiskové konferenci v minulém týdnu. „Díky revidovanému RVP mohou základní školy lépe přizpůsobit vzdělávací obsah svým podmínkám, aniž by se vytratil jednotný rámec a minimální standardy vzdělávání. Pro základní vzdělávání se klade důraz na rozvoj a propojení klíčových kompetencí a základních gramotností s očekávanými výsledky učení pro jednotlivé vzdělávací oblasti,“ zdůvodnilo ministerstvo novinky, které mohou na školách platit už od září.

Výuka angličtiny už pro prvňáky? Na některých školách už funguje několik let

„Z těch nejvýraznějších změn, které jsem zaznamenal, je tam povinnost anglického jazyka od 1. třídy, u nás je teď angličtina až od 3. třídy, takže tohle potká i nás,“ uvedl pro Report ředitel Základní školy Dolany Petr Pirliomov. Jiná situace je u ZŠ Holečkova, kde už výuka angličtiny u prvňáků probíhá. „Některé změny pro nás nejsou novinkou, např. výuku anglického jazyka od 1. ročníku realizujeme ve škole již od školního roku 2018/2019. Moderní a inovativní metody a formy vzdělávání implementujeme do vzdělávání průběžně a pedagogický sbor se v nich aktivně vzdělává,“ řekla pro Report ředitelka Zonna Bařinková.

Na ZŠ Svatoplukova mají angličtinu v prvních třídách jako nepovinný předmět. „Nejzásadnější změnu, kterou tam jako škola vnímáme, je povinná angličtina od první třídy, což u nás doteď nebylo. Zatím máme jen nepovinný kroužek angličtiny pro děti od první třídy,“ popsal ředitel ZŠ Svatoplukova Jiří Vymětal.

Vymětal pro Report popsal i specifické změny, které se týkají žáků na oblíbené olomoucké škole. „Připravovali jsme se na změny na druhém stupni, kde mělo dojít ke změnám v disponibilních (volitelných, pozn. red.) hodinách. Můžeme si tedy víc hrát s tím, co patří do povinného základu a právě v těchto věcech jsme doufali, že to změny v RVP přinesou,“ uvedl ředitel ZŠ Svatoplukova a dodal: „Na druhém stupni bude tedy větší dobrovolnost v předmětech, ve kterých se žáci chtějí profilovat, nebo naopak v jakých předmětech se nechtějí posouvat víc. Před dvěma lety jsme se bavili o tom, že by bylo skvělé, kdyby si žáci, kteří se chtějí ubírat třeba humanitním směrem, mohli zvolit více humanitních předmětů, nebo naopak. V tom by nám měl nový systém RVP vyjít vstříc, že víc podporuje individualitu žáků.“

A jak to bude vypadat v případě, že bude některý z předmětů oblíbenější? Může se stát, že se méně oblíbený volitelný předmět pro žáky neotevře? Jiří Vymětal tuto situaci vysvětlil na chemii, která nepatří mezi favority u dětí. „Předpokládám, že za dva tři roky už se nebudeme bavit přímo o chemii, ale třeba o přírodovědném základu, který se bude vyučovat třeba formou badatelského přístupu. Třeba přírodopis je pro žáky vždy lákavější než chemie, takže předpokládám, že se vždy otevře nějaká varianta pro zájemce. Pokud ne, v ročníku máme dvě nebo tři třídy, takže se dá určitě dohromady skupina méně oblíbených předmětů.“

Jak to bude s ruštinou? Má se rušit postupně

Mezi dalšími změnami je postupné rušení výuky ruštiny na základních školách. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) dlouhodobě dává větší smysl vyučovat jako druhý jazyk španělštinu, francouzštinu nebo němčinu, na které pak častěji mohou žáci navázat na středních školách. „Dnes to tak není, na základních školách se učí nejméně 11 různých jazyků a na středních školách děti často musí začít s úplně jiným jazykem od začátku,“ uvedl Mikuláš Bek v tiskové zprávě a dodal: „Plýtváme tak energií dětí, učitelů i veřejnými prostředky. Střední školy by tedy v budoucnu měly alespoň v maturitních oborech garantovat možnost (ne povinnost) pokračování v těchto třech jazycích. To ale neznamená, že by střední školy nemohly nabízet navíc jakékoliv další cizí jazyky včetně tolik diskutované ruštiny.“

Ke zrušení výuky ruského jazyka nemá přijít ze dne na den, ministerstvo počítá s desetiletým přechodným obdobím. „Vím, že jsou školy, kde se ještě pořád učí ruský jazyk, ale to se nás týkat nebude. U nás už mají žáci na výběr jen německý, španělský a francouzský jazyk, takže postupné zrušení ruštiny se nás nedotkne,“ vysvětlil k jedné z velkých změn ředitel Pirliomov.

Novinky ve vzdělávání jsou povinné až od roku 2026/2027. Některé školy už chtějí začít letos

Školy mají na výběr, jestli se do změn zapojí už od září nebo až ve školním roce 2026/2027. „V příštím školním roce zásadní změny ve výchovně vzdělávacím procesu ani obsahu ŠVP ZV (školní vzdělávací program základního vzdělávání, pozn. red.) neplánujeme, neboť teprve bude probíhat pilotáž revidovaného RVP ZV a tvorba ŠVP ZV v zapojených školách. Na výsledky pilotáže jsme samozřejmě velmi zvědaví a nás všechny ve škole čeká následně spousta práce, kterou je potřeba dobře zorganizovat a promyslet,“ uvedla ředitelka ZŠ Holečkova.

Ředitelka Bařinková chce počkat do příštího roku i kvůli nejasnostem, které podle ní změny zatím doprovázejí. „Protože však kolem revize RVP ZV stále panuje hodně nejasností a rozporů, věříme, že během následujícího roku a půl se spousta sporných otázek ještě vyjasní a dojde k účinné zpětné vazbě přímo ze škol, která bude odpovědnými státními institucemi akceptována a zapracována, tak aby RVP ZV tedy šel hlavně za žáky a méně za plněním utopistických scénářů úzce disciplinárně zaměřených specialistů zacyklených ve svém oboru a realita a možnosti heterogenních kolektivů žáků v základních školách jim ve vysoké míře naprosto unikají,“ vysvětlila pro Report.

Harmonogram pro základní školy

• Školy mohou dobrovolně zahájit výuku podle nově upravených ŠVP – od září 2025 v 1. a 6. ročníku. Během dobrovolného období bude probíhat intenzivní spolupráce s těmito školami, aby bylo možné získat zpětnou vazbu a dokument RVP ZV i modelové ŠVP případně upravit.
• Od školního roku 2027/28 bude výuka podle revidovaného RVP ZV povinná, minimálně v 1. a 6. ročníku.
• Od školního roku 2031/32 bude povinnost vzdělávání podle nových RVP pro všechny ročníky.

„Pokud už teď vstoupíme do pilotování, podnět musí přijít od učitelů, ne ode mě jako od ředitele. Jeden z našich učitelů dějepisu už avizoval, že se chce podílet na změnách, ten patří i do okruhu pedagogů, kteří se podíleli na celostátních změnách RVP. Zatím o tom jen diskutujeme, mohlo by k tomu dojít už od tohoto září,“ řekl pro Report Jiří Vymětal za ZŠ Svatoplukova.

Do prvních změn se od nového školního roku chce pustit i ředitel dolanské základní školy. „Já osobně bych se přikláněl k první variantě spuštění změn. Tedy od letošního září, že bychom zavedli novinky v 1. a 6. třídě. Nemá cenu čekat déle, je za mě lepší se s tím popasovat rovnou,“ připustil Petr Pirliomov.

Pro školy chystá ministerstvo workshopy a školení o nových přístupech k výuce, materiály v digitální podobě a konzultace. Pomoct školám při změnách na lokální úrovni by měly také regionální metodické kabinety, kde budou učitelé moct sdílet zkušenosti mezi sebou.

Změny v rámcových vzdělávacích programech se týkají i mateřských škol. „V mateřských školách se musíme připravit na realizaci předškolního vzdělávání podle nového RVP PV a ŠVP PV od září 2026. Této tematice se společně se zástupkyněmi pro jednotlivá pracoviště mateřských škol intenzivně věnujeme,“ dodala Bařinková, která je zároveň ředitelkou čtyř olomouckých mateřských škol.