Kaliméra z Jeseníku: Na Starém autobusáku se slavilo. Lidé si připomněli řecké předky

Vůně řeckých delikates, malí tanečníci v krojích a rytmické hlasy bubnu či buzuki. V Jeseníku si na Den slovanských věrozvěstů připomněli také řecké uprchlíky, kteří do Slezska odešli z vlasti zmítané občanskou válkou. Seriál Olomouckého Reportu Kaliméra z Jeseníku přináší Malou řeckou pouliční slavnost v reportáži.

Reklama
Reklama

Do dějiště Malé řecké pouliční slavnosti přicházím s drobným zpožděním, následuji tedy typickou melodii řeckých skladeb. Na fasádě domu visí modro-bíle pruhované vlajky a ani shluk lidí před kavárnou nelze přehlédnout. Začíná se tu už tancovat. Kroužek zpočátku tvoří jen ženy a dívky, až později se k nim přidává několik málo odvážlivců z řad mužů.

Slůvko „pouliční“ nemá slavnost v názvu jen tak nadarmo. Lidé sedí na přinesených židlích a lavičkách, nebo taky volně na obrubníku či okolních trávnících. A na případné nepohodlí si nikterak nestěžují. Několik náhodných kolemjdoucích postává opodál. Možná se špetkou prvotní nedůvěry pozorují, co se bude dít.

Slavnost se letos konala pošesté, a to tradičně před kavárnou Ennea na jesenickém náměstí Svobody, mezi místními známém jako Starý autobusák. U vzniku akce stáli Eleni Akritidu, Apostolos Joanidis a Lucie Tenekedzi. Jejich předkové do Československa prchli na konci čtyřicátých let před řeckou občanskou válkou.

“Jedno příjemné odpoledne chceme strávit připomínkou našich předků, kteří to v životě často neměli úplně jednoduché. Slavnost se koná každoročně 5. července, tedy na svátek věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Ti totiž na Moravu přišli ze severořecké Soluně,“ vysvětluje v rozhovoru pro Report majitelka kavárny Eleni Akritidu.

Hudební nástroje pašovali pod kabátem

Tóny řecké hudby se linou celým náměstím. „Řecká hudba je takovým mostem mezi Evropou a Blízkým východem. Pojímá evropské stupnice i rytmy, ale i šílené blízkovýchodní čtvrttónové stupnice a liché rytmy, takže je velmi pestrá,“ říká mi kytarista Apostolos Joanidis. Ten na akci vystupuje společně s jesenickou kapelou Axios.

„Nejtypičtějším řeckým nástrojem 19. a 20. století je buzuki nebo jeho zmenšená varianta baglamas. V časech vojenské junty bylo v Řecku hraní na tyto nástroje zakázané. Muzikanti proto pod kabátem skrytě přenášeli právě menší baglamas,“ dodává hudebník.

Součástí oslav je dále vystoupení tanečního souboru Antigony. Děti z tohoto souboru se mimo samotných řeckých tanců učí také řečtinu, takže publiku v tradičních krojích zpívají a recitují také několik písní v tomto jazyce. Malí tanečníci a tanečnice přijeli z Krnova, tedy z města, které se podobně jako Jeseník v minulosti stalo jedním z center řecké diaspory.

„No jo, skoro jako na Chalkidiki. Jenom to moře chybí,“ pochvaluje si pán sedící na obrubníku. Z velkého papírového talíře ochutnává na špízu grilované souvlaki. Druhou rukou namáčí do tzatziki, česnekovo-jogurtové omáčky dobře známé i u nás, pšeničnou pitu. K orientálnímu dezertu baklava se pak podle poblíž usazeného páru skvěle hodí osvěžující frappé.

Z alkoholických nápojů je k mání třeba anýzovka ouzo, kterou někteří dokonce považují za řecký národní mok. Pro milovníky révy v tekuté podobě organizátoři naopak připravili polosladké víno, v Řecku zvané imiglykos.

Místo setkávání dnes i kdysi

Po páté hodině se přes mraky konečně začínají prodírat sluneční paprsky. Přespříliš unešený pisatel by možná nesprávně poznamenal, že se přítomní spokojeně vrtí do rytmu hudby ve stínu olivovníků. Takové stromy ale na Starém autobusáku vážně nenajdete. Před kavárnou nicméně roste několik jasanů - severnějších příbuzných této olejodárné dřeviny taktéž patřících do čeledi olivovníkovitých.

Jesenické náměstí Svobody bylo místem setkávání řecké komunity i kdysi. Sídlila tu tiskárna řeckých novin, rodiny uprchlíků se zde scházeli a řečtí starci na zdejších lavičkách hrávali vrhcáby. Atmosféru těch chvil jsem si dnes mohl představit snadno. Kaliméra z Jeseníku, řecká krev ve zdejších ulicích zase ožila.

Reklama
Reklama

Související

  • Vánoční strom míří do Přerova. V sobotu kvůli němu omezí dopravu
    Společnost

    Vánoční strom míří do Přerova. V sobotu kvůli němu omezí dopravu

    V sobotu 21. listopadu zamíří do centra Přerova vánoční strom, který bude během adventu zdobit náměstí T. G. Masaryka. Jehličnan letos městu nabídli majitelé soukromého pozemku v Kozlovicích. Místo pokácení bez dalšího využití tak dostane ještě jednu, tentokrát slavnostní roli.

  • Hranická propast může vydat své dno. Robot se ponoří až do 1300 metrů
    Společnost

    Hranická propast může vydat své dno. Robot se ponoří až do 1300 metrů

    Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl dnes novinářům František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd ČR. Dno by teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.

  • Galerie prostějovských primátorů je téměř plná. Přibyl portrét Františka Jury
    Společnost

    Galerie prostějovských primátorů je téměř plná. Přibyl portrét Františka Jury

    V obřadní síni prostějovské radnice byl slavnostně umístěn portrét bývalého primátora Františka Jury. Rozšířil tak galerii starostů a primátorů města, ve které se portréty představitelů Prostějova umisťují vždy po skončení jejich mandátu. Jedná se již o 26. obraz v této galerii.

  • První tramvaj v historii Uničova přijíždí. Jezdit ale nebude
    Doprava
    Společnost

    První tramvaj v historii Uničova přijíždí. Jezdit ale nebude

    V říjnu oznámil Dopravní podnik města Olomouce (DPMO) záměr prodat jednu ze svých tramvají typu T3. Tramvaj s evidenčním číslem 156 ve šrotu neskončí, nově bude umístěna v Uničově. Na kraji města bude součástí bistra, v těsné blízkosti vznikne také ledová plocha. Report se ptal nového majitele olomoucké tramvaje Petra Zapletala, jak ho napadlo si vyřazený vůz pořídit a jaké úpravy na něm plánuje.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • PŘEROV
    Přerovské volejbalistky vyrazily darovat krev.  Mezi nimi byly jak zkušené dárkyně, tak i ty, které absolvovaly odběr vůbec poprvé. Více
  • ŠUMPERK
    Na ustavujícím zasedání Zastupitelstva města Šumperka byl novým starostou zvolen Martin Kuchtík (Nezávislá volba). Více
  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    Také v příštím roce zachová kraj slevy pro děti, studenty a seniory ve veřejné hromadné dopravě. Oproti běžnému jízdnému zaplatí jen čtvrtinu ceny. Více
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Úřad práce v Olomouci se stěhuje. Od prosince vyřídíte vše na jedné adrese
    Společnost

    Úřad práce v Olomouci se stěhuje. Od prosince vyřídíte vše na jedné adrese

    Úřad práce dokončil v Olomouci jednu z největších investic posledních let. Rekonstrukcí bývalého areálu společnosti Sigmia vzniklo nové moderní sídlo, které soustředí služby kontaktního i krajského pracoviště na jednom místě. Projekt si vyžádal investici téměř 325 milionů korun a přinese klientům komfortnější prostředí, lepší dostupnost služeb a možnost vyřídit vše na jediné adrese od 1. prosince.  

  • Kdysi problematické dědictví, dnes Stavba roku. Přerov slaví velký úspěch
    Společnost

    Kdysi problematické dědictví, dnes Stavba roku. Přerov slaví velký úspěch

    Nové sídlo přerovského magistrátu na náměstí T. G. Masaryka 16 zaznamenalo významný úspěch v celostátní soutěži Stavba roku 2026. Ocenění pro nejlepší realizace uplynulého roku byla slavnostně vyhlášena v pondělí 16. listopadu ve Dvořákově síni pražského Rudolfina, v hlavní kategorii získalo titul celkem 16 realizací. Přerovská radnice přitom obstála v mimořádně silné konkurenci. Do 34. ročníku soutěžní přehlídky se přihlásilo 156 staveb, z toho 150 realizací z České republiky a šest ze zahraničí.

  • Do ledové Plumlovské přehrady skočilo 130 plavců. Nejstaršímu bylo 85 let
    Společnost
    Sport

    Do ledové Plumlovské přehrady skočilo 130 plavců. Nejstaršímu bylo 85 let

    Soutěž O ledovó čapu Boba Pácla přilákala do Prostějova 130 otužilých plavců z nejrůznějších koutů republiky. Celkem se do oblíbené akce zapojilo 21 plaveckých oddílů. Nechyběli ani soutěžící z řad veřejnosti. Soutěžilo se 14. listopadu na Plumlovské přehradě.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama