Šikana se přesouvá do online světa. Rodiče by měli sledovat změny chování, říká psycholog Skopal

„Šikana je tradiční sociální jev, který tu byl vždycky, pokud fungujeme v nějakých skupinách,“ říká Ondřej Skopal z Katedry psychologie Univerzity Palackého v Olomouci v rozhovoru pro Radio Haná. „Dnes ale zahrnuje nejen tradiční fyzické nebo psychické útoky, ale především kyberšikanu.“

Právě anonymita a rychlost internetu podle něj představují zásadní problém. „Kyberšikana probíhá zejména na sociálních sítích, v online hrách nebo přes zprávy. Velký problém je anonymita útočníků a rychlé šíření hanlivých nebo posměšných materiálů, které oběť jen těžko odstraní,“ upozorňuje Skopal.

Šikana se podle něj nejčastěji objevuje na základních a středních školách. Nejde však pouze o dětský problém. „Často bývá opomíjena i v pracovním prostředí, tedy mezi dospělými. Ve všech těchto skupinách vidíme velký nárůst právě kyberšikany,“ dodává.

Rodiče by měli být pozorní

Rodiče by měli zpozornět zejména při náhlých změnách v chování dítěte. „Varovné signály mohou být ve změnách chování. Zhoršuje se prospěch, dítě nechce chodit do školy nebo do kolektivu, může mít i nevysvětlitelná zranění či modřiny,“ vyjmenovává psycholog.

Pokud vznikne podezření na šikanu, klíčová je citlivá komunikace. „Je důležité s dítětem mluvit bez nátlaku, ujistit ho, že není viníkem, a zjišťovat, co se děje. Následně kontaktovat školu, případně školního psychologa nebo výchovného poradce,“ doporučuje Skopal.

Prevence začíná u vztahů

Zásadní roli podle odborníka hraje prevence. Tou je především otevřená komunikace a budování zdravých vztahů v kolektivu. „Komunikovat s dětmi o vztazích a budovat empatické a kamarádské vztahy v kolektivu. Spolupráce všech zúčastněných stran je důležitá. Hlavně je potřeba nic netutlat a neodkládat řešení,“ uzavírá Ondřej Skopal.

Podle odborníků je právě včasná reakce klíčem k tomu, aby se šikana dále neprohlubovala a nezanechala dlouhodobé následky.