DataReport: Přihlášky na střední školy jsou uzavřené. Kam se hlásí olomoucké děti?
Termín pro podávání přihlášek na střední školy už je za námi. Nyní máme čísla do statistiky. Jaký je zájem o střední školy v Olomouckém kraji? A jak je na tom Olomoucký kraj oproti zbytku republiky?
Střední školu či vzdělání v podobě odborného učiliště považuje většina lidí za nepostradatelnou nutnost společenského života. Přihlášky v letošním roce bylo možné podávat do 20. února, tímto datem řádný termín skončil.
Výběr střední školy není důležitý jen pro žáky devátých tříd. Novou školu si vybírají i žáci pátých a sedmých tříd. Existuje totiž varianta přestupu ze základní školy na víceleté gymnázium. Varianty jsou dvě, osmileté pro mladší žáky a šestileté pro žáky starší. Důležitá je tedy i délka studia.
Je patrné, že převahu mají 4leté a kratší obory. Na tyto školy se v letošním roce přihlásilo necelých 9 tisíc uchazečů, to činí až 85 procent ze všech přihlášek v Olomouckém kraji. Druhé místo zaujímají 8leté obory, tedy gymnázia pro ty nejmladší. Z celkového počtu tvoří celkem 11 procent se svými jedenácti sty přihláškami. Poslední čtyři procenta dotváří 6letá gymnázia s celkovým počtem 447 přihlášek.
Střední školy se ale dají rozčlenit i do spousty dalších kategorií, například podle jejich zakončení. Tím může být maturitní zkouška nebo výuční list. Kromě toho se můžeme podívat i na zaměření vzdělávání a další kritéria.
Zeptali jsme se, o které obory je na Olomoucku největší zájem
„Tradičně bývá největší zájem o studium na gymnáziích. Nezanedbatelný je ale i zájem o obory s maturitní zkouškou v oblasti ekonomiky, obchodní akademie, podnikání,“ uvedla Jitka Pavlíková, vedoucí oddělení krajského vzdělávání z olomouckého krajského úřadu.
Pro Report také dodala, že zájem je i o zdravotnické obory či sociální činnost, pozadu nezůstává přírodovědné lyceum. „Letos očekáváme i výrazný převis přihlášek do oborů Informační technologie a Strojírenství na Střední průmyslové škole strojnické v Olomouci.“
V rámci učebních oborů jsou podle Pavlíkové nejvíc žádanými obory kadeřnice, zemědělec-farmář a kuchař-číšník.
Obecně je největší zájem tradičně o střední odborné školy a střední odborná učiliště s výučním listem. Dohromady tvoří téměř dvě třetiny všech přihlášek. V závěsu se drží čtyřletá gymnázia s 11 procenty. S 10 procenty následují střední odborná učiliště s maturitou.
Menší zastoupení mají osmiletá gymnázia (8 procent), lycea (6 procent) a šestiletá gymnázia (3 procenta). Nejmenší podíl tvoří střední odborná učiliště bez výučního listu a konzervatoře. Přihlášek na tyto typy škol přesáhly jen několik málo desítek, dohromady netvoří ani 1 procento z celkového počtu přihlášek.
A jak je to v celé České republice?
Rozložení přihlášek v celém Česku je Olomouckému kraji velmi podobné. I ve zbytku republiky převládají střední odborné školy a střední odborná učiliště s výučním listem, které dohromady tvoří přes 60 procent. Následují čtyřletá gymnázia s 11 procenty, osmiletá gymnázia s 10 procenty a lycea se 7 procenty.
Pořadí se mírně mění i v dalších kategoriích. Na úplném konci seznamu zůstávají Střední odborná učiliště s maturitou (6 procent), šestiletá gymnázia (4 procenta) a konzervatoře spolu se středními odbornými učilišti bez výučního listu, která dohromady nečítají ani 0,9 procent.
Do přihlášek na střední školy spadají i přihlášky na nástavbové studium. Těch bylo přes 20 tisíc (20 097 přihlášek), v Olomouckém kraji šlo o 852 přihlášek.
A co dál?
V následujících dnech přijde pro uchazeče ta náročnější část, kterou jsou samotné přijímací zkoušky. Jako první proběhnou školní a talentové zkoušky, které začnou už 16. března. Jednotné přijímací zkoušky na čtyřleté obory a nástavby pak proběhnou v termínech 10. a 13. dubna. Vytyčeny jsou i náhradní termíny, a to 29. a 30. dubna.
Svůj termín mají i víceletá gymnázia, a to v polovině dubna, 14. a 15. Výsledky zkoušek zveřejní jednotlivé školy i portál DiPSy v pátek 15. května.
Uchazeči nemají možnost výběru
„Každý uchazeč si podává až 3 přihlášky na školy nebo obory v prvním kole. Klíčové je určit jejich pořadí podle toho, na jakou školu chce jít nejvíce,“ vysvětluje Pavlíková. „Pokud splní podmínky přijetí na více škol, systém ho automaticky přiřadí na tu školu, kterou má v přihlášce nejvýše. Každý uchazeč je tedy přijatý jen na jednu školu, a to na nejvýše preferovanou.“
Podle Pavlíkové výběr typu „teď si rozmyslím, kam půjdu“, který v minulosti fungoval, už není možný. Proto je prioritizace v době podání přihlášky skutečně zásadní.
Pokud se ale uchazeči o vzdělání na školu nedostanou, není všem dnům konec. Záchrannou sítí jsou další kola přijímacích zkoušek.
Ptali jsme se, jak další kola fungují
Reportu to vysvětlila opět Pavlíková. „Pokud se žák v prvním kole nikam nedostane nebo není s výsledkem spokojen, přichází na řadu druhé a další kola. To funguje tak, že školy, které nenaplnily kapacitu, vypíší volná místa.“
Seznam by měl být zveřejněn na stránkách DiPSy, kam se přihlášky na přijímací řízení podávají. „Tam se uchazeči o dalších možnostech dozví více. Musí si znovu podat přihlášku, tentokrát už jen tam, kde je volné místo.“
Podle Pavlíkové není maximální počet dalších kol pevně daný. „Teoreticky může být i třetí nebo další kolo, dokud se kapacita oboru nenaplní. Z praxe ale víme, že většina žáků je umístěna v prvním nebo druhém kole.“
Další informace a průvodce pro uchazeče naleznete zde.
