Senioři se ptají na cookies, nebo jestli jsou QR kódy bezpečné, říká Charvátová ze SeniorOn

SeniorOn je nezisková organizace, která pomáhá seniorům s orientací a bezpečným pohybem v digitálním prostředí. Její ředitelka, Kateřina Charvátová, založila organizaci na základě své osobní zkušenosti a odborného studia. Díky tomu se nyní mohu senioři pomocí teoretických besed, osobních konzultací či praktických kurzů naučit nejen základy práce s technologiemi, ale také rozpoznávat dezinformace nebo bezpečně používat internetové bankovnictví. Organizace byla založena právně v roce 2021 a to na základě pomoci Social Impact Award. „Nakonec jsme byli nominováni do Social Impact Award, kde jsme prošli tříměsíční akcelerací a tam byla organizace založena oficiálně. To byl rok 2021, tudíž tento rok budeme působit už 4 roky,“ říká Charvátová. Olomoucký Report se v rozhovoru ptal zakladatelky SeniorOn na příběh organizace, její začátky a jakým výzvám ve světě technologií dnes senioři čelí.

Jaký je příběh za Vaší neziskovou organizací SeniorOn? Jak a proč vznikla?

Koncept a nápad vznikl při mém studiu andragogiky zde na Univerzitě Palackého. Vědeckotechnický park UP tam měl jeden z předmětů, kde jsme jako závěrečnou práci měli vymyslet projekt nebo podnikání se sociálním přesahem. Vlastně se jednalo o úkol, za který jsme mohli dostat 2 kredity a tím to mělo skončit. Toto vše se dělo také za dob pandemie Covid-19 a já jsem si uvědomila, že veškerý kontakt se přesunul do online prostoru, a ne každý k tomu má dispozice nebo rozumí tomu, jak se v něm pohybovat. V té době jsem já sama měla svého dědu v domově pro seniory. A ti se vlastně stali nejvíce odříznutými od svých rodin a dost často to snášeli velmi špatně.

A tato situace Vás inspirovala k založení neziskové organizace?

Ano. Právě ten domov, ve kterém přebýval i můj děda, nabídl rodinám možnost se spojit přes Skype, a tak jsme se s ním mohli po více než měsíci vidět alespoň takto. Sledovat to jeho nadšení, že nás vidí na obrazovce tabletu, kdy se po celou dobu usmíval a vypadal opravdu nadšeně a zaujatě tím, jak technologie fungují, mě dovedlo k myšlence, proč to stejné nedopřát i ostatním.Došlo mi, že technologie jsou dnes všude kolem nás a musíme se snažit do tohoto světa začlenit i právě seniory. Tak jsem tedy spojila svou osobní zkušenost s předmětem na vysoké škole a vznikl projekt SeniorOn. Ten nápad se těšil oblibě i u přednášejících předmětu a nabídli mi a mému týmu další pomoc a mentoring. Až jsme nakonec byli nominováni do Social Impact Award, kde jsme prošli tříměsíční akcelerací a tam byla organizace založena oficiálně i z právního hlediska. To byl rok 2021, tudíž tento rok budeme působit už 4 roky.

Která ze tří částí Vašeho programu (besedy, konzultace, kurzy) je nejvíce žádaná?

Během chodu celé organizace se zájem posouvá a dost se mění. Začínali jsme s besedami, které jsou více teoretické. Hlavní výhodou však do začátků byl fakt, že na takové besedy neexistoval žádný limit ani nutnost se kdekoliv hlásit. Jelikož jsme byli stále neznámou organizací, bylo lepší nechat prostor volný pro kohokoliv, kdo měl zájem. Bylo důležité si vybudovat nějaký základní okruh lidí. Nyní se o našem projektu dozvídají senioři především skrze doporučení svých přátel a získali jsme si tak určitou důvěryhodnost. Tudíž se zájem přesunul spíše k osobním konzultacím.

Máte nějaká konkrétní data za minulý rok?

Dohromady jsme za minulý rok uspořádali 302 aktivit a navštívilo nás 2677 seniorů. To je veliký posun od našeho prvního roku působení, kdy jsme jich uspořádali 5. Velkou roli v tom hraje především to, že už jsme si získali větší důvěryhodnost a také sponzory. Na rok 2025 plánujeme dosáhnout podobného čísla.

Jak jste vlastně postupovali ve svých začátcích, abyste na své besedy přitáhli návštěvníky?

Od té doby, co působíme, volíme stejnou strategii. Pro besedy si volíme veřejné prostory a organizace, které senioři navštěvují. Nejčastěji se jedná o knihovny nebo také kluby pro seniory. Tudíž se jedná o jim známé prostředí. Pak jsem také oslovila Magistrát města Olomouce konkrétně Odbor sociálních věcí s nabídkou této služby.

Zajímá je, co jsou to Cookies a k čemu používat QR kódy

Jaké jsou nejčastější problémy seniorů ohledně technologií?

Velmi často se setkáváme s problémy ohledně základního ovládání mobilních telefonů. Scénář bývá často takový, že senioři dostanou dotykový telefon od rodiny, kdy dostanou jen chvilkové poučení. Jenže senioři těmto jednoduše věcem nerozumí tak, aby je pochopili během chvilkového „školení“. Pro ně nejsou technologie tak automatické jako pro mladší generaci, tudíž na to potřebují více času.

Druhou velkou otázkou jsou poté Soubory Cookies (krátké textové soubory, které navštívený web odesílá do prohlížeče a umožňují tak webu zaznamenat informace o návštěvě. Na základě těch pak prohlížeče přizpůsobují reklamu, pozn.red.). Na základě toho na besedách často rozebíráme reklamy.

Třetím častým dotazem pak bývají QR kódy. Chtějí jim rozumět, a především se chtějí ujistit o jejich bezpečnosti.

Vnímáte v začlenění seniorů do světa technologií pokroky nebo naopak?

Možná v tomhle trošku zahrála svou roli pandemie. Samozřejmě SeniorOn nefungoval před ní, takže to je nějaká moje domněnka. Ale myslím si, že společnost si před pandemií neuvědomovala, jak moc jsou technologie důležité. Najednou jsme se ze dne na den stali závislí na online kontaktu, ať už pracovně nebo s rodinou. A přišlo mi, že právě i u těch seniorů došlo k určitému převratu. Vlastně najednou se daleko více otevřeli té myšlence je používat a učit se, jak na to.

Takže vidíte pokrok v té otevřenosti a chuti se učit?

Možná bych i řekla, že jim mnohdy ani nic jiného nezbývá. Že ta nedůvěra a snaha vyhýbat se jim vede akorát k izolaci. Proto si všímáme i čím dál větší snahy dosáhnout nějakého mezigeneračního pochopení. Mladá generace tráví velkou část dne na počítačích, telefonech, konzolích a senioři to nechápou a někdy i odsuzují. Přitom je to celé, dle mého názoru, o nepochopení těch možností, které technologie nabízí. Je pak vlastně krásné slyšet tu zpětnou vazbu, že už ten senior rozumí, proč na tom telefonu jeho děti či vnoučata jsou a že ho fascinuje, kolik možností tam má. Že se tam může koukat na videa, že tam může být v různých skupinách. Že se může spojit se svými spolužáky či si najít přátele skrz stejný koníček. A najednou se nejedná o téma plné nesouhlasu a nepochopení mezi generacemi, ale jedná se o takové, o kterém se lze bavit i s jejich vnoučaty.

Hlavní je trpělivost a empatie

Co má člověk udělat, když chce pomoct vlastním prarodičům?

Největší roli určitě hraje čas a trpělivost. Nebát se vysvětlovat věci vícekrát, nebudovat bariéry slovy „Tomu nebudeš rozumět“, „To nepotřebuješ vědět“. Takové výroky jsou pro seniory zraňující a může to vést ještě k větší skepsi a nechuti se zajímat a učit. Také bychom se neměli snažit je vše naučit najednou a spíše postupovat pomalu a po částech. Nebo jim nabídnout si dané kroky sepsat, aby vždy věděli, jak se zachovat a tímto způsobem se postupně učili.

Požadujete nějaká kritéria pro Vaše zaměstnance?

Hlavním kritériem je samozřejmě pracovat s lidmi se stejným smýšlením a stejným cílem. Přeci jen SeniorOn je stále nějaký můj projekt a tým beru jako něco, na čem ta organizace stojí, ale může ji také jednoduše položit. Nechci tedy v týmu někoho, kdo není empatický a netrpělivý. Vyžaduji, aby ke své práci přistupoval profesionálně. Poté jeden můj stálý lektor zajišťuje i odbornou garanci. Jedná se tedy o delší proces, než někoho do týmu přijmeme, ale opravdu to považuji za stěžejní část celé organizace.

Máte nějaký zajímavý či zábavný příběh z Vašich besed či kurzů?

Velmi často mě baví a vlastně i fascinuje, jak senioři přemýšlí nad různým užitím těch technologií. Mají totiž spoustu nápadů, které by mě nikdy samotnou nenapadly. Třeba jeden z příkladů jsou kurzy, kdy učíme posílat online pohlednice a jak ji vytvořit z jakékoliv fotky. A jeden pán měl dotaz, jestli může stáhnout jakoukoliv fotku z jiné země a poslat to kamarádovi, aby ho nějakým způsobem rozčílil, i když ve skutečnosti v té zemi nikdy nebyl. To jsme s našim týmem vyhodnotili vlastně i jako skvělý nápad. Takže jsou to ty nápady a úplně jiný pohled na technologii a jejich užívání.

Související

  • Od plesů po koncerty, Městský dům slouží generacím. Teď se zkoumá jeho technický stav
    Společnost

    Od plesů po koncerty, Městský dům slouží generacím. Teď se zkoumá jeho technický stav

    Přerovská radnice zahájila rozsáhlý stavebně technický průzkum Městského domu, jedné z nejvýznamnějších historických budov ve městě. Odborné posouzení objektu, které provede společnost PRINTES – ATELIER za téměř jeden milion korun, má odhalit technický stav objektu a navrhnout konkrétní kroky pro jeho údržbu, opravy i budoucí investice.

  • Fórum OR: Deset tisíc za trvalý pobyt v Olomouci. Vyplatí se to městu i lidem?
    Společnost
    Fórum OR

    Fórum OR: Deset tisíc za trvalý pobyt v Olomouci. Vyplatí se to městu i lidem?

    Město Olomouc spustilo kampaň, která má přesvědčit lidi, kteří žijí v Olomouci a dosud tak neučinili, aby si zřídili trvalý pobyt přímo ve městě. Každý, kdo se do konce prosince 2025 přihlásí, získá od radnice deset tisíc korun. Radnice si od kroku slibuje víc než jen vyšší příjmy. Co si o tom ale myslí další zastupitelé? Report položil vybraným zastupitelům anketní otázku "Jak vnímáte příspěvek 10 tisíc za přihlášení trvalého bydliště v Olomouci?" Odpovědi jsou seřazeny tak, jak je oslovení zastupitelé poslali.

  • Největší ekologická havárie v Česku má nové řešení. Sanaci u Hustopečí převezme stát
    Společnost

    Největší ekologická havárie v Česku má nové řešení. Sanaci u Hustopečí převezme stát

    Sanaci pozemků po únorové havárii vlaku s benzenem u Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku převezme od 1. listopadu státní podnik Diamo. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) novináře po dnešním jednání vlády informoval, že Diamo zajistí dlouhodobou sanaci území. Podnik má jednat o vykoupení poničeného území o rozloze zhruba tři hektary, které je teď ohrazeno ocelovými stěnami. Česká inspekce životního prostředí bude v lokalitě působit až do ukončení celé sanace. Zaměří se zejména na expertní konzultace projektů dalších etap ozdravování a dozorovou činnost v lokalitě.

  • Na Nemilance se usídlily dvě bobří rodiny. Město brání propustek pachovými ohradníky
    Společnost

    Na Nemilance se usídlily dvě bobří rodiny. Město brání propustek pachovými ohradníky

    Olomoucké odbory životního prostředí a dopravy aktuálně řeší dvě bobří rodiny na toku Nemilanka, kde probíhá čištění a úpravy koryta. Právě kvůli čištění, které má v gesci Povodí Moravy, nechalo město nainstalovat pachové ohradníky, které by měly bobří aktivity zastavit.

Rychlovky

  • OLOMOUC
    Nová hala pro míčové sporty se plánuje na jihu Olomouce. Město vytipovalo pozemek proti areálu FK Nemilany a chystá architektonickou studii. Projekt je v počátcích, dokumentace má být hotová v roce 2027.
  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    V porovnání s volbami před 4 lety zájem o voličské průkazy stoupl třeba v Přerově až o čtvrtinu na zatím 635 průkazů. V Šumperku se na voličské průkazy tvořily i fronty. 
  • PŘEROV
    Unikátní sbírku více než 1300 optických přístrojů od společnosti Meopta získalo Muzeum Komenského v Přerově. Obsahuje fotoaparáty, dalekohledy, promítačky i vojenskou techniku od 30. let po současnost. Město ji chce zpřístupnit. Meopta dala sbírku muzeu bezplatně.

Nejnovější

  • Kopnout penaltu v nastavení? Mohli jsme jen získat, říká Jan Koudelka
    Sport
    Rozhovory

    Kopnout penaltu v nastavení? Mohli jsme jen získat, říká Jan Koudelka

    Po jedenácti odehraných kolech je nejlepším střelcem druholigového 1. SK Prostějov Jan Koudelka. Zkušený ofenzivní záložník dal tři branky, naposledy proti Vlašimi proměnil v nastaveném čase pokutový kop a Hanáci tak získali bod za remízu 1:1. „Je pro nás důležité, že jsme doma neprohráli. Mohlo by to být samozřejmě lepší, ale bod bereme,“ řekl Koudelka.

  • Modernizace přechodu zajistí větší bezpečnost chodců. Výstavba začne v říjnu
    Doprava

    Modernizace přechodu zajistí větší bezpečnost chodců. Výstavba začne v říjnu

    Počátkem října budou muset řidiči a chodci počítat s dopravními komplikacemi v ulici Pasteurově v Olomouci. Důvodem bude výstavba středního dělícího ostrůvku s přechodem pro chodce. Součástí modernizace bude nasvětlení přechodu i okolní ozelenění. 

  • Kdo sedí na chytrých vejcích? Olomoucká zoo se zapojila do výzkumu
    Společnost

    Kdo sedí na chytrých vejcích? Olomoucká zoo se zapojila do výzkumu

    Již dlouhá léta se člověk snaží inkubovat ptačí vejce uměle – ve specializovaných líhních, aniž by se doposud příliš vědělo, jak přesně inkubují svá vejce ptačí rodiče přirozeně ve svých hnízdech. A na toto poznání se zaměřuje výzkum inkubace ptačích vajec vedený Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU), do něhož se olomoucká zoo letos zapojila.

  • Ve městě žijí, ale občanku si měnit nechtějí. Přesvědčí lidi k trvalému pobytu finanční bonus?
    Společnost

    Ve městě žijí, ale občanku si měnit nechtějí. Přesvědčí lidi k trvalému pobytu finanční bonus?

    V Olomouci žije podle dat Ministerstva vnitra 115 tisíc lidí. Trvalé bydliště tady má ale pouze 102 tisíc obyvatel. To teď chce město změnit, když zveřejnilo nabídku příspěvku 10 tisíc korun pro ty, kdo se při splnění podmínek přihlásí k trvalému bydlišti v Olomouci. Report se ve dvou dílech zaměřil na lidi, kteří v Olomouci dlouhodobě žijí, trvalé bydliště tu ale nemají. Proč si ani po několika letech nechtějí lidé vyměnit občanku a může to změnit příspěvek města?

Doporučujeme

  • Blíží se tradiční Kabelkový veletrh. Letos podpoří projekt Otevřeme zahradu
    Doporučujeme

    Blíží se tradiční Kabelkový veletrh. Letos podpoří projekt Otevřeme zahradu

    Dát věcem druhou šanci, udělat sobě či někomu jinému radost krásným módním doplňkem, a současně přitom podpořit dobrou věc. To je základním motivem populárního Kabelkového veletrhu, který navazuje na tradici dobročinných veletrhů pořádaných pro olomoucký spolek Dobré místo pro život. Organizaci i letos zaštiťuje Nadace Heleny Morávkové. Rekordní výtěžek z minulého roku pomohl rodinám postiženým povodněmi na Jesenicku. Letos veletrh podpoří projekt Otevřeme zahradu, který má za cíl obnovu zahrady Hospice na sv. Kopečku u Olomouce.

  • Přerov objevuje sílu sdílené energie: město a lidé táhnou za jeden provaz
    Doporučujeme

    Přerov objevuje sílu sdílené energie: město a lidé táhnou za jeden provaz

    Přerov zkouší sílu sdílené energie. Energetické společenství Přerov propojuje město, firmy, školy i jednotlivce, aby společně vyráběli a sdíleli energii z obnovitelných zdrojů. V polovině září se v klubu Teplo konaly workshopy, během nichž se účastníci dozvěděli, jak projekt funguje v praxi a jak mohou sami přispět k energetické soběstačnosti svého města.

  • SOUTĚŽ: Podzimní Flora je tady. Vyhrajte vstupenky
    Doporučujeme

    SOUTĚŽ: Podzimní Flora je tady. Vyhrajte vstupenky

    Výstaviště Flora ožije barvami podzimu a otevře brány jubilejnímu 30. ročníku zahradnické výstavy Flora Olomouc – Hortikomplex. Návštěvníci se mohou těšit nejen na pestrý program. Čtenáři Olomouckého Reportu mají teď možnost zapojit se do soutěže o volné vstupenky.

  • Senice na Hané spouští energetické společenství. Energie zůstane v obci a přinese úspory
    Doporučujeme

    Senice na Hané spouští energetické společenství. Energie zůstane v obci a přinese úspory

    Senice na Hané patří mezi první obce v regionu, které zakládají vlastní energetické společenství. Cílem je, aby elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů zůstávala v obci, přinášela úspory a zároveň posilovala místní soběstačnost.

Nejčtenější

Seriály