Mrazíky i přívalové srážky. Zelináři sčítají škody
Letošní jarní mrazíky, sucho i přívalové srážky místy způsobily škody pěstitelům zeleniny v Česku. Chladné počasí poškodilo například rané brambory a zelí, nedostatek vláhy zase cibuli nebo košťáloviny.
Bilanci dopadů jarního počasí na pole se zeleninou nyní dává dohromady Zelinářská unie Čech a Moravy (ZUČM). Na dotaz ČTK to dnes řekla její tajemnice Zuzana Přibylová. Tuzemští zemědělci pěstují zeleninu na zhruba 11.000 hektarech.
"Lokálně naši členové evidují poškození mrazem především u porostů zeleniny, které mráz zastihl v necitlivější fázi, což se týká například celeru a zelí. Škody jsou také u raných brambor," uvedla Přibylová. Výraznějším ztrátám podle Přibylové zabránila aktivní ochrana porostů zeleniny, které zemědělci před příchodem chladného počasí přikryli speciální izolační fólií.
Zelenáře letos na jaře trápilo také dlouhodobé sucho. Většina polí se zeleninou má sice závlahu, suché počasí přesto komplikovalo především vzcházení jarních výsevů a výsadeb. "Škody jsou hlavně na ozimé i jarní cibuli a jarních košťálovinách. Ve Středočeském kraji naši pěstitelé zaznamenali také lokální škody po přívalových srážkách a krupobití v bouřkách," podotkla Přibylová.
Mimo lokálních škod na zelenině a raných bramborách členové ZUČM podle Přibylové evidují v souvislosti s mrazy také ztráty na jahodnících. Sucho neprospělo ani jarním obilovinám a dalším polním plodinám, což bude mít negativní vliv na množství a kvalitu letošní sklizně.
Pěstování zeleniny podle Přibylové patří dlouhodobě mezi ekonomicky velmi náročné obory. "Je charakteristické vysokými náklady, velkým podílem ruční práce a vysokým rizikem pro pěstitele. O výsledku sezony přitom často rozhoduje jen několik dnů počasí. I menší lokální výpadky nebo opakované klimatické extrémy proto představují pro pěstitele významné riziko," upozornila.
Tuzemská tržní produkce zeleniny pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl loni podle předběžných výsledků meziročně vzrostla o 8,3 procenta na 229.899 tun z 212.302 tun v roce 2024. Tehdy množství sklizené zeleniny naopak meziročně kleslo o šest procent. Pozitivní vliv na loňskou úrodu zeleniny mělo příznivé počasí bez velkých výkyvů. Kvůli velké úrodě zeleniny v Evropě ale klesly její ceny.
Plocha polí se zeleninou loni meziročně zvětšila o 192 hektarů na 11.104 hektarů. Pěstitelé například rozšířili plochu polí s ředkvičkami, salátovými okurkami, celerem či křenem, naopak u košťálové zeleniny, paprik, salátů a česneku zaznamenala ZUČM pokles. Celkový počet pěstitelů tržní zeleniny v ČR loni klesl o pět na 395. Podle ZUČM se tak potvrzuje trend koncentrace pěstitelů a postupné konsolidace zelinářského sektoru.
