Vedra zabila v Olomouci 140 stromů. Město mění, co bude sázet
Sedm okrasných sakur při Zikově ulici v Olomouci uhynulo. Nepomohla ani zálivka, přihnojení a odborné ošetření proti chorobám a škůdcům. To se navíc u mladých stromků děje na více místech v Olomouci. Proč? Odpověď je paradoxně jednoduchá – vyšší teploty, málo dešťů a začátek vegetačního období brzy na jaře a jeho konec hluboko na podzim.
Vlnu veder během léta zaznamenal snad každý Olomoučan, ale horka nedopadají jen na člověka, těžce je snáší zvířata i stromy, a je to vidět i v datech magistrátu.
„Počty stromů, které odumřely v souvislosti s projevy klimatické změny, zejména v důsledku dlouhodobého sucha umocněného extrémně vysokými teplotami se v Olomouci vyšplhaly na 140 kusů,“ vysvětlila Jitka Štěpánková z oddělení městské zeleně olomouckého magistrátu s tím, že sakury při Zikově ulici jsou již nahrazeny.
Letos na podzim vysadí město v Olomouci celkem 237 nových stromů. Z toho 167 bude tvořit náhradní výsadba za kácené dospělé stromy a dalších 70 stromů nahradí uhynulé mladé výsadby. Součástí podzimní výsadby bude také přibližně 230 keřů.
To je konstatování faktu, práce na obnově zeleně a její záchraně tím ale teprve začíná. Zároveň nejde pouze o jednoduchou náhradní výsadbu, právě naopak. Důležité je správné umístění stromů, výběr odolných druhů i posouzení vhodnosti konkrétního místa.
A to nejen s ohledem na charakter prostředí a návaznost na okolní stromy a keře, ale také na vedení inženýrských sítí. Zejména v centru města navíc vstupuje do hry i památková ochrana, která možnosti výsadby dále ovlivňuje.
„Při výsadbě nových stromů se proto řeší například i okolní plochy, do kterých bude mít strom možnost zakořenit, půda se přihnojuje a přisypávají se speciální obohacené substráty, u listnatých stromů se jejich kmeny natírají speciálním nátěrem, který je má ochránit před úpalem a úžehem,“ popsala Štěpánková některé z kroků, které pomáhají s přežitím a kvalitním zakořeněním nové výsadby.
Nejvyšší počet uhynulých dospělých stromů byl v roce 2026 v Olomouci zaznamenán v městské části Nová Ulice, kde odumřelo celkem 26 stromů. Následoval Neředín s 15 uhynulými stromy a Hejčín, kde jich bylo evidováno 12. V části Olomouc-město uhynulo 11 vzrostlých stromů, v Nových Sadech devět a Povel zaznamenal šest uhynulých stromů.
Vysoké teploty a dlouhodobé sucho však stromům nezpůsobují pouze přímý stres, ale zároveň snižují jejich odolnost vůči škůdcům a chorobám, ať už jde o hmyz, nebo škodlivé houby. I proto se postupně mění dřeviny, které město do ulic vysazuje. To se týká i českého národního stromu – lípy srdčité.
„Máme doporučení od fytopatologů, abychom v Olomouci nevysazovali lípy srdčité v monokulturních skupinových ani liniových výsadbách. V nehostinném městském prostředí totiž tyto stromy snadněji podléhají oslabení a následnému napadení patogeny,“ vysvětluje Jitka Štěpánková z oddělení městské zeleně olomouckého magistrátu.
Problémem však nejsou jen zhoršující se podmínky pro původní druhy stromů. V městském prostředí se zároveň stále výrazněji prosazují některé invazní druhy rostlin. Mezi ně patří například pajasan žláznatý, trnovník akát nebo křídlatky, které se dokážou rychle šířit a vytlačovat původní vegetaci.