Rok od ničivých povodní na Jesenicku. Hasiči bilancují tisíce zásahů

Tlaková níže s názvem Boris přinesla do České republiky srážky, které na Jesenicku extrémně rozvodnily horské řeky Bělou, Vidnávku, Staříč a Černý potok. Na sever Moravy tak před rokem směřovalo nejvíce sil a prostředků ještě před víkendem 14. a 15. září.

„Naše krajské operační a informační středisko evidovalo 6 500 událostí spojených s povodněmi, u záchranných a likvidačních prací se vystřídalo pod velením HZS Olomouckého kraje přes 6 tisíc profesionálních a dobrovolných hasičů z celé republiky,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí hasičů Lucie Balážová s tím, že pomocí vrtulníku a pozemní cestou zachránili hasiči 322 lidí, přičemž 275 z nich bylo v oblasti Jesenicka. Dalších téměř 2 500 lidí museli hasiči evakuovat, přičemž 1 752 z nich bylo opět z Jesenicka.

„Je to přesně rok od ničivých povodní, které pro náš sbor znamenaly jednu z největších a nejrozsáhlejších mimořádných událostí vůbec. Statistiky hovoří jasně, nasazení našich příslušníků i dobrovolných hasičů z celé republiky bylo enormní. Když se na naše zásahy podívám s odstupem, musím konstatovat, že za námi zůstal obrovský kus práce. Tímto bych chtěl poděkovat příslušníkům a zaměstnancům našeho sboru za jejich aktivní přístup a nasazení. Vážím si také zapojení odřadů z celé republiky, a to jak profesionálních jednotek, tak těch dobrovolných. Bez jejich nasazení bychom takto rozsáhlou událost zvládali mnohem obtížněji. Zároveň jsem moc rád, že i přes mnoho kritických a nebezpečných situací se všichni hasiči vrátili domů,“ shrnuje krajský ředitel brigádní generál Karel Kolářík. 

Kvůli nepříznivým předpovědím hasiči tehdy vytvořili předsunuté odřady s těžkou technikou a čluny, které na pomoc vyjížděly už v sobotu 14. září brzy ráno. Podle mluvčí se krok ukázal jako zásadní pro následné záchranné práce. „Na základě rozkazu velitele zásahu se rozmístily do obcí po proudu řeky Bělé a Vidnávky: do Mikulovic, Písečné, České Vsi, Bělé pod Pradědem, Vidnavy a Velké Kraše. Během sobotního dopoledne se ze vsí staly nepřístupné ostrovy uprostřed rozbouřených řek. Včas dislokované odřady byly v daný okamžik jedinou možností evakuace a záchrany obyvatel celé lokality předtím, než se umoudřilo počasí a mohly být do akce nasazeny vrtulníky,“ vysvětlila mluvčí.

Hasiči při pozemních operacích zasahovali na extrémně nebezpečných místech, kde hrozilo stržení vodním proudem, v nebezpečném terénu a za nepříznivých povětrnostních podmínek. Díky znalostem místních velitelů se přímo v Jeseníku podařilo odvrátit hned několik katastrof. „Například v místní nemocnici hrozilo zatopení záložních baterií a rozvoden elektrické energie, na které byli napojeni pacienti na oddělení ARO, posádky prvního a druhého výjezdu zachraňovali obyvatele Jeseníku přímo z oken zaplavených domů, z podkroví, ze zatopených automobilů, evakuovali celé panelové domy či ulice,“pokračovala mluvčí Balážová s tím, že speciální záchranu si vyžádal i řidič sanitního vozu, který skončil zatopený v Palackého ulici.

Po skončení záchranných prací a poklesu vodních hladin začaly likvidační práce. Do těch se krom profesionálních i dobrovolných hasičů zapojila také Armáda České republiky. „Prioritou bylo nejprve zajistit potravinovou a humanitární pomoc obyvatelům regionu. Jelikož byla celá oblast téměř nebo zcela neprůjezdná, bylo v prvních dnech rozhodnuto o nouzovém zásobování pomocí 6 vrtulníků AČR,“ přiblížila detaily Balážová. Letecky i pozemní cestou tak na Jesenicko putovalo 260 tun potravin a drogerie, přes tři tisíce vysoušečů a více než 300 elektrocentrál a topidel. „Zřízeno bylo 13 evakuačních středisek v zasažených obcích Jesenicka, které využilo víc než tisíc obyvatel lokality. Na postiženém území byla zajištěna psychosociální pomoc HZS Olomouckého kraje ve spolupráci s neziskovými organizacemi,“ uzavřela mluvčí.

Statistika povodní v Olomouckém kraji

Zdroj: HZS Olomouckého kraje