Jak se chránit před nemocemi? Radí lékařka z praxe

Zima je často neoblíbeným ročním obdobím, a to hlavně proto, že řádí chřipky a nejrůznější nemoci. Na to, jak se před nimi chránit a jak s nimi bojovat, odpovídá praktická lékařka ze sítě olomouckých zdravotnických zařízení MOJE AMBULANCE Ludmila Mazylkinová.

Jak se nemoci v tomto počasí šíří? Proč je tohle období na nemoci tak bohaté?
Příčinou většiny zimních respiračních onemocnění jsou viry. Ty se nejlépe šíří na frekventovaných místech. Rizikové jsou hromadné dopravní prostředky, nákupní centra, kanceláře nebo školní třídy. Nákaza se snáze šíří i v případě nedostatečného větrání či přetápění. Suchý či teplý vzduch vysušuje sliznice, které se pak stávají prostupnějšími pro choroboplodné zárodky.

Jak se tedy před zákeřnými nemocemi chránit?
V kritických obdobích je důležité dbát na dostatečnou hygienu rukou. Rizikovým skupinám, jako jsou například diabetici, pacienti s onemocněním plic, onkologičtí pacienti, senioři nebo lidé s srdečně-cévním onemocněním, obecně doporučuji, aby zalidněné prostory navštěvovali pouze s respirátorem. Lidé s akutním respiračním onemocněním by měli veřejná místa vynechat, popřípadě navštívit jen v nevyhnutelných případech. Svoje okolí by měli chránit taktéž respirátorem.

Jaká potraviny bychom měli jíst, abychom pomohli našemu imunitnímu systému?
Imunitu nejlépe podpoříme pestrou stravou. Klíčový je dostatek zeleniny a ovoce, celozrnné přílohy a kvalitní bílkoviny.

A co vitamíny a další podpůrné doplňky stravy?
Zaměřte se určitě na přísun vitamínů D a C. Vitamín C je v paprikách, kiwi, pomerančích nebo sušených šípcích, takže ho můžeme čerpat snadno z jídla. Vitamín D je produkován hlavně ze slunečního záření, proto je v zimě vhodné ho užívat ve formě doplňku stravy. Správné dávkování je nutné vždy konzultovat s lékařem. A z minerálů určitě zinek, ten je obsažen v mase, luštěninách a celozrnných obilovinách. Pak také selen, opět obsažený v mase, také ale ve vejcích a celozrnných potravinách. Kromě minerálů a vitamínů obranyschopnost organismu posiluje také zdravý mikrobiom. Ten je důležité podporovat pravidelnou konzumací zakysaných mléčných výrobků s živými kulturami, kvašeného zelí nebo kimchi. Důležitým prvkem v budování imunity je i omega-3 mastné kyseliny. Ty nalezneme v tučných rybách nebo konopném či lněném semínku.

A co dělat, když prevence nestačí a i přes veškerou snahu se nakazíme? Jak se co nejrychleji uzdravit?
Základem léčby virových respiračních onemocnění je klid na lůžku, dostatek tekutin, lehká strava a tlumení příznaků onemocnění. Vhodná je konzumace zeleninových polévek a vývarů, kaše, brambor, rýže a těstovin, libového masa, jogurtů a ovoce. Při zvýšených horečkách dochází ke ztrátě tekutin a minerálů, ty je potřeba doplnit. Kromě tekutin se můžeme hydratovat i prostřednictvím rehydratačních roztoků nebo iontových nápojů. Příznaky virózy můžeme tlumit volně prodejnými přípravky, jako léky na horečku a bolest, kapky či spreje do nosu, spreje a kloktadla na bolest v krku, sirupy nebo tablety na kašel. Léky je nutné vybírat s ohledem na celkový zdravotní stav nebo dlouhodobě užívanou medikaci. Rady vždy poskytnou lékárníci či lékárnice přímo v lékárně.

A kdy už je třeba zpozornět a kontaktovat lékaře?
Kontaktovat svého praktika bychom měli v případě, že horečka trvá déle než dva dny, zdravotní stav se zhoršuje, objeví se dušnost, vykašlávání zelených hlenů a podobné příznaky. Lékař potom rozhoduje o dalším postupu léčby. V případě seniorů, dětí, těhotných žen a chronicky nemocných je však vhodné konzultovat svůj stav ihned po propuknutí nemoci.

A jaká léčba nás čeká?
V případě chřipky nebo covidu-19 může praktický lékař u určitých rizikových skupin doporučit nasazení antivirotik. Ty zabrání závažnějšímu průběhu nemoci. Ideálním prostředkem pro ochranu před vážnými komplikacemi obou viróz je určitě očkování. To by měli zvážit zejména senioři a lidé s chronickým onemocněním. My, praktičtí lékaři, ho intenzivně doporučujeme. Bohužel je ale i přes naši výraznou snahu proočkovanost stále velmi nízká. V důsledku toho dochází k rychlému šíření nákazy, někdy i ke vzniku epidemie, jako je například současná epidemie chřipky typu A.