Deset let svobody po armádě. Co všechno musela Libavá řešit po odchodu armády
Milionové investice do rekonstrukce obytných domů, komunikací a zvelebení obecního majetku, zajištění chodu školských zařízení, zdroje pitné vody, nespočet jednání na úřadech i personální výměnu v čele obecního úřadu kvůli zpronevěře veřejných peněz má za sebou po deseti letech nově nabyté samostatnosti Město Libavá. Obec v odlehlém cípu Olomoucka byla sedm desítek let součástí vojenského újezdu Libavá. ČTK to zjistila od zástupců města.
Armáda neřídí život v obci s necelými šesti stovkami obyvatel od ledna 2016, kdy bylo Město Libavá s nedalekým Kozlovem a Luboměří pod Strážnou vyčleněno z vojenského újezdu.
Starostka Města Libavá Oldřiška Valtošová (Občané "za změnu") ČTK řekla, že hned po osamostatnění obec prioritně investovala do zateplení tři panelových domů, opravy lesní cesty Stará Voda, dvou zkušebních vrtů na zjištění kapacity zdroje pitné vody, opravy parkoviště i do rekonstrukce střech panelových domů v ulici Domašovská.
V posledních letech se radnice mohla s pomocí dotací zaměřit i na opravu věže kostela za osm milionů korun, vybudování nového obecního rozhlasu za 2,5 milionu korun a na opravu a modernizaci čtyř učeben základní a mateřské školy za deset milionů. Na seznamu investic je i projekt na opravu libavského náměstí včetně starobylé kašny.
Bez vyčlenění z vojenského prostoru by podle Valtošové nebylo možné postupně obnovovat poutní místo Stará Voda, které zdevastovala sovětská armáda.
"Od roku 2022 investujeme nemalé finanční prostředky, zhruba pět milionů korun ročně, také do obnovy zdevastovaných obecních lesů. Jedná se především o zalesnění holin vzniklých rozsáhlou těžbou v uplynulém období, za kterou bylo kritizováno bývalé vedení," uvedla.
Samostatnost přinesla i četné problémy. "Při převodu nemovitostí nedošlo například k převodu pozemků na povodí Odry. Tyto pozemky jsou ve vlastnictví obce, která hradí veškeré náklady na jejich údržbu. Na obec byly převedeny všechny místní komunikace a několik lesních cest, které však využívá z větší části ministerstvo obrany pro vstup a vjezd do vojenského prostoru. Až poslední dva roky řeším možnou finanční kompenzaci na jejich opravy a údržbu," řekla Valtošová.
Problematické jsou podle starostky i dodávky pitné vody, které zajišťuje ministerstvo obrany. "Nejde ani tak o množství, ale o kvalitu a cenu. Takových věcí z pohledu majetkoprávního oboru je u nás více a je nutné je narovnat. Je to ale dlouhodobý proces. Převod a vznik nové obce není běžnou záležitostí a vzhledem k tomu, že nebyly žádné předchozí zkušenosti v této problematice, je jasné, že nebylo možné myslet na všechny dopady," podotkla Valtošová.
O finanční výdaje Města Libavá se před několika lety zajímala policie. První starostka Města Libavá Štěpánka Tichá podle kriminalistů zpronevěřila přes zfalšované brigády 407 tisíc korun z obecních peněz. Při vyšetřování se ke zpronevěře přiznala, vzniklou škodu uhradila, a státní zástupkyně její stíhání podmínečně zastavila. V roce 2023 Tichá rezignovala na funkci starostky.
Vyčlenění obce z vojenského újezdu Libavá považuje Valtošová s odstupem deseti let za přínosné. "Asi by se mnou někteří obyvatelé nesouhlasili, neboť byli armádou hýčkáni 70 let a najednou se musí začít o sebe starat. Mají možnost podílet se na řízení a chodu obce, na jejím zvelebování a mohou se vyjadřovat k návrhům. Netvrdím, že se tak děje, ale tuto možnost nám již nemůže nikdo upřít. To je dle mého názoru hlavní přínos optimalizace," dodala.
