Olomoucké tajemno: Strašidlo z Jakubského mlýna dodnes chodí parkem
Každé správné město musí mít i své strašidlo. V dnešním dílu olomouckého tajemna se podíváme na to, jak se zrodilo olomoucké strašidlo, které dodnes na Silvestra obchází Bezručovy sady.
V polovině 18.století hospodařil v Jakubském mlýně pod hradbami Olomouce mlynář Vít Vypínal, a také mlynářův šafář Martin se svou ženou Lenkou. Na Silvestra Lenka náhle zemřela. Zarmoucený Martin ji uložil do komory, ale již večer ve společnosti kamarádů na ni zapomněl. O půlnoci Lenka náhle obživla a přišla zpět za Martinem, od něhož se společnost hrůzou rozutekla.
Zpráva o zmrtvýchvstání Lenky se rychle roznesla městem. Všichni se Jakubskému mlýnu začali vyhýbat, že prý tam straší. Lenka jen seděla, nejedla, nepila, s nikým nepromluvila, na otázky neodpovídala, na Martina se ani nepodívala. Nešťastný Martin zašel o radu na faru ke sv. Michalovi, kde mu stařičký farář poradil: "Nevšímej si jí, Martine, a dělej jakoby nic. Až přijde docela k sobě, sama promluví, ty nic nevyzvídej." Devátého dne vstala Lenka z lavice, svlékla rubáš, uklidila svíce, stuhy a vůbec vše, co bylo v komoře již nachystáno k jejímu pohřbu a pustila se do obvyklých prací. Změny v domácnosti však na sebe nenechali dlouho čekat. Lenka se stala velmi roztržitou a stejně tak její muž.
Uplynulo devět let a opět přišel Silvestr. Ten den uložili na kost vyhublou Lenku do rakve podruhé a za devět dní na to jejího manžela. Do opuštěného domu se poté nikdo nechtěl nastěhovat a tak ho mlynář nechal zbořit. I potom se však lidé místu vyhýbali, zvláště na Silvestra.
Pověst se opírá o skutečný Jakubský mlýn, který se nacházel na řece Moravici pod budou filozofické fakulty v Bezručových sadech, kde jsou nyní čtyři barokní sloupy. Mlýn koupilo v roce 1909 město Olomouc a v témže roce mlýn vyhořel a jeho zbytky byly rozbořeny a odvezeny.
Článek byl zpracován podle knihy Pověsti: O Olomouci a přilehlých městech od Radima Bezi.
