DataReport: Na účtech mají skoro 15 miliard. Obce v kraji ale rezervy výrazně ztenčily
V polovině roku 2026 měly obce Olomouckého kraje na účtech a v krátkodobém finančním majetku téměř 15 miliard korun. Meziročně se jedná o 640 milionů menší částku. Po Zlínském kraji jde o druhý nejhlubší pokles v republice. V celém Česku přitom hodnota dosáhla na rekordních 424 miliard.
Na obyvatele Olomouckého kraje připadá přesně 23 493 korun, jedná se o průměrnou částku jako u ostatních obcí mimo Prahu. „České obce jako celek držely k 30. červnu 424,4 miliardy korun, meziročně o 26,3 miliardy více, téměř celý přírůstek ale připadá na Prahu a mimo ni zůstatky stagnují na 234 miliardách. Olomoucký kraj patří k pěti krajům, kde obce meziročně rezervy ztenčily, a po Zlínsku nejvýrazněji,“ popsal vedoucí PR a komunikace společnosti Obce v datech Michal Vaňáč.
Ještě před rokem přitom rezervy rostly. Mezi červnem 2024 a červnem 2025 vzrostly rezervy obcí v kraji o 828 milionů. Letošní pokles jde podle Vaňáče téměř celý za městy, krajská Olomouc drží prakticky stejně jako před rokem.
„V Olomouckém kraji byl rozdíl mezi posledními dvěma podzimy mimořádný. Ve druhé polovině roku 2024 zůstatky obcí kraje neklesly vůbec, o rok později ubylo 1,18 miliardy, tedy 7,6 procenta červnového stavu, třetí nejhlubší podzimní čerpání ze všech krajů. Letošní jaro doplnilo 542 milionů, o třetinu méně než jaro předchozí,“ doplnil Vaňáč.
Obce kraje přitom patří k aktivnějším investorům. Od roku 2021 daly během čtyř let do investic celkem 32 procent svých výdajů. Jedná se o šestý nejvyšší podíl ze čtrnácti krajů. Veškeré investice v roce 2025 dosáhly poměrně vysoké částky 14 464 korun na obyvatele. „Olomoucký kraj ukazuje, jak vypadá rok, kdy obce rezervy skutečně použijí. Ještě loni v červnu rostly, pak přišel investiční podzim, který kraj stál přes miliardu, a letošní jaro schodek nedorovnalo,“ shrnul čísla ředitel projektu Jan Havránek.
Investice mířily z velké části do staveb. „Obce kraje loni investovaly o pětinu víc než rok předtím a Přerov zvýšil investice z 275 na 467 milionů,“ doplnil. Města Olomouckého kraje patří podle jeho slov k investičně nejaktivnějším v zemi vůbec. Sedm měst na území Olomouckého kraje investuje oproti zbytku republiky nadprůměrně.
„Litovel dává do investic 38,1 procenta výdajů, Mohelnice 37,7 procenta a Šternberk 35,3 procenta; Konice investuje 33 484 korun na obyvatele ročně, to je nejvíc v kraji,“ uvedl Vaňáč. „Studie přitom ukázala, že s kvalitou života souvisí i to, kolik města dlouhodobě investují, nikoli kolik mají naspořeno. Jde o statistickou souvislost a v Olomouckém kraji je slabá, nejlepší Olomouc (50.) investuje podprůměrně a nadprůměrně investující Zábřeh je 154.“
Největší rezervu v kraji drží Přerov, přestože ho zasáhl investiční podzim minulého roku. Městské finance by se daly rozdělit mezi občany, přičemž na každého z nich připadá přes 41,5 tisíce korun, což je podle dat téměř trojnásobek Olomouce. „Město přitom investuje 21,5 procenta výdajů a v žebříčku kvality života je 133. Podobný obrázek nabízí Zábřeh, na účtech má 33 818 korun na obyvatele, drží 154. místo v kvalitě života.“
Mezi obcemi nad tisíc obyvatel drží nejvíc financí Česká Ves na Jesenicku. Částka dosahuje 235 milionů, v přepočtu tedy 102 tisíc korun na obyvatele. Podobně jsou na tom také Radslavice u Přerova, Grygov a Smržice. „Rekordmanem kraje jsou Hradčany na Přerovsku s 342 obyvateli a 114 miliony na účtech, tedy 333 tisíc korun na každého obyvatele,“ popsal Vaňáč. Obce podle něj můžou mít pro vysoké rezervy dobrý důvod. Tím může být například prodej majetku nebo připravený projekt.
Konečné vyhodnocení však v současnou chvíli nelze provádět, a to z jednoduchého důvodu. Jedná se totiž pouze o pololetní stav. Na konečnou bilanci si budeme muset ještě počkat. „V Olomouckém kraji se poslední dva podzimy lišily tak výrazně, že scénáře konce roku 2026 sahají od 13,7 miliardy při opakování loňského čerpání do 14,8 miliardy při opakování podzimu 2024, tedy buď pod loňský konec roku (14,29 miliardy), nebo nad něj. Předpokládáme, že volební podzim, kdy radnice dokončují rozdělané investice, bude mluvit spíše pro spodní část pásma,“ doplnil Michal Vaňáč.
„Rozpočet má být nástroj řízení, ne formalita, kterou zastupitelstvo v prosinci schválí a do příštího prosince na ni nesáhne. Litovel nebo Mohelnice ukazují, že se dá investovat přes třetinu výdajů a rezervu při tom držet pod půl roku. Konec roku ukáže, jestli se k nim přidají i města, která dosud držela roční příjmy na účtu,“ uzavřel Havránek.
