Krajina Jesenicka skrývá silné příběhy. Jeden z nich se připomene úniková hra
Jesenické pohraničí nabízí řadu silných a zajímavých příběhů z minulosti. Jedním takovým se nechali inspirovat pracovníci středomoravské pobočky Paměti národa. Ti připravili únikovou hru v Rychlebských horách na motivy příběhu Heleny Křížové z takřka zaniklé obce Zálesí u Javorníku.
„V prosinci měl sedmnáct roků a v lednu ho brali. To bylo přece ještě děcko. A od té doby jsem ho neviděla.“ Tak vzpomínala na odvedení svého bratra do Wehrmachtu v roce 1945 Helena Křížová, rozená Hackenberg – poslední rodačka z dnes téměř zaniklé obce Zálesí, která spadá pod Javorník. Její bratr Johan, jak sama vzpomínala, ještě den před tím lyžoval se sourozenci. Johan zemřel v sovětském zajetí. „Všude jsme pátrali, nic jsme neslyšeli. A potom teprve za dva roky jsme dostali zprávu, že v únoru v šestačtyřicátým zemřel. Ale jestli zmrzl, nebo ho zastřelili, jsme nevěděli. To bylo všechno, co jsme dostali, že zahynul v šestačtyřicátým.“
V květnu 1945 vstoupili do obce sovětští vojáci. Paní Helena tento den považuje snad za nejhorší v jejím životě. „Jednu dívku museli ráno vézt k doktorovi do Landecku. Devět Rusů ji znásilnilo.“ Po válce Zálesí téměř zcela osiřelo v důsledku odsunu německého obyvatelstva. Hackenbergovi zůstali, ale Helena musela odejít na nucené práce. V roce 1948 byla celá rodina vystěhována na Jihlavsko a až po letech, v roce 1953, se mohla vrátit zpět domů.
Právě příběhem Heleny je inspirovaná venkovní úniková hra v Rychlebských horách od Paměti národa. „Úniková hra v Rychlebských horách je naší první vlaštovkou v tomto směru, ale chceme podobné aktivity přinášet i do dalších oblastí Olomouckého a Zlínského kraje. Již nyní uvažujeme nad vznikem podobné únikové hry na česko slovenském pomezí. Tam bychom se chtěli věnovat méně známému fenomenu útěků českých vojáků přes Slovenský štát na západ na začátku 2. světové války,“ uvedl v tiskové zprávě ředitel pobočky Paměť národa Střední Morava Petr Zavadil.
Celá hra vzniká v rámci projektu Živá paměť pohraničí a reaguje na výzvy, kterým čelí české pohraniční oblasti. Cílem je podpořit udržitelný rozvoj regionů, kde Paměť národa působí a kde také doznívají dopady poválečných změn, jako byly odsuny obyvatel, izolace a ztráta vazby k samotnému místu. „Do projektu jsou zapojeny i další pobočky Paměti národapo celé republice. Našim společným cílem je oživit pohraniční oblast a přiblížit její bohatou, často dramatickou minulost skrze osobní výpovědi pamětníků – a to způsobem, který baví i vzdělává zároveň,“ upřesnil Zavadil.
