Okupantům ani vodu. Jak probíhala srpnová okupace v Olomouci

Podle dokumentaristy Paměti národa Františka Vrby se vyprávění pamětníků napříč krajem shodují. „Už od časných ranních hodin, kolem čtvrté hodiny, byly slyšet přelety sovětských letadel a později ráno už byla vidět i vojenská technika,“ vysvětlil Vrba pro Report.

Jako aktivní odpor se podle dokumentaristy objevovaly v ulicích Olomouce zejména nápisy na zdech, směřované proti Sovětům. „Tátové s sebou brali i své děti, které jim pomáhaly, když táta někde nesl kýbl s vápnem a pak na zdi psali hesla ‚Jdi domů, Ivane‘ nebo ‚Okupantům ani vodu, za Dubčeka, za svobodu.‘ Ale že by šli lidi s ‚holýma rukama‘ proti okupantům, to v Olomouci asi nebylo,“ pokračoval Vrba.

Zajímavý vývoj se odehrával ale také na olomoucké radnici. Jak uvádí Státní okresní archiv, v Olomouci museli tajemník OV KSČ Zdeněk Mička a předseda ONV Bohumil Macek na nátlak sovětských důstojníků přečíst do městského rozhlasu rozkaz plukovníka N. S. Kuprijenka o vyhlášení výjimečného stavu. Díky zásahu československých generálů Juraje Lala a Michala Kričfalušiho, kteří v Olomouci působili, se podařilo upustit od plánovaného zákazu nočního vycházení.

Podle vyprávění pamětníků, které Vrba dokumentoval, se místní projevovali také měněním směrových cedulí na cestách. „Často tam psali Moskva, nebo když byla cedule směr na Prahu, tak tam psali Brno, aby okupanty zmátli,“ popsal dokumentarista. Zajímavý byl i případ železničáře, který pracoval na moravském dopravním uzlu a který se ze své pozice snažil zdržet sovětský vlak s technikou. „Dokonce ho fakt dokázali pozdržet a nasměrovat snad někam jinam, že ten vlak jezdil dokola. Ten odpor byl opravdu semknutý,“ vysvětlil.

Naopak na Prostějovsku se čtyři dny po okupaci střílelo. V neděli 25. srpna tam zemřeli tři lidé a dalších devět bylo zraněno. „Do dějin Prostějova vešlo toto datum jako krvavá neděle,“ uvedla v tiskové zprávě k padesátiletému výročí okupace mluvčí Prostějova Jana Gáborová.

Spolu se zprávami o obětech mezi civilisty se ale rychle šířily také dezinformace ze strany okupantů. Podle informací z archivu se tehdy na rozhlasové stanici D-C-ABX vysílala zpráva o zpopelnění příslušníků okupační armády, kteří zahynuli při dopravní nehodě, ve zdejším krematoriu. Oficiální verze sovětského velení ale tvrdila, že šlo o oběti „československých kontrarevolucionářů.“

K dnešnímu výročí pořádá olomoucký Institut Paměti národa promítání dokumentu s názvem Se Sovětským svazem na věčné časy. „Jsou to sestříhané vzpomínky pamětníků třeba od velmi akčního pana Hučína, který se aktivně bránil a šel proti Rusům se zbraní v ruce, až po ty obyčejný lidi, kteří okupaci prožili normální optikou,“ dodal v závěru Vrba.