Jsem rád, že jsem tady, říká Tomáš Huk
První oznámenou posilou fotbalistů SK Sigma Olomouc pro nový soutěžní ročník byl slovenský stoper Tomáš Huk. Na Hanou se přesunul z polského Piastu Gliwice, podepsal smlouvu na dva roky. Domluvený byl ještě před tím, než bylo jasné, že Sigma bude hrát v evropských pohárech.
Máte nějaké povědomí o české lize? Sledoval jste ji vůbec?
Nějaké zápasy jsem samozřejmě viděl, už když jsem hrával doma na Slovensku. Ale i česká liga se mění, na něco se ještě podívám. Ale podle mě nejvíc uvidím a nejvíc se o ní naučím až po prvních přípravných zápasech. Chci se co nejrychleji sehrát s mužstvem a samozřejmě vím, že to je fyzicky náročná liga a myslím si, že je i běhavější. A jsem rád, že jsem tady.
Vy jste hlavně stoper, tento post od vás očekává trenér Janotka. Ten ale prozradil, že obstojíte na více místech na hřiště.
Od malička jsem hrával ve středu obrany. Ale v podstatě je na každém trenérovi, kam mě pošle. Když mě potřeboval na nějaký jiný post, snažil jsem se tam zahrát co nejlépe. Třeba defenzivního záložníka. Když jsme třeba měli poslední roky v Piastu problémy na krajích obrany, tak jsem nastupoval i tam. Prostě kam mě trenér pošle, tam se snažím odehrát maximum.
Byl jste dlouho v Polsku. Proč jste si vybral zrovna českou ligu a Sigmu Olomouc?
Šest roků jsem byl v Polsku, klub se teď rozhodl jít cestou mladších hráčů. Takže jsme se rozešli, ale korektně, podali jsme si ruce. Takže už od zimy jsem si pomalu hledal nějaké angažmá. Mám rodinu, nechtěl jsem nějak spekulovat. Sigma byla nejkonkrétnější. Měl jsem i nějakou nabídku ze Slovenska, ale chtěl jsem ještě zůstat v zahraničí. A samozřejmě hrát i českou ligu je pro mě perfektní, těším se na to. A je to dobré i jazykově.
Jaké tedy máte o Sigmě informace?
Viděl jsem něco na videu, vím, že se snaží hrát kombinační fotbal a je tady plno mladých hráčů.
Doteď jste si vyzkoušel předkola evropských pohárů. V Sigmě je jistota skupinové fáze. Bylo to pro vás také lákadlo?
Rozhodnutí jít do Olomouce bylo už před finále. To, že ho klub zvládl a budou ty poháry, to už je taková velká třešnička na dortu.
A jako moc jste v tom finále fandil Sigmě, aby to vyšlo?
Samozřejmě jsem držel palce pořádně. Nečekal jsem, že to bude mít tak jednoznačný průběh. Sice jsem se na to nedíval, ale pípalo mi jedna nula, dva nula, tři nula. Pak jsem se podíval na sestřih. A je to fantastický úspěch, porazit ve finále Spartu. Je to něco úžasného.
V Polsku chodí na fotbal vysoké návštěvy, je tam lepší atmosféra. Myslíte, že tam má větší prestiž?
Přemýšlel jsem nad tou otázkou, ale neumím na ni úplně odpovědět. Polsko je větší trh, mají tam dobře zpracované zápasy v televizi a to všechno pak fotbal prodává. A je to strašně vyrovnaná soutěž. O záchranu fakt bojovalo sad dvanáct mužstev, titul vyhrálo to, které sezónu před tím málem spadlo. Ale musím říct, že přípravná utkání s českými týmy jsme nenáviděli, protože jsme se v nich strašně moc naběhali. Česká liga je běhavější a možná i proto se poslední roky prosazují české týmy v evropských pohárech.
