FÓRUM OR: Má Olomouc svítit i v noci? Politici se přou o krásu památek, energii a světelný smog
Nasvícené památky jako magnet pro turisty a symbol živého města, nebo zbytečný luxus, který ruší obyvatele a plýtvá energií? Olomoučtí zastupitelé napříč politickým spektrem v dnešním Fóru OR řeší, kdy, jak a zda vůbec má město svítit na své historické dominanty. Zastupitelům jsme položili otázku: "Měly by být památky ve městě nasvícené i v nočních hodinách, kdy kolem nich nikdo nechodí? Proč?" Odpovědi jsme zveřejnili v pořadí, v jakém je zastupitelé zaslali.
Svatopluk Binder (ANO)
Ano, měly. Předpokládám, že důvodem jejich nasvícení je fakt, aby nás svou krásou ohromovaly i ve večerních hodinách a za mě osobně se jim to úspěšně daří. Pokud se budeme bavit o nasvícení katedrály sv. Václava, domnívám se, že neagresivní zelená, přitom atraktivní barva, dodává této památce a současně živému symbolu naší historie i současnosti přidanou hodnotu. Celá několika osobami vyvolaná debata na toto téma se mi zdá býti absurdní. Můj organismus je světelným smogem daleko více zatížen pouhou cestou automobilem do Šternberka, kdy mi nepřetržitě přímo do očí svítí silná moderní LED světla, před kterými můj zrak nemá úniku. Prosím, buďme normální.
Pavel Jelínek (SPD)
V této otázce máme za klub SPD názor v duchu produktivity osvětlení. To znamená určitě nasvětlovat památky v době probíhajících akcí v místě památky, případně v době připomínkových akcí spojených s danou kulturní památkou. Opravdu za nás není nutné, aby byla památka osvětlena celou noc v době, kdy již není v celé oblasti žádný pohyb návštěvníků. Také technologie osvětlení je potřeba maximálně modernizovat do technologí LED s možností tónování světla k minimalizaci světelného smogu.
Štěpán Otakar Bačák (SpOLečně)
Domnívám se, že noční osvětlení má dvojí funkci, jednak estetickou a jednak ochrannou. Památky vzhledem ke své vzácnosti ať už jsou či nejsou pod kamerovým dohledem chrání osvětlení alespoň částečně před vandalismem a proto je nutná i jistá míra jejich nasvícení. Moderní systémy dokáží dnes reagovat i na pohyb a tak je možné zachovat i míru úspor energie na osvětlení.
Eva Machová (STAN, Zelení a nez. ol. os.)
Důvodem pro nasvícení je nejen podpora cestovního ruchu, resp. turismus, ale také ekonomika večerního města (restaurace, hotely). Určitě má smysl nasvícení památek ve městě do půlnoci. Poté vypnout. Důvodem proti nasvícení po půlnoci je určitě světelné obtěžování lidí bydlících v okolí památek, světelný smog a čerpání energií (zbytné provozní náklady).
Bydlela jsem v centru města a nasvícení kostelů i radnice, tj. pocit živého centra ve večerních hodinách, jsem vnímala pozitivně. Určitě je ale důležité komunikovat s lidmi bydlícími v okolí památek kvalitu světelného prostředí (intenzitu, barvu, oslnění i směřování světel).
Architektonické nasvícení památek je běžné ve velké části Evropy i mimo ni (zejména v turistických městech), ale zároveň je čím dál běžnější omezování svícení po půlnoci právě kvůli světelnému smogu a energiím. I ikonické památky v turistických metropolích mají pevné vypínací časy o půlnoci, v letním čase až okolo jedné hodiny.
Martin Major (SPOLU)
Nasvícení památek má smysl, ale nemělo by být bezhlavé. Památky nejsou jen kulisou pro denní provoz města, ale i v noci dotvářejí jeho identitu, orientaci v prostoru a atmosféru historického centra. Zároveň však platí, že veřejná energie nemá být plýtvána tam, kde to nepřináší žádnou přidanou hodnotu.
V řadě českých i zahraničních historických měst se dnes uplatňuje kombinovaný přístup. Památky jsou večer nasvícené, ale po určité hodině, typicky kolem 23. či 24. hodiny, se intenzita světla výrazně sníží, případně se osvětlení zcela vypne. Takto postupují například Vídeň, Mnichov, Krakov nebo část historického centra Prahy. Důvodem není jen úspora energie, ale také ochrana nočního prostředí a samotných památek.
Z energetického hlediska navíc nejde o dramatické částky. U moderního LED osvětlení se roční spotřeba jedné památky pohybuje v řádu jednotek tisíc kilowatthodin, což při dnešních cenách představuje desítky tisíc korun ročně. Chytrá regulace, ztlumení nebo vypnutí v pozdních nočních hodinách dokáže tyto náklady snížit až o 40–60 %.
Za rozumné považuji řešení, které zohledňuje pohyb lidí, bezpečnost, turistický ruch i odpovědné hospodaření města. Nejde tedy o otázku „svítit, nebo nesvítit“, ale jak chytře a účelně svítit.
Pavel Grasse (ProOlomouc)
Olomouc je u nás druhou nejrozsáhlejší památkovou rezervací. Mnohé památky jsou pro ni signifikantní, nerozlučně spojené s jejím obrazem a s turistickým ruchem. Ta z nejvýznamnějších, která nemá ve střední Evropě obdoby, je zapsána i na Seznamu světového dědictví UNESCO. Sloup Nejsvětější Trojice. Mezi další skvosty patří Přemyslovský hrad s katedrálou sv. Václava, kostely sv. Mořice, sv. Michala, barokní kašny a sloupy,… Nelze všechny jmenovat. Jen v městské památkové rezervaci je chráněných památek na 280. Jako výrazná dominanta v krajině patří k Olomouci také bazilika navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku. Významné pro obraz města jsou věže kostelů na přístupových radiálách, třeba na Nových Sadech, v Hejčíně, či od Šternberka Klášterní Hradisko a další.
Vnímání města při denním světle je jiné, než při nočním osvětlení. To základní plní hlavně funkci orientace a bezpečnosti při pohybu městem. Sofistikovaným nasvícením signifikantních památek můžeme dosáhnou umocněného vnímání obrazu města a snadnější orientace. Výrazným estetickým zážitkem může být i promyšlené nasvícení vybraných dominant při nočním vnímání města z dálkových pohledů.
Promyšlené nasvětlení památek v nočních hodinách má tedy určitě význam i při nízkém pohybu osob. Nasvícené dominanty slouží jako orientační body a dávají městu specifický vizuální charakter odlišný od denního přirozeného osvětlení města. Správné nasvícení a zdůraznění určitých architektonických i výtvarných prvků může mít pozitivní vliv na marketing města i turistickou návštěvnost. Noční vnímání zvýrazněných architektonických a skulpturálních detailů, které mohou zůstat v denním světle nepovšimnuty, bude intenzivnější díky záměrnému kontrastu či stínování, čímž se památky mohou prezentovat ve specifických uměleckých kontextech. A nakonec výraznější osvětlení odrazuje od kriminální činnosti i vandalismu, což je důležité pro pasivní obranu proti sprejerům či jinému poškozování.
Moderní systémy osvětlení jsou již významně úspornější, režimově flexibilnější a provozně výhodnější než dříve používané vysokonapěťové systémy. Umožňují regulovat intenzitu osvětlení při různých režimech odvislých od scénografických záměrů místní správy za podpory odborníků.
Pokud dříve mnohdy intenzivní až teatrální pojetí osvětlení může být nahrazeno moderním, nízkoenergetickým, cíleným, promyšleným a umělecky pojatým osvětlením, zahrnujícím v sobě i snahu o vyvážený poměr mezi ekonomií, účelem a přiměřenou eliminací světelného smogu, pak je to podle mého názoru ta správná cesta pro noční nasvícení památek.