Pokud půjdou peníze z radarů státu, radši opravíme chodníky, zní z obcí

„Momentálně máme za sebou první jednání se Svazem měst a obcí a vyhodnocujeme výstupy z dotazníku, kdy jsme obce oslovili se žádostí o zaslání základních dat o provozu jejich radarů a dalších návazných systémů,“ vysvětlil pro Report mluvčí ministerstva dopravy (MD) František Jemelka.

Ministerstvo chce pak získaná data použít jako podklad pro debatu s obcemi nad návrhem na změnu rozdělování výnosu z radarů. „Naším cílem je tedy získat maximální možné množství dat pro tvorbu přehledu o situaci na celém území republiky. Co pokládáme za klíčové zdůraznit je, že programové prohlášení vlády hovoří o čistém zisku z radarů, který by měl směřovat do rozpočtu SFDI. Tedy nechceme brát obcím peníze,“ dodal Jemelka.

Ministerstvo podle mluvčího počítá s tím, že obce by si zachovaly dostatek prostředků proto, aby pokryly provoz radarů. „V Olomouckém kraji jsou dle našich informací přibližně 2 desítky míst měření, nicméně toto číslo je pouze orientační. MD nemá povinnost takovouto statistiku sledovat,“ uvedl pro Report za ministerstvo dopravy František Jemelka.

Jde o bezpečnost, ne o zisk, zní z měst

Už na podzim, kdy se o novince začalo diskutovat, se k tomu několik měst vyjádřilo s nesouhlasem. Podle radnice v Hranicích na Přerovsku by odvod výnosů z radarů do státu citelně zasáhl městský rozpočet a omezil investice do dopravy, sdělil tehdy ČTK mluvčí Petr Bakovský. 

Hranice ročně vybírají kolem 25 milionů korun a radary umisťují s ohledem na bezpečnost, nikoli provoz. "Máme je i tam, kde sice není velký provoz, ale hrozí riziko střetu s chodci či cyklisty," doplnil mluvčí. 

Olomouc má stacionární radary na sedmi místech a výnosy z jejich měření rostou. „Za rok 2024 můžeme mluvit o částce 13 milionů korun, toto číslo zahrnuje i příkazy na místě. Musím podotknout, že nejde o čisté výnosy, z této částky se musí odečíst provozní náklady, a podobně,“ upřesnil mluvčí města Olomouce Jan Horejš s tím, že za rok 2025 inkasovalo město na pokutách ze stacionárních radarů cca 14 milionů korun.

„I výběr pokut a jejich administrace mají své nemalé náklady. Pokud se budeme bavit o zisku, musím konstatovat, že zisky nejsou zajišťovány pouze Olomoučany. A pokud je i my v Olomouci vracíme do bezpečnostních opatření a dopravní infrastruktury, dokážu si představit podobný model, jaký mají jinde v zahraničí: město by si z příjmů z pokut pokrylo veškeré s tím spojené náklady, ponechalo by si zisk ve výši, která by byla stále motivační pro zachování této činnosti, a zbytek by byl solidárně odveden na obdobná opatření, zejména na bezpečnost v dopravě," uzavřel pro Report první náměstek primátorky Olomouce Otakar Štěpán Bačák (spOLečně).

Zisk státu? Tak my ty radary nespustíme

Města a obce, na jejichž území jsou radary, používají peníze z pokut nejen na zaplacení provozu samotných radarů, ale také zpátky do dopravní infrastruktury, nebo pro potřeby městské policie. A ve chvíli, kdy peníze z pokut připadnou státu, chtějí některá města pozastavit měření na svých územích. Nebo zrušit jejich plánovanou instalaci.

„Máme instalovat dva nové radary, ale teď čekáme s jejich spuštěním. Město v tom nechá milion korun na provozních nákladech, ale pokud peníze z pokut nepůjdou Litovli, radši peníze investujeme třeba do nových chodníků,“ vysvětlil pro Report starosta Litovle Viktor Kohout (SNK).

Nové radary mají měřit rychlost v částech Tři Dvory a Rozvadovice. Podle starosty Litovle se tady měly radary instalovat už vloni, ale teď chce město počkat. A jak Viktor Kohout doplňuje: „Neděláme to pro peníze z pokut, ale pro bezpečnost obyvatel těchto částí. Zatím jsme do provozu nových radarů nedali ani korunu, takže pokud půjde výnos státu, radši dáme peníze na něco jiného.“