Zisky z radarů státu? Obce kritizují návrh vznikající vlády

V návrhu programového prohlášení vznikající vláda uvádí, že chce novelizovat zákon o provozu na pozemních komunikacích tak, aby čistý zisk z provozu městských radarů šel do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Marek Blabla z Českého metrologického institutu ČTK sdělil, že je v Česku v současné době kolem 410 silničních rychloměrů, každý rok přibude zhruba 40.

Rozšíření městských měření by podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy mohlo přinést stovky milionů až nižší miliardy korun ročně. S prosazením návrhu by se podle něj obcím uzavřel zlatý důl, protože v některých městech jsou příjmy z radarů výnosnější než místní daně. Kovanda ale dodal, že radary u škol, nemocnic či přechodů pro chodce mají jasné bezpečnostní opodstatnění.

Změna spíš přinese opačný efekt

Odebrání výnosů obcím by mohlo mít podle dřívějšího vyjádření dopravního experta Zdeňka Lokaje z ČVUT i nechtěné následky. "Taková změna by mohla přinést opačný efekt, tedy významné snížení motivace obcí radary na nebezpečné úseky vůbec instalovat, což není žádoucí - neměli bychom páku na piráty silnic a zároveň by to rozpočtu nepřineslo téměř nic," uvedl Lokaj s tím, že by vláda měla hledat shodu se samosprávami.

Oslovené radnice upozorňují, že velká část výnosů z radarů směřuje na samotné měření a správu přestupků. V Benešově z ročně vybraných zhruba 40 milionů korun putuje na tyto účely zhruba polovina. Údržba jednoho měřicího zařízení v Příbrami podle starosty Jana Konvalinky (za ANO) stojí ročně 110.000 korun, další náklady jsou na úředníky a strážníky. Z pokut Příbram ročně získá 7,5 milionu korun.

Kolín má z městských radarů, včetně zařízení v Kořenicích a Bečvárech, roční výnos kolem deseti milionů korun. Starosta Michael Kašpar (Změna Kolín) označuje návrh za nesmyslný, protože město peníze z radarů investuje do bezpečnosti. Podobně je zisk využíván i v dalších městech, především na opravy chodníků, silnic, inženýrských sítí a opatření ke zklidnění dopravy.

Dosavadní nastavení podle mluvčí benešovské radnice Terezy Lípové přijde městu smysluplné a obává se, že pokud by radnice kvůli investicím do dopravy a komunikacím nově musely žádat o podporu ze SFDI, půjde o mnohem komplikovanější proces. Letos Benešov investuje do oprav silnic a chodníků 40 milionů korun.

Zároveň není pouze na obcích, kam budou investovat. "Policie při schvalování umístění radarů (každé dva roky se schvalují opakovaně) dává za úkol, kam musíme investovat - do oprav silnic, do zvyšování bezpečnosti provozu," uvedl starosta Židlochovic na Brněnsku Jan Vitula (Vaše Židlochovice) s tím, že stát nepokrývá náklady na státní správu.

"Myslím si, že nejsem jediný starosta v republice, který říká: prosím, nechte ty peníze obcím, protože obce s tím mají spojené i poměrně značné výdaje," dodal Konvalinka. Starosta Kolína označuje návrh pouze za snahu sebrat peníze obcím a přelít je do státního rozpočtu.

Ve Slavkově u Brna by prosazení návrhu koalice mohlo vést ke konci měření. "Pokud se to zavede, s radary končíme," řekl ČTK starosta Michal Boudný (PRO Slavkov u Brna). Město provozuje tři radary, které podle něj přinesly zvýšení bezpečnosti a zklidnění dopravy na frekventované silnici I/50 a v místě většího pohybu lidí. Příjmy Slavkova z radarů za první pololetí roku byly téměř 22 milionů korun.

Ovlivní to náš rozpočet

Podle radnice v Hranicích na Přerovsku by odvod výnosů z radarů do státu citelně zasáhl městský rozpočet a omezil investice do dopravy, sdělil ČTK mluvčí Petr Bakovský. Město vybírá ročně kolem 25 milionů korun a radary umisťuje s ohledem na bezpečnost, nikoli provoz. "Máme je i tam, kde sice není velký provoz, ale hrozí riziko střetu s chodci či cyklisty," doplnil mluvčí.

Zavedení radarů podle něj vedlo ke snížení rychlosti projíždějících vozidel a značnému poklesu počtu přestupků. "Například ve Slavíči, když jsme začali měřit, tak to bylo až 800 přestupků denně, v současnosti jsme zhruba na 80 přestupcích," doplnil mluvčí. Stejnou zkušenost mají v Židlochovicích. "Máme radary u přechodů, u základní školy, na rizikových místech. Když jsme je instalovali, měřili jsme i 140 či 150 km/h. U přechodu jsme naměřili 450 přestupků za den, dnes jeden dva," řekl Vitula. Dodal, že díky úsekovému měření rychlosti se snížila také hlučnost projíždějících aut.