Mladí po mrtvici nemusí mít vyhráno. Olomoucký výzkum ukázal skryté následky
Cévní mozková příhoda dnes stále častěji zasahuje i osoby v produktivním věku. Přestože se mnozí pacienti po léčbě jeví jako téměř bez následků, jejich skutečný návrat do běžného života bývá mnohem složitější. Právě na tuto dosud opomíjenou oblast se zaměřil výzkumný projekt Fakulty zdravotnických věd (FZV) UP: Faktory ovlivňující kvalitu života u mladých dospělých po ischemické cévní mozkové příhodě: prospektivní studie u mladých pacientů do 50 let v České republice, který byl navržen na udělení Ceny ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj 2026.
Hlavní řešitelkou čtyřletého projektu Agentury pro zdravotnický výzkum České republiky byla Elena Gurková z Ústavu ošetřovatelství FZV UP ve spolupráci s Neurologickou klinikou Fakultní nemocnice Olomouc, kterou odborně garantoval Daniel Šaňák. Na řešení se podílel multidisciplinární tým odborníků z oblasti ošetřovatelství, neurologie, psychologie, statistiky i kvalitativního výzkumu.
Do výzkumu bylo během čtyř let zařazeno 273 pacientů, z toho 132 mladších 50 let. Jedinečnost projektu spočívá v tom, že se nezaměřil pouze na přežití nebo neurologický stav pacientů, ale především na jejich skutečný život po cévní mozkové příhodě – návrat do zaměstnání, rodinného života, psychickou pohodu, sociální vztahy, únavu, kognitivní funkce i schopnost znovu převzít své životní role.
„Výsledky ukázaly, že ani pacienti s výborným klinickým výsledkem nemusí mít vyhráno. Mnozí se dlouhodobě potýkají s depresí, únavou nebo omezením sociálního života. Projekt proto přispívá ke změně pohledu na hodnocení úspěšnosti léčby – nestačí zachránit život, stejně důležité je umožnit člověku vrátit se ke kvalitnímu a smysluplnému životu,“ přiblížila Elena Gurková.
Významným přínosem projektu byla také validace české verze nástroje Stroke Impact Scale 3.0, který umožňuje komplexně hodnotit kvalitu života pacientů po cévní mozkové příhodě. Získané poznatky poskytují podklady pro individualizaci rehabilitační, ošetřovatelské i psychosociální péče a mohou přispět ke zkvalitnění péče o pacienty v celé České republice.
Projekt přinesl řadu kvalitních vědeckých publikací a prezentací na prestižních mezinárodních konferencích a významně posílil postavení Fakulty zdravotnických věd UP v oblasti výzkumu cévních mozkových příhod.
Řešitelský tým představí 23. září výsledky projektu a bude se ucházet o Cenu ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj 2026.
„Zařazení mezi nejlépe hodnocené projekty Agentury pro zdravotnický výzkum ČR ukončené v roce 2025 představuje ocenění mimořádné odborné úrovně výzkumu i dlouholeté práce celého řešitelského týmu. Současně potvrzuje, že Fakulta zdravotnických věd UP realizuje výzkum s přímým dopadem na kvalitu života pacientů i budoucí podobu zdravotní péče,“ dodal děkan FZV UP Jiří Vévoda.
