Až třicet let staré rostliny. V Olomouci začne výstava masožravek

Masožravé asijské liány lovící hlodavce i velké exempláře masožravek staré 30 let budou od soboty k vidění na výstavě Živé pasti, která bude ve sbírkových sklenících olomouckého Výstaviště Flora do neděle 9. června. Výstava je letos zaměřena na vodní masožravé rostliny, vystavena bude i vzácná aldrovandka měchýřkatá.

Výstava je prodejní a návštěvníci získají i cenné rady pro pěstování rostlin.

Sbírkové skleníky na výstaviště zaplnily stovky masožravých rostlin ze všech kontinentů s výjimkou Antarktidy. "K vidění je například jedna z největších rosnatek na světě - rosnatka královská z jižní Afriky. Anebo rosnatka kapská považovaná za nejúčinnější masožravku v boji proti octomilkách, která taktéž pochází z jižní Afriky," uvedla pěstitelka Markéta Aurbrechtová, která se na pořádání výstavy podílí.

Návštěvníci mohou spatřit také trpasličí rosnatky z Austrálie, které patří mezi nejmenší masožravé rostliny na světě. "Vystaveny jsou i masožravé bromélie a raritní heliamfory z těžko přístupných Stolových hor Jižní Ameriky," podotkla Aubrechtová. Na výstavě nebude chybět ani mucholapka podivná, což je zřejmě nejznámější masožravá rostlina na světě. "Rychlost pohybu čepelí mucholapky podivné je bleskurychlá. Uzavře kořist do svých pastí do půl vteřiny," podotkla Aubrechtová.

Masožravé rostliny při lovu kořisti používají několik účinných strategií. Například mucholapka podivná má speciální past, kterou po příletu hmyzu bleskurychle zaklapne. Jiné masožravé rostliny používají lepivé pasti. Samostatnou kapitolou jsou gravitační pasti, do kterých hmyz spadne, aniž se o to rostlina sama zasloužila. Hmyz přiláká pomocí sacharidové vůně a často i červeného zabarvení listu ve tvaru trubice. Některé masožravky nepohrdnou ani větším soustem. Například láčkovky na Borneu můžou vytvořit až 70 centimetrů dlouhé pastičky ve tvaru konvičky s nepohyblivým víčkem, kterým se říká láčky. Tyto pasti pojmou i dva litry trávicí kapaliny a rostlina do nich může chytit ještěrku, žábu i menšího hlodavce.

Mnohé masožravé rostliny rostou běžně při zemi, jiné ve vrstvách mechu v korunách stromů. Mnoho druhů vegetuje pod vodou a některé mají své pasti uložené v zemi. Všechny pasti jsou určené k lapání hmyzu, ale mohou v nich skončit i drobní obratlovci. V Česku roste 13 původních druhů masožravých rostlin a dva kříženci, některé dokážou pozřít drobné mušky.

Související

Rychlovky

  • OLOMOUCKO
    Větší kapacitu a modernější prostředí teď nabízí Domov pro seniory v Července. Olomoucký kraj investici za 140 miliónů korun vybudoval s podporou Národního programu obnovy. Více. 
  • OLOMOUC
    Zoo pospolu s významným územím s rozsáhlými lužními lesy a mokřadními biotopy v regionu - CHKO Litovelské Pomoraví, ale i stovky zoologických zahrad a dalších institucí napříč Evropou se zapojují do kampaně Mokřady pro život, pocházející z autorské dílny EAZA. Více.
  • OLOMOUC
    Po nových chodnících se o velkých prázdninách projdeme v centru Olomouce na Ostružnické ulici. Chodníky tu dostanou nové dláždnění. Rekonstrukce chodníků o délce 270m začne zítra a hotovo bude 30. června. 

Nejnovější

Doporučujeme

Nejčtenější

  • Kácení stromů pobouřilo Olomoučany. Náměstek teď slibuje nápravu
    Společnost

    Kácení stromů pobouřilo Olomoučany. Náměstek teď slibuje nápravu

    Když před velikonočními svátky na Blahoslavově ulici v Olomouci zmizely nové stromy, vzbudilo kácení mezi Olomoučany nejen na sociálních sítích pobouření. Stromy ale mají být brzy nahrazeny novou výsadbou, důvodem pro kácení měla být plíseň na stromech.

  • Po Velikonocích opět do práce. V Olomouci začnou opravy hned na několika místech
    Společnost

    Po Velikonocích opět do práce. V Olomouci začnou opravy hned na několika místech

    Olomouc čeká rozsáhlá série dopravních staveb. Stojí za nimi odbor dopravy. Připravil několik velkých rekonstrukcí komunikací, zastávek i parkovacích ploch. Hlavním cílem je proměna dopravní infrastruktury i některých ulic. Některé projekty potrvají až do léta.

  • Městská zeleň se musí proměnit, varují vědci. Důvodem je klimatická změna
    Společnost

    Městská zeleň se musí proměnit, varují vědci. Důvodem je klimatická změna

    Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky ve městech a původní druhy stromů na ni doplácejí. V rozpálených ulicích stále častěji nezvládají kombinaci sucha, vysokých teplot a dalších zátěží. Podle vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého tak budou muset samosprávy upravit skladbu městské zeleně a sázet odolnější druhy. 

Seriály