Auto kilometry od bytu. I tak se parkuje v Olomouci
Po čtvrté hodině odpoledne přijíždím autem k okraji olomouckého sídliště Povel. Provoz je v tuto dobu tradičně velký, jelikož většina lidí se právě vrací z práce domů. Pár minut musím celé sídliště objíždět, než se mi konečně podaří najít volné parkovací místo. Pro obyvatele olomouckých sídlišť se jedná o každodenní realitu.
Po pár minutách chůze zastavuji na chodníku mladý pár. Vysvětlují mi, že od pozdního odpoledne už na sídlišti nezaparkuje nikdo. „Lidé ví, že večer už nesmí své místo opustit, jinak by už za pár minut na něm stál někdo jiný,“ vysvětlují. Na dotaz, zda by toto vyřešily parkovací zóny, reagují negativně. „Se zónami rozhodně nesouhlasíme, protože bychom to museli platit.“
Je vidět, že město o plánovaných parkovacích zónách neinformuje dostatečně. Plán počítá s tím, že rezidenty by roční oprávnění vyšlo na 100 korun ročně. S takovou cenou by podle všeho souhlasili i místní.
Během mojí procházky skrz Povel si všímám oprýskané sídlištní hospody, před kterou vidím kouřit dva muže. Jeden z nich mi říká, že situace na sídlišti je velmi špatná. „Po čtvrté hodině už tady nezaparkuji. To pak musím jet až do Slavonína, jinde místo prostě není,“ vysvětluje Josef, muž ve středním věku. Ptám se, jestli je napadá, co s tím dělat. „To musí změnit ti nahoře, my neuděláme nic. Já jsem udělal chybu, že jsem si během koupě bytu nepořídil také parkovací místo,“ dodává Josef.
Kdo chce mít jistotu volného místa, musí platit
Na některých částech sídliště, hlavně u nejnověji postavených bytů na ulici Jánského si opravdu všímám míst, na kterých může stát pouze jejich majitel. Půlka jich však pořád zeje prázdnotou. To může být způsobené jejich vysokou cenou. Například realitní kancelář DVL nabízí jejich pronájem za 1500 korun měsíčně.
Potkávám také maminky s kočárky, které si stěžují na neustálý provoz na sídlišti. „Řidiči na sídlišti jezdí občas rychle a neohleduplně, člověk se pak bojí jít s dětmi ven,“ říká mi jedna z nich.
Problémy s parkováním řeší dlouhodobě i komise městské části Povel. „Množství aut, která jsou zaparkovaná v rozporu s předpisy, se čím dál více zvyšuje. Lidé parkují kdekoliv se dá a neberou ohledy na bezpečnost chodců, cyklistů, nebo na zajištění dostatečného přístupu pro složky integrovaného záchranného systému,“ říká Zuzana Martynková, předsedkyně komise městské části Povel. Alespoň částečné řešení spatřuje v systému rezidenčního parkování, na kterém pracuje vedení města. Podobný systém už nyní funguje například v Brně nebo Ostravě.
Už kolem páté se začíná stmívat. Spěchám zpátky k autu, mám totiž v plánu podívat do Nových Hodolan, tedy k bytům v bezprostřední blízkosti Hlavního nádraží. Na Povlu mezitím provoz ještě neustal, lidé se snaží zaparkovat, i když zbývá jen pár posledních míst.
Situace se opakuje i u nádraží
Po krátkém přejezdu do Hodolan nechávám auto na ulici Jungmannova, která je od nádraží jen pár desítek metrů. Volných míst moc nevidím, ale problém zaparkovat nemám. „Tady je dobrá dostupnost MHD, takže moc autem nejezdím, ale paradoxně je těžší zaparkovat během dne než v noci. Myslím si, že tady parkuje hodně lidí, co chce zadarmo odstavit auto blízko nádraží a dál jet vlakem,“ říká mi dvacátník Jan, kterého jsem zastavil na cestě do blízkého supermarketu.
To potvrzuje i Svatopluk Binder, předseda komise městské části Nové Hodolany. „Vzhledem k blízkosti nádraží je počet zaparkovaných aut od nerezidentů enormní. Jako komise opakovaně voláme po zavedení rezidenčního parkování. Pevně doufám, že současná koalice najde odvahu tento neutěšený stav touto variantou řešit, “ tvrdí Binder.
