Zelinářům kvůli suchu rostou náklady na zavlažování, obávají se nižších výnosů
Zelináři kvůli dlouhotrvajícím suchu musí na jaře více zavlažovat porosty se zeleninou, což zvyšuje jejich náklady na pěstování. Kdyby počasí bez vydatných dešťových srážek pokračovalo i v následujících týdnech, mohlo by mít za následek nižší výnosy zeleniny. Na dotaz ČTK to dnes řekla tajemnice Zelinářské unie Čecha Moravy Zuzana Přibylová. Počasí posledních dvou až tří měsíců podle webu Intersucho způsobilo, že se na značné části území České republiky postupně rozvinulo velice intenzivní půdní sucho.
Pěstitelé zeleniny mají podle Přibylové výhodu, že i bez sucha své nově založené nebo citlivé porosty zeleniny zavlažují, takže jsou na úbytek přirozené vláhy připraveni. "Nyní plně zavlažujeme a doufáme, že zatím má zelenina šanci to zvládnout. Nicméně určitě pěstitelům rostou náklady na zavlažování a obsluhu závlah. Pokud bude sucho pokračovat, tak se už určitě projeví na snížení výnosu nejen zeleniny, ale všech polních plodin," upozornila Přibylová.
Dešťové srážky se od počátku jarních prací vyhýbají především zelinářským oblastem na Litoměřicku, Roudnicku, Mělnicku, Rakovnicku a ve středních Čechách. "Na Moravě se přece jen nějaké malé dešťové srážky vyskytly, nicméně jsme nyní na hranici, kdy se sucho začne obecně na výnosech projevovat po celé České republice," uvedla Přibylová.
Závlahy jsou v Česku podle ministerstva zemědělství vybudovány přibližně na čtyřech procentech zemědělské půdy, v posledních letech je pěstitelé kvůli častějšímu suchu postupně instalují na dalších polích. Do modernizace a rozšiřování závlah investují například zelináři, aby v období změny klimatu a častějšího sucha zajistili plodinám vláhu. Část milionových investic pomáhají pokrýt dotace. Kvůli dražším energiím i vyšším poplatkům za vodu ale rostou náklady na zavlažování.
"Největší výstavba závlahových soustav, převážně velkoplošných systémů na plochách několika tisíc hektarů, se prováděla v 60. až 80. letech minulého století," stojí ve zprávě MZe zaměřené na půdu. Počet provozovaných závlah se od roku 1990 snížil ze 160.000 hektarů na 65.000 hektarů. Všechny větší projekty a stavby byly tehdy podle MZe zastaveny. Podle údajů z roku 2021 závlahy zažívají renesanci v posledních 12 letech, kdy jejich kapková varianta vznikla až na 4000 hektarech chmelnic, sadů, vinohradů, ploch se zeleninou a bramborami.
Nové zavlažovací technologie jsou dražší, na druhou stranu mají úspornější provoz a lze je ovládat podle aktuální vláhy a počasí. Náklady na instalaci a provoz závlah ale rostou. Například u kapkové závlahy se hadice instalují ke každému řádku zeleniny. Rozhodnutí o použití závlahy vychází ze sledování stavu porostu a půdního sucha. Závlaha a úspora vody je v zelinářství stále častěji propojována například i s použitím mulčovacích a nakrývacích fólií, které umožňují lepší využití závlahy, a snižují tak spotřebu vody. Jejich pořízení, instalace a likvidace ovšem zelinářům přináší další náklady.
