Zelináři dají potravinovým bankám přebytky, které nenašly uplatnění na trhu

"Náš obor je velice citlivý a stoprocentně závislý na přírodě a počasí. Naše produkty jsou živé organismy, které se ve většině případů nedají skladovat déle než pár hodin. V průběhu sezony se tak stává, že zelenina od našich pěstitelů nesplňuje 'estetické' požadavky řetězců a obchodníků, je jí méně nebo naopak více či dozraje dříve nebo naopak později, než obchodník požaduje," uvedla Přibylová.

Přebytky zeleniny nelze dlouhodobě skladovat, takže se nabízí jejich uplatnění pomocí potravinových bank. "Tato zelenina je ve většině případů kvalitativně normální a plně vhodná ke konzumaci. Zde tak vzniká prostor pro potravinové banky. Ty umí jednoduše a rychle zorganizovat a zajistit rychlou cestu této zeleniny z pole či skladu přímo ke svým klientům, bez nákladů pro pěstitele," podotkla Přibylová.

Spolupráce zelinářů s potravinovými bankami bude podle Přibylové oboustranně výhodná. Někteří pěstitelé s potravinovými bankami nebo jejich klienty už dlouhodobě spolupracují. "Zelenina, která bude nabídnuta potravinovým bankám, může být díky jejich fungující distribuční síti často ještě ten samý den na stole těch, kteří jsou na pomoci potravinových bank závislí. Pěstitelé zeleniny se budou moci obracet s nabídkou neuplatněné zeleniny na centrální sklad potravinové banky nebo přímo na jednotlivé regionální banky," dodala Přibylová.

Tuzemská tržní produkce zeleniny pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl loni podle předběžných údajů klesla o 7,6 procenta na 219.691 tun. O rok dřív činila 237.865 tun. Loňská úroda zeleniny byla podle ZUČM průměrná a počasí pěstování zeleniny zpravidla přálo. V Česku bylo v roce 2022 evidováno 354 pěstitelů tržní zeleniny.