Poklady nizozemské renesance dorazily do Olomouce. Výstava propojuje historii s umělou inteligencí
Muzeum umění v Olomouci představí tento čtvrtek svůj největší podzimní výstavní projekt, přehlídku nizozemského a hornoněmeckého malířství z 15. a 16. století. Výstava nese název Životy - Umělci perem Karla van Mandera. Expozice prostřednictvím obrazů, kreseb, grafických listů a knih představuje nejen významná díla nizozemského malířství z období renesance, ale také principy raně novověkého uměleckého sběratelství a intelektuální svět prvních monografistů. Výstava bude otevřená do 11. ledna, řekli dnes novinářům zástupci muzea.
Spoluautorem výstavy je podle muzea s určitou nadsázkou jeden z nejuznávanějších nizozemských malířů Karel van Mander. Jeho díla jsou součástí expozic staršího nizozemského umění významných světových muzeí a galerií. Výjimečný byl také jako autor díla Het Schilder-Boeck (Kniha malířství) vydaného v roce 1604. V něm přinesl klíčové informace o životech a dílech svých předchůdců i současníků. "Výstava i výběr umělců jsou obdobné jako vyprávění van Manderovy publikace," uvedl kurátor výstavy Miroslav Kindl.
Návštěvníci spatří špičková díla nizozemské renesance z předních evropských muzeí a galerií od autorů, jako byli Rogier van der Weyden, Quentin Massys, Jan Brueghel starší, Frans Floris, Bartholomeus Spranger či Cornelis van Haarlem, které van Mander zmiňuje ve své knize. Podle zástupců muzea nejde jen o přehlídku významných autorů, ale také o sondu do společnosti a kulturní a literární historie raného novověku a to za pomoci úryvků knižních textů a grafických listů. Vystavená díla byla zapůjčena například ze sbírek olomouckého arcibiskupství, z galerií po celé republice, ale i z Budapešti či Drážďan a také z Obrazárny Pražského hradu.
Při procházce výstavou mohou zájemci využít hlasového průvodce, který je seznámí s jednotlivými zastaveními a díky integrované umělé inteligenci (AI) může zodpovědět také případné dotazy. Primárně bude vycházet z publikace, která k výstavě vyšla. "Díky spojení s AI mohou zájemci komunikovat v deseti evropských jazycích," doplnil mluvčí muzea Tomáš Kasal.
Van Manderovo dílo Het Schilder-Boeck je podle odborníků stále základem pro odbornou práci historiků umění, aniž by ztratilo na přitažlivosti pro laické publikum. Kniha byla přeložena do většiny evropských a také některých mimoevropských jazyků. V češtině vychází až nyní díky překladatelkám z nizozemštiny Zuzaně Henešové a Ivaně Svobodové, s odborným komentářem historika umění Miroslava Kindla. "Čtení o nizozemském malířství a jeho význačných osobnostech je primárně zdrojem podrobných faktů o tehdejší umělecké tvorbě, zároveň však nechává nahlédnout pod pokličku každodenních životů jednotlivců z uměleckých oborů i celé tehdejší společnosti, což z textů dělá vskutku záživné čtení," uvedla Henešová.
