• Ve Šternberku se představí dvě stovky historických aut a motorek. Budou uzavírky
    Doprava

    Ve Šternberku se představí dvě stovky historických aut a motorek. Budou uzavírky

    Dvě stovky historických aut a motorek se představí o víkendu ve Šterberku na trati Ecce Homo. Lidé se mohou těšit na tradiční výstavu, Rally Ecce Homo Historic po okolí a jízdy pravidelnosti. Akce s sebou přináší i uzavírky.

  • Zapomenuté stavby: Záchrana zámku v Chudobíně. Opravu má zaplatit prodej bytů v okolí
    Společnost

    Zapomenuté stavby: Záchrana zámku v Chudobíně. Opravu má zaplatit prodej bytů v okolí

    Prvorepublikové vily, průmyslové areály nebo církevní stavby. Hlavně těm se věnujeme v naší rubrice Zapomenuté stavby. Tentokrát ovšem uděláme výjimku. Historie polozapomenutého zámku v Chudobíně u Litovle sahá až do středověku, kdy zde stála gotická tvrz. I ona byla kdysi zapomenutá. V průběhu staletí se proměnila na zámek, který dnes vlastní společnost DR Development, ta ho chce opravit. Firma má navíc s opravou podobných památek zkušenosti.

  • Kameny zmizelých vzpomenou na matrikáře Židovské obce i na člena pohřebního bratrstva
    Společnost

    Kameny zmizelých vzpomenou na matrikáře Židovské obce i na člena pohřebního bratrstva

    Zmizeli za války svým sousedům z očí, ale nebyli zapomenuti… Smutné osudy přerovských židů, kteří se stali obětí nacistické perzekuce, připomenou „kameny zmizelých“. Ty budou usazeny před domy, v nichž žili a které jsou dnes srovnány se zemí – dobové fotografie je ale živě připomínají. Domek na Žerotínově náměstí číslo 24, kde je dnes prodejna se sportovním zbožím, byl domovem matrikáře Židovské obce Oskara Arelyho a jeho rodiny. 

  • Do krytu! Institut Paměti národa po prázdninách opět otevírá 
    Společnost

    Do krytu! Institut Paměti národa po prázdninách opět otevírá 

    Olomoucký Institut Paměti národa otevře své ocelové dveře po letních prázdninách v jiném režimu než doposud, a to jednou týdně - každou sobotu od 14 do 18 hodin.  

  • Obsah keramické nádoby staré 3 tisíce let byl odhalen prostřednictvím CT Nemocnice AGEL v Přerově
    Kultura

    Obsah keramické nádoby staré 3 tisíce let byl odhalen prostřednictvím CT Nemocnice AGEL v Přerově

    Výstava Detektory v archeologii na Přerovsku v Muzeu Komenského v Přerově představuje zajímavé archeologické nálezy z různých časových období. Jedinečným exponátem výstavy je také depot bronzových předmětů starý 3000 let, který byl v roce 2020 objeven Tomášem Melichem ve Staré Vsi. Tento nález z pozdní doby bronzové mohl díky spolupráci s Nemocnicí AGEL Přerov projít v rámci přípravy výstavy skenováním na počítačové tomografii. Vyšetření nálezu trvalo asi půl hodiny a splnilo svůj účel.

  • SOUTĚŽ: Na Sovinci se otevře úniková podzemní chodba. Vyhrajte vstupenky
    Doporučujeme

    SOUTĚŽ: Na Sovinci se otevře úniková podzemní chodba. Vyhrajte vstupenky

    Sovinec v temné době války Třicetileté se představí návštěvníkům hradu už o víkendu 27. a 28. července. Na Sovinci můžete díky Olomouckému Reportu strávit celý den s rodinou zdarma. Stačí se zapojit do soutěže pod článkem o rodinné vstupenky. Soutěž byla ukončena.

  • Letní výlety: Barokní perla východních Čech. Navštivte Hospitál Kuks
    Společnost

    Letní výlety: Barokní perla východních Čech. Navštivte Hospitál Kuks

    Letní prázdniny jsou v plném proudu a řada lidí vyráží na dovolené nejen do zahraničí, ale zejména po kulturních i přírodních památkách naší republiky. Dnešní letní tip na výlet Olomouckého Reportu vás zavede opět do východních Čech, konkrétně k "perle českého baroka" - Hospitálu Kuks, který nechal vybudovat císařský generál s nízkým původem.

  • Zapomenuté stavby: Vila v Prostějově připomíná spíše palác. Bydlel v ní československý ministr
    Společnost

    Zapomenuté stavby: Vila v Prostějově připomíná spíše palác. Bydlel v ní československý ministr

    V posledním díle naší rubriky jsme si představili vilu Josefa Kováříka v Prostějově a v Hanáckém Jeruzalémě zůstaneme. Od vily průmyslníka Josefa Kováříka totiž stačí ujít pár stovek metrů a narazíme na další vilu postavenou ve stylu české architektonické moderny. V ní bydlel Josefův starší bratr František s rodinou. Palácová stavba na náměstí Padlých hrdinů dnes chátrá a oprava je v nedohlednu.

  • SOUTĚŽ: Velkolepý rytířský turnaj na hradě Sovinec. Vyhrajte lístky
    Doporučujeme

    SOUTĚŽ: Velkolepý rytířský turnaj na hradě Sovinec. Vyhrajte lístky

    Meče, štíty, sekery i palcáty budou v sobotu 13. července a 14. července držet rytíři v plátových zbrojích na hradě Sovinec. Akce Na příkaz císaře přivede na hrad šermířskou skupinu Taranis. Nebudou chybět kejklíři, divadelníci i kováři. Vyhrajte vstupenky. Soutěž bude ukončena 10. července.

  • Zapomenuté stavby: Kováříkova vila léta chátrala. Zachraňují ji dobrovolníci
    Společnost

    Zapomenuté stavby: Kováříkova vila léta chátrala. Zachraňují ji dobrovolníci

    Vily bratrů Kováříkových postavené ve stylu české architektonické moderny zdobí centrum Prostějova už přes sto let. Připomínají tak do dnešních dní zašlou slávu prostějovských průmyslníků, kteří ve městě v první polovině 20. století úspěšně podnikali. V seriálu Zapomenuté stavby si dnes představíme vilu Josefa Kováříka na Vojáčkově náměstí. Dlouhé roky byla prázdná a postupně chátrala, díky práci družstva dobrovolníků se teď vrací do své původní krásy.   

  • Kaliméra z Jeseníku: Řecká menšina, řecké noviny. Jejich vydávání utnulo až pražské jaro
    Společnost

    Kaliméra z Jeseníku: Řecká menšina, řecké noviny. Jejich vydávání utnulo až pražské jaro

    Když se Řekové po prohrané občanské válce rozprchli do států východního bloku, poptávka po informacích, ideálně v řečtině, byla vysoká. Hned od počátku padesátých let tak v těchto zemích začaly vycházet řecké noviny a časopisy. Nejinak tomu bylo v Československu – redakce nejdůležitějšího emigračního listu zprvu sídlila v Jeseníku.

  • Kaliméra z Jeseníku: V Řecku uprchlíkům hrozila oprátka, říká historik Dimitris Atanasiadis
    Společnost

    Kaliméra z Jeseníku: V Řecku uprchlíkům hrozila oprátka, říká historik Dimitris Atanasiadis

    Život na Jesenicku v polovině minulého století rozhodně nebyl jednoduchý. Ve svízelné situaci se tehdy nacházeli řečtí uprchlíci, kteří na konci 50. let do místního pohraničí doputovali. Zpočátku neuměli česky, s obtížemi si zvykali na nové prostředí a těšili se, že se brzy vrátí zpátky do Řecka. Chod dějin jim to ale neumožnil a mnozí na Jesenicku strávili zbytek života. "Touha po návratu domů byla silnější než zájem o politikaření," přibližuje v rozhovoru pro Olomoucký Report historik Dimitris Atanasiadis.

Seriály