• Zapomenuté stavby: Vila v Prostějově připomíná spíše palác. Bydlel v ní československý ministr
    Společnost
    Zapomenuté stavby

    Zapomenuté stavby: Vila v Prostějově připomíná spíše palác. Bydlel v ní československý ministr

    V posledním díle naší rubriky jsme si představili vilu Josefa Kováříka v Prostějově a v Hanáckém Jeruzalémě zůstaneme. Od vily průmyslníka Josefa Kováříka totiž stačí ujít pár stovek metrů a narazíme na další vilu postavenou ve stylu české architektonické moderny. V ní bydlel Josefův starší bratr František s rodinou. Palácová stavba na náměstí Padlých hrdinů dnes chátrá a oprava je v nedohlednu.

  • SOUTĚŽ: Velkolepý rytířský turnaj na hradě Sovinec. Vyhrajte lístky
    Doporučujeme

    SOUTĚŽ: Velkolepý rytířský turnaj na hradě Sovinec. Vyhrajte lístky

    Meče, štíty, sekery i palcáty budou v sobotu 13. července a 14. července držet rytíři v plátových zbrojích na hradě Sovinec. Akce Na příkaz císaře přivede na hrad šermířskou skupinu Taranis. Nebudou chybět kejklíři, divadelníci i kováři. Vyhrajte vstupenky. Soutěž bude ukončena 10. července.

  • Zapomenuté stavby: Kováříkova vila léta chátrala. Zachraňují ji dobrovolníci
    Společnost
    Zapomenuté stavby

    Zapomenuté stavby: Kováříkova vila léta chátrala. Zachraňují ji dobrovolníci

    Vily bratrů Kováříkových postavené ve stylu české architektonické moderny zdobí centrum Prostějova už přes sto let. Připomínají tak do dnešních dní zašlou slávu prostějovských průmyslníků, kteří ve městě v první polovině 20. století úspěšně podnikali. V seriálu Zapomenuté stavby si dnes představíme vilu Josefa Kováříka na Vojáčkově náměstí. Dlouhé roky byla prázdná a postupně chátrala, díky práci družstva dobrovolníků se teď vrací do své původní krásy.   

  • Kaliméra z Jeseníku: Řecká menšina, řecké noviny. Jejich vydávání utnulo až pražské jaro
    Společnost

    Kaliméra z Jeseníku: Řecká menšina, řecké noviny. Jejich vydávání utnulo až pražské jaro

    Když se Řekové po prohrané občanské válce rozprchli do států východního bloku, poptávka po informacích, ideálně v řečtině, byla vysoká. Hned od počátku padesátých let tak v těchto zemích začaly vycházet řecké noviny a časopisy. Nejinak tomu bylo v Československu – redakce nejdůležitějšího emigračního listu zprvu sídlila v Jeseníku.

  • Kaliméra z Jeseníku: V Řecku uprchlíkům hrozila oprátka, říká historik Dimitris Atanasiadis
    Společnost
    Rozhovory

    Kaliméra z Jeseníku: V Řecku uprchlíkům hrozila oprátka, říká historik Dimitris Atanasiadis

    Život na Jesenicku v polovině minulého století rozhodně nebyl jednoduchý. Ve svízelné situaci se tehdy nacházeli řečtí uprchlíci, kteří na konci 50. let do místního pohraničí doputovali. Zpočátku neuměli česky, s obtížemi si zvykali na nové prostředí a těšili se, že se brzy vrátí zpátky do Řecka. Chod dějin jim to ale neumožnil a mnozí na Jesenicku strávili zbytek života. "Touha po návratu domů byla silnější než zájem o politikaření," přibližuje v rozhovoru pro Olomoucký Report historik Dimitris Atanasiadis.

  • Zapomenuté stavby: Lovecký zámeček léta chátrá. Řádí tady i zloději
    Společnost
    Zapomenuté stavby

    Zapomenuté stavby: Lovecký zámeček léta chátrá. Řádí tady i zloději

    Stáčela se tady minerální voda, v druhé polovině 20. století tady probíhaly dětské tábory, teď lovecký zámeček a ojedinělá kulturní památka chátrá. S rubrikou Zapomenuté stavby se tentokrát podíváme na samou hranici Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Konkrétně do Nových Valteřic, části Moravského Berouna. „Mezi zastupiteli probíhala interní debata, zda nevstoupit do jednání se současným majitelem o odkupu,“ přiznal pro Report starosta Moravského Berouna Jan Hicz (SOCDEM). Nakonec k němu nedošlo. Budoucnost je tak nadále nejasná.

  • Kaliméra z Jeseníku! Po válečných uprchlících z Řecka doputoval i mramorový památník
    Společnost

    Kaliméra z Jeseníku! Po válečných uprchlících z Řecka doputoval i mramorový památník

    Mramorový kvádr, po obvodu zdobený meandrovým vzorem, doputoval na jesenické náměstí Svobody až ze severořecké Greveny. Připomíná totiž válečné uprchlíky, kteří museli podobnou trasu absolvovat před více než sedmi dekádami. Z Řecka je vyhnala zuřící občanská válka a část z nich azyl nakonec našla právě na Jesenicku. O jejich příbězích se dočtete v novém seriálu Olomouckého Reportu, který bude vycházet každé úterý.

  • Historická lékárna v centru Olomouce se po letech znovu otevře. Léky v ní nekoupíte 
    Společnost

    Historická lékárna v centru Olomouce se po letech znovu otevře. Léky v ní nekoupíte 

    Lékařské tinktury a léky se v centru Olomouce v Krajinské lékárně prodávaly od roku 1571. Staletí trvající tradice ovšem skončila v roce 2020, kdy se dřevěné dveře na Horním náměstí pro Olomoučany zavřely. Párkrát se objevily zprávy, že by se lékárna mohla znovu otevřít, ale nikdy k tomu nedošlo. Až po čtyřech letech od uzavření se tak opravdu stane. V historické lékárně se budou prodávat lékařské potřeby.    

  • Varhany světového formátu. Víte, jaký klenot skrývá chrám sv. Mořice?
    Společnost

    Varhany světového formátu. Víte, jaký klenot skrývá chrám sv. Mořice?

    Do loňského srpna se téměř na tři roky odmlčely, nyní už ale opět znějí v plném lesku a mohou tak těšit posluchače, což ostatně dělají už od osmnáctého století. Řeč je o varhanách v chrámu svatého Mořice, kolem kterých projde po ulici denně plno Olomoučanů. Někteří možná ani nevědí, že chodí kolem varhan, které se pyšní mnoha nej.

  • Šternberk získal uznání za obnovu památek. Klášter se snaží zachránit už od 90. let
    Společnost

    Šternberk získal uznání za obnovu památek. Klášter se snaží zachránit už od 90. let

    I letos se Šternberk dostal do užšího výběru v soutěži o Historické město roku 2023. Titul nakonec získal Žatec, ale i Šternberk si odnesl diplom a finanční odměnu. Cena je odměnou za nejlepší využití peněz na obnovu památek od ministerstva kultury. 

  • Cesta za titulem: Podplatili Hanáci Kameše? 
    Sport

    Cesta za titulem: Podplatili Hanáci Kameše? 

    Je to už třicet let. Přesně před touto dobou vyhráli olomoučtí hokejisté první ročník hokejové extraligy. Úspěch podceňovaného hanáckého celku byl širokou veřejností považován za hokejový zázrak. Jak k tomu ale došlo? Olomoucký Report zmapoval průběh celé sezóny 1993/1994, která je dodnes nejúspěšnější v historii ledního hokeje v Olomouci. 

  • Cesta za titulem: Augusta s týmem dokráčel do play-off
    Sport

    Cesta za titulem: Augusta s týmem dokráčel do play-off

    Je to už třicet let. Přesně před touto dobou vyhráli olomoučtí hokejisté první ročník hokejové extraligy. Úspěch podceňovaného hanáckého celku byl širokou veřejností považován za hokejový zázrak. Jak k tomu ale došlo? Olomoucký Report zmapoval průběh celé sezóny 1993/1994, která je dodnes nejúspěšnější v historii ledního hokeje v Olomouci. 

  • Cesta za titulem: Herní úpadek vedl až k odvolání trenéra
    Sport

    Cesta za titulem: Herní úpadek vedl až k odvolání trenéra

    Je to už třicet let. Přesně před touto dobou vyhráli olomoučtí hokejisté první ročník hokejové extraligy. Úspěch podceňovaného hanáckého celku byl širokou veřejností považován za hokejový zázrak. Jak k tomu ale došlo? Olomoucký Report zmapoval průběh celé sezóny 1993/1994, která je dodnes nejúspěšnější v historii ledního hokeje v Olomouci. 

  • Cesta za titulem: Vše začalo klubovou revolucí
    Sport

    Cesta za titulem: Vše začalo klubovou revolucí

    Je to už třicet let. Přesně před touto dobou vyhráli olomoučtí hokejisté první ročník hokejové extraligy. Úspěch podceňovaného hanáckého celku byl širokou veřejností považován za hokejový zázrak. Jak k tomu ale došlo? Olomoucký Report zmapoval průběh celé sezóny 1993/1994, která je dodnes nejúspěšnější v historii ledního hokeje v Olomouci. 

  • Hledá se jméno pro ženu z Mladečských jeskyní. Navrhovat může i veřejnost
    Společnost

    Hledá se jméno pro ženu z Mladečských jeskyní. Navrhovat může i veřejnost

    Jak vypadala sedmnáctiletá žena, která před 31 tisíci lety za doby kamenné pobývala v Mladečských jeskyních, už naznačil společný projekt brazilských a českých vědců. Dosud ale nalezená žena nemá žádné jméno. S žádostí o návrhy se tak výzkumníci obrací na veřejnost.

  • Završení dlouhodobé snahy v Lipníku. Oprava historických hradeb se blíží ke konci
    Společnost

    Završení dlouhodobé snahy v Lipníku. Oprava historických hradeb se blíží ke konci

    Po několika letech bude hotovo, hradby okolo historického centra Lipníku nad Bečvou totiž na jaře vejdou do poslední etapy oprav. Podle místostarosty města Ondřeje Vlčka (KDU-ČSL) rekonstrukce vyjde na 2,4 milionu korun, část nákladů pokryje dotace.  

  • FOTOREPORT: Kostel ve Staré Vodě popsaný azbukou. Sochy mají ustřelené hlavy
    Kultura
    FotoReport

    FOTOREPORT: Kostel ve Staré Vodě popsaný azbukou. Sochy mají ustřelené hlavy

    Kostel svaté Anny a svatého Jakuba ve Staré Vodě byl bohatým a vyhledávaným poutním místem. V druhé polovině 20. století se ovšem stal součástí vojenského újezdu Libavá na Olomoucku, a právě tehdy došlo k jeho největší devastaci. Vojáci například odstřelili kryptu, stříleli po sochách svatých. Kromě zubu času se na stěny kostela doslova podepsala i řada vojáků ze Sovětského svazu. Prohlédněte si poutní místo díky objektivu Olomouckého Reportu.

  • Osud mlynáře Habermanna v Divadle Šumperk. Hra o sudetském Němci je temná detektivka
    Kultura

    Osud mlynáře Habermanna v Divadle Šumperk. Hra o sudetském Němci je temná detektivka

    Divadlo Šumperk uvede v sobotu světovou premiéru detektivního dramatu o bludovském mlynáři Habermannovi, který se ztratil na jaře roku 1945 a byl během vystěhování sudetských Němců zřejmě zavražděn. Režie inscenace s názvem Osud zmizelého, kterou zástupci divadla označují za vrchol současné divadelní sezony, se ujal Filip Nuckolls. Drama umožní návštěvníkům za pomoci archivních materiálů nahlédnout do minulosti tohoto kraje a osudů dalších německých obyvatel Sudet na konci druhé světové války, řekl dnes dramaturg divadla Michael Sodomka.

  • Olomoucká domovní znamení v sobě skrývají zajímavé příběhy. Pojďte nakouknout
    Kultura

    Olomoucká domovní znamení v sobě skrývají zajímavé příběhy. Pojďte nakouknout

    Než napadlo lidi značit domy dle popisných čísel, jak to známe dnes, poznávaly se jednotlivé objekty podle tzv. domovních znamení. Z diktátů známe třeba takový Dům U Dvou slunců z Prahy. Nicméně i v Olomouci máme spoustu dosud zachovalých znamení, za kterými se skrývá i nejedna zajímavá pověst. Nalézt je můžeme v historickém centru města a odkazují třeba na původní podniky v domech.

  • Kryt se opět otevře. Paměť národa představí i příběh Zdeny Mašínové
    Společnost

    Kryt se opět otevře. Paměť národa představí i příběh Zdeny Mašínové

    I v nové sezóně se otevře kryt v Bezručových sadech, který ukrývá pohnuté příběhy lidí z 20. století. Paměť národa se tentokrát rozhodla upravit jeho režim. Návštěvníci jsou zvaní vždy jednou měsíčně od pátku 23. února do neděle, a to v obvyklém čase od 14:00 do 18:00 hodin. 

Seriály