Varhany světového formátu. Víte, jaký klenot skrývá chrám sv. Mořice?

„Ještě, než člověk začne na varhany hrát, tak ho fascinuje krása té výzdoby varhanní skříně a prospektu, který je naprosto impozantní a myslím si, že to může fascinovat mnoho lidí,“ říká Jiří Stodůlka, který je v chrámu hlavním varhaníkem. Na první poslech nás varhany zaujmou, o tom není sporu. Návštěvníka zaujmou ale i na první vizuální dojem, protože po výtvarné stránce mají také co říct.

Dřevěná část nástroje, tzv. varhanní skříň, je dílem olomouckého umělce Hanse Gregora Ehrlicha. Na skříni přímo pod stropem kostela mají své místo také andělé, těch je tu neuvěřitelných dvaadvacet. Uprostřed varhanní skříně je na důstojném místě umístěn erb hraběte Guanniniho, duchovního, který nechal varhany postavit.   

Varhany na dluh?

Hned prvním unikátem je jejich stáří i zajímavá historie, která sahá do počátku 18. století. Po požáru města, který poničil i dřevěné vybavení kostela včetně původních varhan ze 16. století, pověřil tehdejší duchovní správce hrabě František Řehoř Giannini varhanáře z polské Vratislavi Michaela Englera, aby zbudoval varhany nové. Engler své dílo dokončil 21. září 1745, tedy den před svátkem sv. Mořice, patrona zdejšího kostela. Za své dílo dostal vyplaceno sedm tisíc zlatých. Zadlužený duchovní Giannini mu přislíbil zaplatit zbytek jeho odměny později, k čemuž ovšem prý už nedošlo.

Už jen to, že autorem hudebního nástroje je právě Engler, dělá z varhan unikát. „Englerovy varhany se zachovali v nějaké formě pouze dvoje a to jsou tyto a pak v Křešově v Polsku. Ta míra dochování původního nástroje je na obou místech přibližně podobná,“ říká místní varhaník Stodůlka a pouští mě k nástroji, takže mám sám možnost, otestovat největší olomoucké varhany.

Nový rejstřík, který jinde nemají

V průběhu dalších dvou set let prošly varhany několika přestavbami a rekonstrukcemi. Zejména ty z období romantismu nebyly podle varhaníka Stodůlky k původnímu nástroji vůbec šetrné. Ovšem důvod, proč se o mořických varhanách mluví jako o největších, musíme hledat v pozdějších letech. Klíčová byla jejich oprava a následné zvětšení v šedesátých letech minulého století, kdy se z nástroje stal varhanní gigant. Rekonstrukci provedla krnovská varhanářská firma Rieger-Klos, poté měl nástroj 7980 píšťal, které ovládalo 94 varhanních rejstříků, tedy různých zvukově odlišných hlasů. Pro srovnání, původní varhany Michaela Englera měly takových rejstříků jednačtyřicet, což také není vůbec malé číslo.

Poslední rekonstrukce probíhala od roku 2020 až do loňského léta a obohatila varhany ještě o jeden rejstřík. Nyní tedy mají varhany 8012 píšťal a 95 znějících rejstříků. Tehdy při jejich kolaudaci na ně zahrál varhaník světového formátu Nathan Laube. „Žije v New Yorku, kde učí na univerzitě. Už v nějakých zhruba třiadvaceti letech byl jmenovaný profesorem varhan v Americe, takže už ve velmi mladém věku dosáhl této mety,“ popisuje Stodůlka, podle kterého je Laube jedním z nejlepších varhaníků na světě. „Asi rok učil v Německu ve Stuttgartu, kde i studoval. Jméno Laube zní tak trochu německy, má kořeny v Evropě,“ doplňuje se zájmem.

Největší varhany v republice?

O mořických varhanách se mluví jako o největší v republice. Ovšem tak jednoznačné to není, kritérií pro určení největších varhan je totiž vícero. „Většinou je nejčastějším měřítkem počet píšťal, což tedy tyto varhany nejvíce píšťal nemají. Máme tady 8012 píšťal, takže o nějaké desítky, pár stovek méně než v Praze u sv. Jakuba,“ uvádí Stodůlka na pravou míru častý mýtus o počtu píšťal mořických varhan. Pro srovnání, pražské varhany u svatého Jakuba mají 8277 píšťal. „Ale na rozdíl od svatého Jakuba těch nej je tady víc, a to je počet manuálů, kterých máme pět (což je republikový unikát, pozn. redakce). Další nej je v počtu rejstříků, těch je tady 95.“

Nej světového formátu

Ovšem asi největší nej možná až světového formátu přinesla až poslední nedávno skončená rekonstrukce. Ta totiž varhany obohatila o mimořádně hluboký rejstřík Untersatz 64´. „To už je nej v Evropském až světovém měřítku. V té hloubce znělosti je to možná i jediný rejstřík na světě, přinejmenším jeden z mála na světě.“ Takto hluboký zvuk logicky vyluzuje píšťala ohromných rozměrů, která je ze dřeva a má obdélníkový půdorys. „Ta největší píšťala je dlouhá zhruba jedenáct a půl metru, široká je nějakých čtyřicet pět centimetrů a hluboká tuším sedmdesát pět centimetrů,“ popisuje Stodůlka píšťalu unikátních rozměrů. „Je úplně vzadu ve varhanách, aby se tam vešla. Je v podstatě od podlahy skoro až po strop.“  

 Varhany jsou ovšem nástrojem velkých kontrastů, objevují se zde i píšťaly velmi malé. „Nejmenší píšťala má zhruba půl centimetru na výšku a nějakých dva a půl milimetru v průměru. Mluvím o její znějící části, protože celkově je trošku delší,“ popisuje mořický regenschori Stodůlka. „To už je na hranici slyšitelnosti, takže starší lidé ji už neslyší, protože má vysokou frekvenci.“

Unikátem je i to, že na varhany lze hrát od dvou hracích stolů, tedy klaviatur, které mohou píšťaly ovládat. Původní třímanuálový postavil varhanář Engler, novější pětinanuálový vznikl v šedesátých letech. Na starý hrací stůl rád hraje i varhaník Stodůlka, a to především starší, například barokní, hudbu. Nový hrací stůl zase umožňuje varhaníkovi pohodlnější hru i možnost flexibilně měnit různé zvukové kombinace. „I díky úložnému systému si může jednotlivé registrace připravit dopředu, což ho pak nemusí zdržovat při hře,“ líčí hlavní mořický varhaník.

Kdy, když ne teď

V loňském roce skončená rekonstrukce by nyní měla varhanám zaručit spolehlivý provoz při hraní jak na mších, tak i na koncertech. „Pět let jsou varhany v záruce, kdy by měly procházet záručním servisem.  Co bude do budoucna, je otázka. Oprava těchto rozměrů se dělá samozřejmě ne na pět let, ale na několik desetiletí, což věřím, že varhany vydrží,“ uzavírá Stodůlka. Při odchodu z kostela mi ještě v hlavě zní majestátný zvuk varhan, které jsem mohl, vedle varhaníka Stodůlky, rozeznít i já sám.