Štítek: historie
-
Archeologové objevili keltské pohřebiště. Jde o jedno z nejpočetnějších na střední Moravě
V Dluhonicích u Přerova se podařilo archeologům odkrýt rozsáhlé žárové pohřebiště Keltů, kostrové hroby a sídliště prvních zemědělců. Nálezy dokazují tisíciletý vývoj společnosti a využívání krajiny na Přerovsku. Nalezené artefakty půjdou do přerovského Muzea Komenského.
-
Oprava kalvárie ze Slavonína pokračuje. Město hledá ztracené sochy
Oprava kalvárie v olomouckém Slavoníně dále pokračuje. Restaurování se v listopadu dočkal barokní sokl a došlo i na jeho přemístění. Místní o něj ale nepřišli. "Původní umístění u budovy autoservisu, v těsné blízkosti inženýrských sítí a vzrostlého stromu, bylo z hlediska ochrany památky nevyhovující," informuje město Olomouc. Opravu podstavce uhradil soukromý investor.
-
Zapomenuté stavby: Ztracená sláva pivovaru na Třemešku. Je z něj rozpadlá ruina
Z nádherného pivovaru na Třemešku u Dolních Studének se v dřevěných sudech valil Třemešský kozel i černé pivo známé jako Porter. V době své největší slávy dosahoval výstav až 25 tisíc hektolitrů piva. Dnes však chátrající a rozpadající se budova může na tyto časy jen nostalgicky vzpomínat.
-
O víkendu budou Dny vojenské historie. Kde bude připravený program?
Institut Paměti národa Střední Morava a další organizátoři chystají na víkend od 8. do 11. listopadu Dny vojenské historie. Návštěvníkům a příznivcům se otevřou nejen olomoucké paměťové instituce, ale také některé forty olomoucké vojenské pevnosti a jedinečný bunkr v Práslavicích. Na své si tak najdou jak fanoušci středověkých vojsk, tak těch moderních.
-
Tip na výlet: Otaslavice a jejich hrady, jejich historie sahá až do 12. století
Trvalé osídlení a jméno obce je vysvětlováno pověstí o založení hradu olomouckým knížetem Otou Černým po jeho vítězství nad polským vojskem roku 1107. První listinná zpráva je ovšem z roku 1278. V průběhu staletí zde vyrostly dva hrady, ty však byly středověkými válečnými nájezdy a obléháním zcela zničeny. Držitelé panství a obce se střídali až do roku 1918.
-
Zapomenuté stavby: Ještě čtyřicet let po požáru chátrá. Na opravu zámku nejsou peníze
Zdi dvoupatrového zámku Horní Dlouhá Loučka pamatují opravdu hodně. Během napoleonských válek sloužil jako lazaret, stejně tak během první světové války. Během té druhé sloužil jako zajatecký tábor. Devastující však pro komplex byl až požár v 80. letech 20. století. Právě oheň proměnil zámek v rozpadající se ruinu, kterou můžeme vidět dnes. Se současným dezolátním stavem se snaží bojovat obec i spolek dobrovolníků. Zatím neúspěšně, přitom od požáru uplynulo bezmála čtyřicet let.
-
Olomouc vzpomene na svoji armádní minulost. Dny vojenské historie otevřou památky
Olomouc a její vojenská historie jsou neoddělitelně spjaty. Hanácká metropole sloužila jako strategické obranné centrum s významem přesahujícím regionální hranice. Přítomnost armády je ve městě stále znatelná. Tato historická vazba dodnes ovlivňuje charakter města a jeho kulturní identitu. Druhý víkend v listopadu tuto historii města připomene Paměť národa.
-
Zapomenuté stavby: Hrobku v Sobotíně opravuje obec. Po válce tady vykrádali rakve
Šumpersko je zapomenutých a chátrajících staveb plné. Některé se pozvolna rozpadají, jiné čeká demolice. I na severu Olomouckého kraje ovšem najdeme příklady, kdy se díky snaze místních daří památky zachránit. Vítejte u mauzolea rodiny Kleinů v obci Sobotín, která hrobku postupem let opravuje. „Příští rok plánujeme restaurovat výmalbu v kapliMauzolea,“ říká pro Report referentka úseku výstavby a rozvoje obce Sobotín Tereza Podhorová s tím, že s postupnou obnovou se počítá až do roku 2032.
-
V Přerově se odhalí první kameny zmizelých. Připomenou osudy přerovských židů
Tragické osudy přerovských židů, kteří se stali obětí nacistických perzekucí, připomenou kameny zmizelých. Usazené budou v místech, kde bývaly jejich domy. Ty jsou dnes už srovnané se zemí. Přerovská radnice je odhalí ve středu odpoledne.
-
Ve Šternberku se představí dvě stovky historických aut a motorek. Budou uzavírky
Dvě stovky historických aut a motorek se představí o víkendu ve Šterberku na trati Ecce Homo. Lidé se mohou těšit na tradiční výstavu, Rally Ecce Homo Historic po okolí a jízdy pravidelnosti. Akce s sebou přináší i uzavírky.
-
Zapomenuté stavby: Záchrana zámku v Chudobíně. Opravu má zaplatit prodej bytů v okolí
Prvorepublikové vily, průmyslové areály nebo církevní stavby. Hlavně těm se věnujeme v naší rubrice Zapomenuté stavby. Tentokrát ovšem uděláme výjimku. Historie polozapomenutého zámku v Chudobíně u Litovle sahá až do středověku, kdy zde stála gotická tvrz. I ona byla kdysi zapomenutá. V průběhu staletí se proměnila na zámek, který dnes vlastní společnost DR Development, ta ho chce opravit. Firma má navíc s opravou podobných památek zkušenosti.
-
Kameny zmizelých vzpomenou na matrikáře Židovské obce i na člena pohřebního bratrstva
Zmizeli za války svým sousedům z očí, ale nebyli zapomenuti… Smutné osudy přerovských židů, kteří se stali obětí nacistické perzekuce, připomenou „kameny zmizelých“. Ty budou usazeny před domy, v nichž žili a které jsou dnes srovnány se zemí – dobové fotografie je ale živě připomínají. Domek na Žerotínově náměstí číslo 24, kde je dnes prodejna se sportovním zbožím, byl domovem matrikáře Židovské obce Oskara Arelyho a jeho rodiny.
-
Do krytu! Institut Paměti národa po prázdninách opět otevírá
Olomoucký Institut Paměti národa otevře své ocelové dveře po letních prázdninách v jiném režimu než doposud, a to jednou týdně - každou sobotu od 14 do 18 hodin.
-
Obsah keramické nádoby staré 3 tisíce let byl odhalen prostřednictvím CT Nemocnice AGEL v Přerově
Výstava Detektory v archeologii na Přerovsku v Muzeu Komenského v Přerově představuje zajímavé archeologické nálezy z různých časových období. Jedinečným exponátem výstavy je také depot bronzových předmětů starý 3000 let, který byl v roce 2020 objeven Tomášem Melichem ve Staré Vsi. Tento nález z pozdní doby bronzové mohl díky spolupráci s Nemocnicí AGEL Přerov projít v rámci přípravy výstavy skenováním na počítačové tomografii. Vyšetření nálezu trvalo asi půl hodiny a splnilo svůj účel.
-
SOUTĚŽ: Na Sovinci se otevře úniková podzemní chodba. Vyhrajte vstupenky
Sovinec v temné době války Třicetileté se představí návštěvníkům hradu už o víkendu 27. a 28. července. Na Sovinci můžete díky Olomouckému Reportu strávit celý den s rodinou zdarma. Stačí se zapojit do soutěže pod článkem o rodinné vstupenky. Soutěž byla ukončena.
-
Letní výlety: Barokní perla východních Čech. Navštivte Hospitál Kuks
Letní prázdniny jsou v plném proudu a řada lidí vyráží na dovolené nejen do zahraničí, ale zejména po kulturních i přírodních památkách naší republiky. Dnešní letní tip na výlet Olomouckého Reportu vás zavede opět do východních Čech, konkrétně k "perle českého baroka" - Hospitálu Kuks, který nechal vybudovat císařský generál s nízkým původem.
-
Zapomenuté stavby: Vila v Prostějově připomíná spíše palác. Bydlel v ní československý ministr
V posledním díle naší rubriky jsme si představili vilu Josefa Kováříka v Prostějově a v Hanáckém Jeruzalémě zůstaneme. Od vily průmyslníka Josefa Kováříka totiž stačí ujít pár stovek metrů a narazíme na další vilu postavenou ve stylu české architektonické moderny. V ní bydlel Josefův starší bratr František s rodinou. Palácová stavba na náměstí Padlých hrdinů dnes chátrá a oprava je v nedohlednu.
-
SOUTĚŽ: Velkolepý rytířský turnaj na hradě Sovinec. Vyhrajte lístky
Meče, štíty, sekery i palcáty budou v sobotu 13. července a 14. července držet rytíři v plátových zbrojích na hradě Sovinec. Akce Na příkaz císaře přivede na hrad šermířskou skupinu Taranis. Nebudou chybět kejklíři, divadelníci i kováři. Vyhrajte vstupenky. Soutěž bude ukončena 10. července.
-
Zapomenuté stavby: Kováříkova vila léta chátrala. Zachraňují ji dobrovolníci
Vily bratrů Kováříkových postavené ve stylu české architektonické moderny zdobí centrum Prostějova už přes sto let. Připomínají tak do dnešních dní zašlou slávu prostějovských průmyslníků, kteří ve městě v první polovině 20. století úspěšně podnikali. V seriálu Zapomenuté stavby si dnes představíme vilu Josefa Kováříka na Vojáčkově náměstí. Dlouhé roky byla prázdná a postupně chátrala, díky práci družstva dobrovolníků se teď vrací do své původní krásy.
-
Kaliméra z Jeseníku: Řecká menšina, řecké noviny. Jejich vydávání utnulo až pražské jaro
Když se Řekové po prohrané občanské válce rozprchli do států východního bloku, poptávka po informacích, ideálně v řečtině, byla vysoká. Hned od počátku padesátých let tak v těchto zemích začaly vycházet řecké noviny a časopisy. Nejinak tomu bylo v Československu – redakce nejdůležitějšího emigračního listu zprvu sídlila v Jeseníku.
