Kaliméra z Jeseníku: Řecká menšina, řecké noviny. Jejich vydávání utnulo až pražské jaro
Když se Řekové po prohrané občanské válce rozprchli do států východního bloku, poptávka po informacích, ideálně v řečtině, byla vysoká. Hned od počátku padesátých let tak v těchto zemích začaly vycházet řecké noviny a časopisy. Nejinak tomu bylo v Československu – redakce nejdůležitějšího emigračního listu zprvu sídlila v Jeseníku.
Agonistis v překladu znamená bojovník. Takové jméno dostal řecký týdeník, který od roku 1950 vznikal v jednom z domů na jesenickém náměstí Svobody. Tohle prostranství lidé kdysi znali jako náměstí Nikose Belojanise, řeckého komunisty a národního hrdiny.
„Agonistis informoval řecké emigranty o událostech ve straně, v řeckých obcích, ve vlasti, v hostitelské zemi, v ostatních socialistických zemích a ve světě celkově. Uvedená posloupnost představuje do určité míry priority vydavatele titulu, který čítal šest stran."
- Konstantinos Tsivos v knize Řecká emigrace v Československu (1948-1968)
Informování uprchlíků zpočátku nebylo jednoduché: „Řekové vůbec neuměli česky a v tom lepším případě byli alespoň pologramotní. Čtvrtina uprchlíků měla makedonský původ – jejich děti si musely kromě češtiny a řečtiny osvojovat ještě makedonštinu a případně ruštinu,“ vysvětluje v rozhovoru pro Olomoucký Report historik Dimitris Atanasiadis.
Makedonskou část měla i redakce plátku Agonistis - ve slavomakedonštině vycházely dvě ze šesti stran vydání. Týdeník čtenářům vždy v pátek za 40 haléřů nabízel rozhovory, reportáže a především nadmíru stranického obsahu. Náklad dle historika Konstantina Tsivose pokryl potřebu všech řeckých rodin v Československu.
Sídlo novin se z Jeseníku později přesunulo do Prahy a v roce 1965 nakonec do Ostravy. Přes nevoli řeckých orgánů se Ústřední výbor Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) rozhodl týdeníku snížit periodicitu a noviny začaly nově vycházet jako čtrnáctideník.
Agonistis poznamenaly také události pražského jara - jeho vydávání bylo přerušeno. Titul se ale po obměnění části redakce pod názvem Laikos Agonostis vrátil. Poslední "normalizační" číslo světlo světa spatřilo v roce 1977.
