Na sušárnu kalů si místní stěžují. Město koupí technologii na eliminaci zápachu

Vodohospodářská společnost VHS Čerlinka doplní novou solární sušárnu čistírenských kalů v Litovli na Olomoucku o technologii, která eliminuje vznik zápachu při jejím provozu. Na webu města to oznámil litovelský starosta Viktor Kohout (SNK Litovel). Solární čistírna kalů byla v Litovli zprovozněna letos na jaře. Město do její stavby s pomocí dotace investovalo 119 milionů korun. Po zprovoznění si ale někteří obyvatelé z okolí začali stěžovat na zápach linoucí se ze sušárny.

Reklama
Reklama

Společnost VHS Čerlinka podle Kohouta oslovila firmu, která se zabývá eliminací zápachu u podobných provozů. Společnost už svoji technologii vyzkoušela v hale sušárny a výsledky byly podle starosty pozitivní. "Nyní je podepsána smlouva o nákupu a instalaci zařízení na eliminaci zápachu do obou hal sušárny kalů. Dalším krokem bude chemická úprava kalů, které jdou do sušárny, doplněná o intenzivní míchání kalů v uskladňovacích nádržích," uvedl.

Čistírenský kal, který vzniká při čištění odpadních vod, se v nové sušárně pomocí slunečního záření přeměňuje na sušinu vhodnou pro energetické využití. Nepříjemný zápach, který se šíří ze solární sušárny, je podle odborníků způsoben netypickým složením kalů přivážených z čistírny odpadních vod v Litovli. "Kvůli vysokému podílu napojeného potravinářského průmyslu obsahují značné procento organických látek. Stávající kalové hospodářství, které je vybaveno studenou stabilizací kalů, bohužel nedosáhne jejich dostatečného vyhnití," podotkl starosta.

Solární čistírnu tvoří dva skleníky dlouhé 120 metrů a široké 13 metrů, do kterých je navážen vlhký čistírenský kal z litovelské čistírny odpadních vod. Hmotu na podlaze skleníku průběžně prohrabává speciální stroj. Technologie zvládne ročně vysušit až 3500 tun čistírenských kalů. Z tohoto množství vznikne 933 tun usušené kalu, který jako palivo využije společnost Cement Hranice. Město si od této investice slibuje výrazné snížení nákladů na odvoz a likvidaci čistírenského kalu.

Čistírenský kal je hlavním odpadním produktem při čištění odpadních vod. Náklady na jeho zpracování a likvidaci podle odborníků činí zhruba polovinu provozních nákladů čistíren odpadních vod. V Česku je zakázáno čistírenské kaly odvážet na skládky, proto se používají jako hnojivo na polích či při produkci průmyslových kompostů a rekultivačních substrátů. Samosprávy se snaží najít pro kaly uplatnění i při výrobě tepelné energie, jelikož stát pravidla pro aplikaci kalu na polích postupně zpřísňuje.

Reklama
Reklama

Související

  • V Olomouckém kraji se ve 2. čtvrtletí ubytovalo 220 430 hostů, o 1,2 procenta méně
    Společnost

    V Olomouckém kraji se ve 2. čtvrtletí ubytovalo 220 430 hostů, o 1,2 procenta méně

    V hotelech, penzionech, kempech a dalších hromadných zařízeních v Olomouckém kraji se v letošním druhém čtvrtletí ubytovalo 220 430 hostů. Jejich počet meziročně klesl o 1,2 procenta. Podle statistik však přibylo ubytovaných cizinců, kterých bylo 45 548, meziročně o 9,1 procenta více. Naopak domácích hostů v regionu ubylo, kraj v tomto období navštívilo 174 882 turistů, což bylo meziročně o 3,6 procenta méně. Celkový počet přenocování v kraji klesl o 4,7 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

  • Muzeum Komenského vydalo knihu mapující 77 osobností historie města
    Společnost

    Muzeum Komenského vydalo knihu mapující 77 osobností historie města

    Muzeum Komenského v Přerově vydalo knihu s netradičním pohledem na dějiny města na přelomu 19. a 20. století. Obsahuje 77 medailonků osobností, které se na jeho rozvoji významně podílely. Jejich životní příběhy jsou doplněny dobovými snímky. Podle autorky publikace Šárky Krákorové Pajůrkové tomu předcházelo 13 let pátrání po jejich osudech. Kniha vychází u příležitosti letošního 770. výročí povýšení Přerova na královské město, sdělila ČTK mluvčí radnice Lenka Chalupová.

  • V olomoucké ZOO se narodilo mládě lemura. Je to kluk nebo holčička?
    Společnost

    V olomoucké ZOO se narodilo mládě lemura. Je to kluk nebo holčička?

    V olomoucké zoo samice lemura běločelého představila svého dalšího narozeného potomka. Vzhledem k tomu, že se doslova pěkně vybarvil, je téměř jisté, že se jedná o samce. Samice totiž bývají hnědé, případně hnědošedé, zato samci se pyšní bílým zbarvením hlavy.

  • Olomouc disponuje třemi historickými tramvajemi. Kde jsou další?
    Doprava
    Společnost

    Olomouc disponuje třemi historickými tramvajemi. Kde jsou další?

    Krom klasických tramvají jezdí do olomouckých ulic sem tam i historické. Nejstarší má už 112 let, další pochází od kdysi velkého výrobce tramvajových vozů. Třetím je vlečný vůz. Další, které kdysi jezdily v krajském městě, jsou na jiných místech, třeba v brněnském depozitáři.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • OLOMOUC
    V Mrtvém rameni Moravy v Olomouci žije až patnáct druhů ryb. Informoval o tom vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petr Loyka. Za úspěchem stojí loňská revitalizace. Více.
  • OLOMOUC 
    Pozor, blíží se výluka tramvají kolem nádraží. Cestující už od neděle budou muset využít náhradní autobusovou dopravu. Pracovat se bude na nových výhybkách a kolejích. Výluka potrvá do konce srpna. Více.
  • OLOMOUC 
    B-tým olomoucké Sigmy začalo sezónu. Klub nyní hraje ve třetí lize. S novým trenérem Tomášem Palinkem však kádr prošel ráznou změnou. Hráči chtějí letos postoupit. Více.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Platí se, ale kam jdou peníze? Parkování na Poděbradech čelí kritice
    Společnost
    Doprava

    Platí se, ale kam jdou peníze? Parkování na Poděbradech čelí kritice

    Olomoucké Poděbrady se v létě těší po řadu let velkému zájmu. Většina návštěvníků volí jako dopravu na místo jízdu autem. Právě parkování na Poděbradech je mnoho let tématem, které mezi veřejností rezonuje. Na konci června vznikla na Facebooku stránka s názvem Poděbrady bez závor a nelegálního parkovného, která upozorňuje na nevyhovujcí situaci s parkováním u oblíbeného olomouckého letoviska. Za iniciativou stojí zastupitel města Olomouce, na jeho přání nebudeme uvádět jeho identitu.  

  • Spor o Keprník sílí. Ochránci napadají podobu nové horské stezky
    Společnost

    Spor o Keprník sílí. Ochránci napadají podobu nové horské stezky

    Nezisková organizace Společnost přátel Jeseníků dál protestuje proti stezce, na které se aktuálně pracuje v Jeseníkách. Jednat se má o chodník mezi vrcholy Šerák a Keprník, které turisté hojně vyhledávají. Stavbou chodníku se podle odborníků příroda jen poškodí, chodník mezi vrcholy podle nich není nutný.

  • Desná v Rapotíně projde proměnou. Do koryta přibude 34 stabilizačních pásů
    Společnost

    Desná v Rapotíně projde proměnou. Do koryta přibude 34 stabilizačních pásů

    Rapotín chystá obnovu koryta řeky Desné. Projekt má stabilizovat vodní tok Desná i obnovit jeho průtočné kapacity. Opravovat se budou pouze vybrané úseky koryta. Samotná stavba bude rozdělená do šesti samostatných stavebních projektů.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama