Obří nález pod D55. Archeologové odkryli hroby i 7 tisíc let staré osídlení
Rozsáhlá sídliště prvních zemědělců, pohřebiště ze starší i mladší doby bronzové a dosud neznámá archeologická lokalita. Takové jsou výsledky záchranného archeologického výzkumu na budoucí trase dálnice D55 mezi Kokorami a Přerovem. Výzkum přinesl nové poznatky o vývoji osídlení této části střední Moravy od neolitu až po středověk.
Na necelých sedmi kilometrech budoucí dálnice odkryli archeologové stopy osídlení od neolitu až po středověk. Záchranný archeologický výzkum, který pro Ředitelství silnic a dálnic realizovalo Archeologické centrum Olomouc, probíhal od září 2025 do 29. července 2026.
Během něj odborníci prozkoumali 1 879 sídlištních objektů, 65 kostrových a žárových hrobů a jeden lidský pohřeb uložený v zásypu sídlištního objektu. Výzkum zároveň potvrdil všech dvanáct předpokládaných archeologických lokalit a odhalil jednu dosud neznámou archeologickou lokalitu v katastru Dluhonic.
„Výzkum potvrdil, že krajina mezi Kokorami a Přerovem patřila k dlouhodobě osídleným místům. Na poměrně krátkém úseku jsme zachytili doklady života od neolitu až po středověk, které nám umožňují sledovat proměny osídlení v průběhu několika tisíc let,“ řekl vedoucí záchranného archeologického výzkumu Marek Kalábek.
Nejrozsáhlejší objevy přinesla lokalita Kokory – Podsedky, kde archeologové prozkoumali 974 archeologických objektů. Významné nálezy pocházejí také z dalších archeologických lokalit v katastrech Kokor a Rokytnice. Archeologové zde odkryli sídliště kultury s lineární keramikou z období před přibližně 7 000 lety, kdy na střední Moravu přišli první zemědělci.
Objevili půdorysy dlouhých dřevěných domů dosahujících délky až 36 metrů, zásobní jámy, pece a další doklady každodenního života. Podle dosavadního vyhodnocení se na neolitických lokalitách podařilo rozpoznat přibližně šestnáct půdorysů dlouhých domů, které dokládají rozsah osídlení v době prvních zemědělců.
Významnou součástí výzkumu byla pravěká pohřebiště. Archeologové odkryli pohřebiště z počátku doby bronzové stará přibližně 4 000 let, která patřila nitranské a únětické kultuře, a žárové pohřebiště kultury lužických popelnicových polí z mladší doby bronzové.
Součástí hrobové výbavy byly měděné ozdoby, kostěné korálky, pazourkové šipky, kamenná nátepní destička, keramické nádoby, bronzové jehlice a náramky. Tyto nálezy přispějí k lepšímu poznání pohřebních zvyků a každodenního života pravěkých komunit.
Na lokalitách Rokytnice – Za Oborou a Rokytnice – Podlesí archeologové odkryli dvě pohřebiště z počátku doby bronzové a 18 žárových hrobů z mladší doby bronzové. Další objev přinesl výzkum v Dluhonicích, kde archeologové při rýhování trasy stavby zachytili dosud neznámou archeologickou lokalitu.
„Lokalitu v Dluhonicích jsme zachytili až při rýhování trasy stavby. Na místě jsme objevili hrob kultury se šňůrovou keramikou s keramickými nádobami, měděným šperkem a kamenným nástrojem,“ dodal Marek Kalábek.
Terénní část archeologického výzkumu skončila, práce odborníků však pokračuje. Nálezy nyní projdou čištěním, konzervací a dokumentací v Archeologickém centru Olomouc. Po odborném zpracování budou předány do Centra muzejní archeologie Vlastivědného muzea v Olomouci.
„Na Dni archeologie představíme veřejnosti nejzajímavější objevy z výzkumu na trase D55 mezi Kokorami a Přerovem. O výzkumu bude přednášet archeolog Marek Kalábek. Program pro veřejnost proběhne 17. října od 10 do 17 hodin v přednáškovém sále Archeologického centra Olomouc ve třetím patře. Vstup je zdarma,“ řekla tisková mluvčí Archeologického centra Olomouc Nikola Jandová.
