Kaliméra z Jeseníku: V Řecku uprchlíkům hrozila oprátka, říká historik Dimitris Atanasiadis

Život na Jesenicku v polovině minulého století rozhodně nebyl jednoduchý. Ve svízelné situaci se tehdy nacházeli řečtí uprchlíci, kteří na konci 50. let do místního pohraničí doputovali. Zpočátku neuměli česky, s obtížemi si zvykali na nové prostředí a těšili se, že se brzy vrátí zpátky do Řecka. Chod dějin jim to ale neumožnil a mnozí na Jesenicku strávili zbytek života. "Touha po návratu domů byla silnější než zájem o politikaření," přibližuje v rozhovoru pro Olomoucký Report historik Dimitris Atanasiadis.

Reklama
Reklama

Řecká občanská válka skončila v říjnu 1949 porážkou levicových vojsk. V jejím důsledky zemi opustilo sto tisíc uprchlíků. Do Československa jich přišlo více než 12 tisíc. Co těmto lidem hrozilo, kdyby ve vlasti zůstali?

Byť o tom nejsou žádné písemné doklady, řecká komunistická strana vedená Nikosem Zachariadisem se na přijetí uprchlíků se státy Východního bloku pravděpodobně domluvila již v průběhu občanské války. Děti levicových bojovníků začaly přicházet do Maďarska, Československa, Rumunska, Polska nebo Jugoslávie již od jara 1948. Po zmiňované porážce levice se k nim v druhé vlně připojili i dospělí.

V Řecku jim hrozila persekuce. Komunisté v lepším případě končili v táborech podobných těm koncentračním, v horším případě je čekala přímo oprátka nebo poprava zastřelením.

Mnohé děti, které z Řecka odešly v první vlně, se příchodu rodičů nedočkaly. V dětských domovech nicméně často i několik let pobývaly také děti, jejichž rodiče válku přežili a také odešli do emigrace. Čím to bylo?

Řekové po příchodu do exilu často neměli finanční ani sociální zázemí potřebné k tomu, aby se o děti mohli postarat. Řecké děti proto dětské domovy opouštěly často až po dovršení dospělosti. Dětských domovů, kterými uprchlíci prošli, bylo po celém Československu asi padesát. Na území dnešního Olomouckého kraje se jednalo především o domovy v Loučné nad Desnou, v Sobotíně nebo v Bílé Vodě.

Proč tolik uprchlíků skončila právě na Jesenicku?

Důvodem bylo politické rozhodnutí. Původně se očekávalo, že Řekové v Československu zůstanou pouze dočasně. Řecké komunistické vedení počítalo s tím, že se politická situace v Řecku na počátku 50. let změní a všichni se vrátí zpátky. To se samozřejmě nestalo. Vzhledem k předpokládané dočasnosti pobytu se ale vládnoucí garnitura rozhodla Řeky dislokovat primárně ve třech odlehlejších okresech. Vybrány byly okresy Jeseník, Krnov a Žamberk.

Souvisel výběr pohraničních okresů také s odsunem německého obyvatelstva, ke kterému došlo mezi lety 1945-1946?

Výběr okresů s odsunem Němců souvisel významně. Pohraničí se odsunem prakticky vylidnilo, pro obyvatele vnitrozemí nebylo vůbec atraktivní se tam stěhovat. Řekové v pohraničí tedy měli místo k bydlení a také mohli alespoň z části naplnit poptávku po pracovní síle v lesnictví, zemědělství či ve výrobě.

Soudruzi si pak dlouho lámali hlavu, kde udělali chybu

Život v rozvráceném pohraničí na přelomu 40. a 50. let nebyl vůbec jednoduchý…

Situace v bývalých Sudetech byla složitá. Uprchlíci navíc přicházeli z horských oblastí na severu Řecka, kde je živilo především pastevectví. V Československu je ale posílali pracovat do továren, ačkoli drtivá většina z nich před tím továrnu ani neviděla. Několik Řeků například úřadům zalhalo, že jsou odborníci na výrobu šamotu, a získali tak práci přímo u pece ve vidnavské šamotárně. V továrně se prudce zvýšila zmetkovost výrobků a soudruzi si pak dlouho lámali hlavu, kde udělali chybu…

Jak probíhala výuka jazyků?

Řekové zprvu vůbec neuměli česky a v tom lepším případě byli alespoň pologramotní. Drtivá většina dospělých byla téměř negramotná. Čtvrtina uprchlíků měla makedonský původ – jejich děti si musely kromě češtiny a řečtiny osvojovat ještě makedonštinu a případně ruštinu. Makedonské děti se ale česky a rusky učily rychleji – byli to Slované. Tento nepoměr můžeme i dnes sledovat v dochovaných třídních výkazech.

Počáteční adaptace uprchlíků tedy byla komplikovaná. Jak místní Řeky přijali?

Někteří je přijali hned – bylo jim jich líto, viděli, že se snaží zapojit, a tak jim pomohli. Jiní se k nim naopak stavěli velmi chladně. Bylo to případ od případu, ale většinou se lidé Řekům opravdu snažili pomoci.

Pomohlo k přijetí uprchlíků třeba i pořádání různých řeckých zábav?

Řekové si například těžce přivykali na českou kuchyni, nebyli vůbec zvyklí na omáčky a knedlíky. Sehnat naopak v poválečném Československu lilky, nebo dokonce olivy či olivový olej bylo naprosto nemyslitelné. Řekové a Makedonci se společně s československými rodinami snažili vzájemně obohacovat třeba i prostřednictvím různých kurzů vaření. Lidé si rychle oblíbili řeckou kulturu, kterou se i potomci uprchlíků snaží propagovat i dnes.

Kdy začalo být jasné, že se uprchlíci zpátky do Řecka v dohledné době nevrátí?

Lidem to začalo docházet někdy na počátku, nebo v první polovině 50. let. Politická situace v Řecku se nevyvíjela tak, jak by si komunisté přáli. V té době se Řekové začali stěhovat do větších průmyslových aglomerací a hned po roce 1950 se objevují také první smíšená manželství.

Možnost návratu do domoviny se ale nakonec Řekům přece jen naskytla, v jakém roce se mohli vrátit poprvé?

Poprvé se Řekové mohli vrátit po roce 1954, žádost tehdy ale podléhala přísnému výběru řecké vlády. Následně návratovou politiku zablokovala vláda řecké vojenské junty, k rozvolnění došlo až po jejím pádu v roce 1974. Beztrestný návrat do Řecka ze zemí Východního bloku nicméně zaručil až zákon z roku 1982. Majetkové záležitosti uprchlíků v Řecku nebyly vyřešené do dneška.

Touha po návratu byla silnější

Kolik Řeků se z Československa do Řecka nakonec vrátilo?

Odhaduje se, že mezi lety 1954 až 1989 se repatriovalo na 9 900 Řeků. Odcházeli ale do velkých měst jako jsou Athény nebo Soluň, nikoli zpět do horských vesnic, odkud pocházeli.

V Jeseníku se nacházela pobočka Komunistické strany Řecka. Jakou úlohu plnila?

V prvopočátcích, ještě v padesátých letech, byl význam Komunistické strany Řecka pro řeckou komunitu velký. Straničtí funkcionáři procházeli kurzy češtiny jako první a následně pomáhali jako mluvčí nebo tlumočníci ostatním Řekům. Strana zprostředkovávala kontakt s československými úřady a organizovala kulturní akce. Význam Komunistické strany Řecka pro emigraci se ale postupně zmenšoval. Úpadek se začal projevovat po smrti Stalina, kdy došlo k vnitrostranické rozepři související s jeho kritikou.

Snímek Můj strýček Archimedes režiséra George Agathonikiadise vypráví příběh zarytého řeckého komunisty, který po zkušenostech se socialistickým režimem v Československu z prvotního idealismu vcelku vystřízliví...

Je to jeden z mých nejoblíbenějších filmů a myslím si, že pohled řeckých uprchlíků na politiku shrnuje celkem přesně. Když se v Jeseníku konalo zasedání řeckých komunistů, zúčastnění neměli problém na sebe vytáhnout hole. Natolik roztříštěná ta strana byla. Samozřejmě je ale třeba věc posuzovat individuálně. Někteří lidé v komunismus skutečně věřili a život tady pro ně byl nesrovnatelně lepší než v Řecku, kde neměli elektrifikaci ani splachovací záchod.

Řecká emigrace nicméně postupem času stále více toužila po návratu do Řecka a repatriaci. Jejich zájem o politikaření šel naopak víc a víc stranou. Touha po návratu domů a vystřízlivění bylo silnější.


Mgr. Dimitris Atanasiadis, Ph.D. patří ke druhé generaci Řeků narozených v tuzemsku. Pochází ze Zlatých Hor, řecký původ mají oba jeho rodiče. Historii vystudoval na Slezské univerzitě v Opavě, v dizertační práci se zaměřil na poválečnou úlohu KSČ na Šumpersku a Jesenicku. V současné době pracuje ve Státním okresním archivu Šumperk a vedle regionální historie se věnuje také řecké a makedonské menšině na našem území.


Reklama
Reklama

Související

  • Úřad práce v Olomouci se stěhuje. Od prosince vyřídíte vše na jedné adrese
    Společnost

    Úřad práce v Olomouci se stěhuje. Od prosince vyřídíte vše na jedné adrese

    Úřad práce dokončil v Olomouci jednu z největších investic posledních let. Rekonstrukcí bývalého areálu společnosti Sigmia vzniklo nové moderní sídlo, které soustředí služby kontaktního i krajského pracoviště na jednom místě. Projekt si vyžádal investici téměř 325 milionů korun a přinese klientům komfortnější prostředí, lepší dostupnost služeb a možnost vyřídit vše na jediné adrese od 1. prosince.  

  • Vánoční strom míří do Přerova. V sobotu kvůli němu omezí dopravu
    Společnost

    Vánoční strom míří do Přerova. V sobotu kvůli němu omezí dopravu

    V sobotu 21. listopadu zamíří do centra Přerova vánoční strom, který bude během adventu zdobit náměstí T. G. Masaryka. Jehličnan letos městu nabídli majitelé soukromého pozemku v Kozlovicích. Místo pokácení bez dalšího využití tak dostane ještě jednu, tentokrát slavnostní roli.

  • Akce na víkend: Bramborákové šílenství v Twinbergu, spanilá jízda vánočních tramvají a Dizajntrh
    Společnost

    Akce na víkend: Bramborákové šílenství v Twinbergu, spanilá jízda vánočních tramvají a Dizajntrh

    Krásný den všem pravidelným čtenářům a čtenářkám. Vítáme vás u nejnovějšího vydání čtvrtečních Akcí na víkend Olomouckého Reportu. Co se v Olomouci a v okolí bude o  víkendu dít? Máte se opravdu na co těšit.

  • Hranická propast může vydat své dno. Robot se ponoří až do 1300 metrů
    Společnost

    Hranická propast může vydat své dno. Robot se ponoří až do 1300 metrů

    Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl dnes novinářům František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd ČR. Dno by teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • PŘEROV
    Přerovské volejbalistky vyrazily darovat krev.  Mezi nimi byly jak zkušené dárkyně, tak i ty, které absolvovaly odběr vůbec poprvé. Více
  • ŠUMPERK
    Na ustavujícím zasedání Zastupitelstva města Šumperka byl novým starostou zvolen Martin Kuchtík (Nezávislá volba). Více
  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    Také v příštím roce zachová kraj slevy pro děti, studenty a seniory ve veřejné hromadné dopravě. Oproti běžnému jízdnému zaplatí jen čtvrtinu ceny. Více
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

  • Srdcem z Jeseníků: Proč kapela O5 a Radeček vyjádřila podporu policistům z Olomouckého kraje?
    Tipy

    Srdcem z Jeseníků: Proč kapela O5 a Radeček vyjádřila podporu policistům z Olomouckého kraje?

    „Bezpečí má své melodie, pomoc má svou tvář.“ Známí hudební rodáci ze Šumperka vysvětlují, proč je pro ně důležité fandit těm, kteří chrání náš region. Přečtěte si exkluzivní rozhovor o odvaze, lidském přístupu při nehodách i o tom, co vzkazují policejním nováčkům.

  • Policie hledá těhotnou ženu. Může pomoci objasnit trestný čin v Olomouci
    Krimi

    Policie hledá těhotnou ženu. Může pomoci objasnit trestný čin v Olomouci

    Olomoučtí policisté žádají veřejnost o pomoc při pátrání po ženě v pokročilém stadiu těhotenství. Mohla by totiž významně přispět k objasnění majetkového trestného činu, kterým se zabývají policisté z obvodního oddělení Olomouc 1.

  • Mora po Třinci litovala chyby v závěru
    Sport

    Mora po Třinci litovala chyby v závěru

    Hokejistům HC Olomouc se stále nedaří vymanit z posledního místa extraligové tabulky. Naposledy ve středu v předehrávce 21. kola ukázali v Třinci, že sílu na to mají. Po dvou třetinách hráli na ledě lídra nerozhodně, na začátku třetí šli do vedení. Ale domácím se v závěru podařil obrat.

  • Hunger Games se vrací do kin. Přidá se Rocky i čeští bohové
    Kultura

    Hunger Games se vrací do kin. Přidá se Rocky i čeští bohové

    Návrat do krutého světa Hladových her, příběh zrodu jedné z nejslavnějších filmových postav a česká fantasy komedie plná slovanských bohů. Takové jsou filmové novinky, které od čtvrtka 19. listopadu míří do kin. Trojici premiér představil ve vysílání Radia Haná filmový expert Jan Tománek z olomouckého kina Metropol v rozhovoru s Lukášem Kobzou.

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Kdysi problematické dědictví, dnes Stavba roku. Přerov slaví velký úspěch
    Společnost

    Kdysi problematické dědictví, dnes Stavba roku. Přerov slaví velký úspěch

    Nové sídlo přerovského magistrátu na náměstí T. G. Masaryka 16 zaznamenalo významný úspěch v celostátní soutěži Stavba roku 2026. Ocenění pro nejlepší realizace uplynulého roku byla slavnostně vyhlášena v pondělí 16. listopadu ve Dvořákově síni pražského Rudolfina, v hlavní kategorii získalo titul celkem 16 realizací. Přerovská radnice přitom obstála v mimořádně silné konkurenci. Do 34. ročníku soutěžní přehlídky se přihlásilo 156 staveb, z toho 150 realizací z České republiky a šest ze zahraničí.

  • Do ledové Plumlovské přehrady skočilo 130 plavců. Nejstaršímu bylo 85 let
    Společnost
    Sport

    Do ledové Plumlovské přehrady skočilo 130 plavců. Nejstaršímu bylo 85 let

    Soutěž O ledovó čapu Boba Pácla přilákala do Prostějova 130 otužilých plavců z nejrůznějších koutů republiky. Celkem se do oblíbené akce zapojilo 21 plaveckých oddílů. Nechyběli ani soutěžící z řad veřejnosti. Soutěžilo se 14. listopadu na Plumlovské přehradě.

  • Prostějovská nemocnice se mění za 285 milionů. Staví nový urgentní příjem
    Zdraví
    Společnost

    Prostějovská nemocnice se mění za 285 milionů. Staví nový urgentní příjem

    V Nemocnici AGEL Prostějov začíná výstavba nového urgentního příjmu. Staveniště bylo ve čtvrtek 12. listopadu za účasti zástupců Olomouckého kraje předáno stavební společnosti Metrostav, která zahájila práce již následující den. V první fázi se stavebníci zaměří na vybudování základů nové budovy. Projekt je součástí rozsáhlé modernizace nemocnice, na kterou Olomoucký kraj vyčlenil 285 milionů korun.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama