Boj s kůrovci pokračuje, lesníci už se chystají na letošní rojení

S teplým počasím se pojí rojení kůrovců, a tak Lesy ČR začínají podnikat kroky v rámci protikůrovcových opatření. Po kalamitě, která celou republiku zachvátila v posledních letech, situace v tomto roce konečně začíná pro naše lesy vypadat nadějně. V Olomouckém kraji už s kůrovci úspěšně bojujeme od roku 2022, kdy se podařilo největší krizi zažehnat. I letos je ale potřeba se pomalu začít na škůdce chystat, aby se nevrátili.

Blíží se teplé počasí a s ním také rojení kůrovců. Zatím je na ně ještě příliš chladno, ale pro lesníky už je nejvyšší čas se na škůdce začít chystat. V porostech zatím připravili asi 50 tisíc metrů krychlových lapáků. „Ležící kmeny škůdce přitahují postupně vysychajícím lýkem. Během teplých dní je obsadí, aby v nich nakladli vajíčka a mohly se vyvíjet larvy,” popsal výrobně-technický ředitel Lesů ČR Libor Strakoš. „Lapáky pak z lesa odstraníme a nachystáme nové,“ dodal. Základem účinné ochrany lesa je podle něj odchyt kůrovců během rojení a neustálé vyhledávání a odstraňování stromů co nejrychleji po napadení.

Loni Lesy ČR zpracovaly jen 555 tisíc metrů krychlových kůrovcem napadených stromů, tedy 5,8 procent objemu vytěženého v roce 2019, kdy kalamita vrcholila. A letošní objem by měl být ještě menší. „Díky naší spolupráci s Biologickým centrem Akademie věd ČR dnes dokážeme postižené stromy včas najít, účinně asanovat a kůrovce odchytnout. Těžíme jen malé skupiny, takže nevznikají holiny a les se přirozeně obnovuje,“ vysvětlil Strakoš.


V souvislosti s kůrovcem znamená asanace dřeva nebo stromů napadených škůdcem – tedy opatření, která zabrání dalšímu šíření kůrovce a pomáhají chránit okolní lesy. Jde o klíčový pojem v lesnictví a ochraně lesa. Cílem asanace je zabránit tomu, aby se z napadeného dřeva vylíhl nový kůrovec a napadl zdravé stromy v okolí.


Lesy ČR nově využívají také moderní technologie, které lesníkům umožňují vyhledávat stromy napadené kůrovci i na větší vzdálenost pomocí dronů nebo družicových snímků. O informace se navíc dělí s dalšími vlastníky a správci lesů. Díky nim tak snížily objem napadených stromů například Vojenské lesy a statky.

Většinu ploch, které musely být vykáceny během kalamity v několika posledních letech, se už podařilo Lesům ČR obnovit a další nevznikají. „Zalesnění holin dokončujeme. Letos obnovíme téměř 13 tisíc hektarů, z toho devět a půl tisíc hektarů sazenicemi nebo síjí semen, zbytek přirozeně,“ uvedl ředitel Strakoš. Jarní práce v lese se tedy vrací do starých kolejí. Lesníci prořezávají mladé porosty, dosazují nové a chrání je před škůdci a zvěří. I těžba se začíná vracet do situace před kalamitou. Letos je naplánováno 5,1 milionů metrů krychlových zpracovaného dřeva, což představuje 63 % dříví celkového letošního objemu.

Boj s kůrovci pokračuje i v Olomouckém kraji, přestože zde už žádné kalamitní oblasti nenajdeme. Občas se ale objevují malá ohniska, která se musí rychle zpracovat tak, aby se kůrovec nešířil dál. V lesích spravovaných Lesy ČR už je proto nachystáno 18 870 lapáků a 1472 lapačů. Naprostá většina se jich pak nachází v olomoucké části Jeseníků. Jen v této oblasti bylo připraveno téměř 14 tisíc lapáků a asi 1100 lapačů.

V CHKO Jeseníky navíc platí přísný zákaz zpracovávání kůrovcového dříví. Kromě toho, že se tak může kůrovec z napadených stromů v těchto oblastech nekontrolovatelně šířit dál, zůstává tam po něm mnoho souší, které ohrožují návštěvníky,” vysvětlila pro Report mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Na Olomoucku se podařilo kůrovcovou kalamitu zmírnit už v roce 2022. Vrchol kalamity se odehrával v roce 2018, kdy bylo zpracováno 569 tisíc metrů krychlových kůrovcem napadených stromů. Od tohoto roku bylo vytěženo 1 871 tisíc metrů krychlových. V loňském roce Lesy ČR v Olomouckém kraji zpracovaly 113 tisíc metrů krychlových kůrovcem napadených stromů, což představovalo 18,7 % z celkových těžeb,” uvedla Jouklová.

Od roku 2015 se podařilo zalesnit 12 000 hektarů holin, které v Olomouckém kraji zůstaly, a letos je naplánováno zalesnění dalších 750 hektarů. V Jeseníkách je pak naplánována obnova 710 hektarů lesů. 280 hektarů přirozeně ze semen a plodů stojících stromů, na 430 hektarech vysadíme různé druhy dřevin, celkem 2,5 milionů sazenic,” řekla Jouklová.

Související

  • Tři roky. Spurný má s budovou tržnice odvážný plán
    Společnost

    Tři roky. Spurný má s budovou tržnice odvážný plán

    Olomoucká historická tržnice má podle nového majitele znovu sloužit lidem. Ilja Spurný, majitel zdravotnického zařízení SPEA a nově také budovy tržnice, chce navázat na dosavadní návrhy, zapojit trhovce i veřejnost a hledat řešení společně s městem.

  • Parkouroví nadšenci dostanou v Lipníku nad Bečvou nové hřiště
    Společnost

    Parkouroví nadšenci dostanou v Lipníku nad Bečvou nové hřiště

    Pro všechny vyznavače překonávaní překážek chystá Lipník nad Bečvou nové parkourové hřiště. To nyní vzniká na sídlišti Zahradní v bezprostřední blízkosti stávajícího dětského hřiště. Hotovo by mělo být v červenci, od kdy nabídne bezpečné zázemí pro parkour a freerunning.

  • Maletín chce referendum. Místní rozhodnou o větrnících
    Společnost

    Maletín chce referendum. Místní rozhodnou o větrnících

    Obyvatelé Maletína na Šumpersku budou v neděli 28. června v místním referendu hlasovat o tom, zda má obec využít všechny dostupné prostředky k zamezení výstavby dalších větrných elektráren na svém území. 

  • Zemřela Zdena Mašínová. Její činnost připomínají i politici
    Společnost

    Zemřela Zdena Mašínová. Její činnost připomínají i politici

    Zemřela Zdena Mašínová, bylo jí 92 let. Na sociálních sítích to dnes uvedl historik Petr Blažek či Konfederace politických vězňů. Mašínová byla dcerou generála Josefa Mašína, který za protektorátu bojoval v domácím odboji proti nacistům, a sestrou členů odbojové skupiny Josefa a Ctirada Mašínových. 

Rychlovky

  • OLOMOUCKO
    Radnice v Litovli na Olomoucku plánuje v létě začít s dlouho připravovanou opravou Svatojánského mostu, do jehož konstrukce několik let zatéká. Více.
  • OLOMOUC
    Terčem vandalů je restaurace Terasa a její okolí na jezerech Poděbrady u Olomouce. V posledních dnech tu řešili provozovatelé poničené zábradlí u schodů či vyvrácené cedule. Nově se tým projektu Olomoucké Poděbrady rozhodl, že už proto nebude místo vylepšovat, ale jen udržovat. Více.
  • PŘEROV
    Konec jedné éry v Přerově: Kazeto po necelém století končí s výrobou kufrů. Přerovská společnost Kazeto na jaře ukončila tradiční výrobu lepenkových kufrů a krabic, kterou se zabývala od 30. let minulého století. Kvůli slábnoucí poptávce. O práci nyní přišlo 10 z posledních 15 zaměstnanců.

Nejnovější

Nejčtenější

Seriály