Otevřel se jeden z největších archeologických depozitářů v Česku. Sídlo má v Olomouci
Moderní pracoviště poskytne zázemí pro uchovávání, odborné zpracování a výzkum jedinečných archeologických sbírek z celé České republiky. Nová budova v Olomouci na ulici Wittgensteinova pojme téměř 17 tisíc beden cenných artefaktů.
„Stavba financovaná Ministerstvem kultury si vyžádala investici 60 milionů korun. Díky kapacitě se tak mezi největší a nejmodernější archeologické depozitáře v Česku. Skladovací prostory nabízí stabilní regulovatelné klimatické podmínky, které vyhovují různým druhům ukládaných materiálů,“ stojí na webu Národního památkového ústavu (NPÚ).
Součástí objektu jsou také specializované laboratoře, kde mohou odborníci nálezy konzervovat, dokumentovat a dále zpracovávat. Do nového depozitáře bude od září postupně převezeno více než 3,5 tisíce beden archeologických nálezů z většiny územních odborných pracovišť Národního památkového ústavu. Část kapacity využije formou pronájmu Vlastivědné muzeum v Olomouci, které sem přestěhuje dalších 3,5 tisíce beden svých sbírkových fondů.
Umístění nového archeologického depozitáře
„Mezi prvními uloženými artefakty budou například velkomoravské šperky ze zlaceného stříbra, importované artefakty z oblastí Polska, Pobaltí a Kyjevské Rusi či skleněné perly egyptsko-syrského původu,“ upřesňuje NPÚ.
Projekt také klade důraz na energeticky úsporný provoz. V areálu nového depozitáře je fotovoltaická elektrárna s 82 panely o výkonu 45,1 kWp, zprovozněná od prosince 2024. Nachází se mimo budovu depozitáře na sousední travnaté a jinak nevyužívané ploše. Vyrobená elektřina pokrývá část spotřeby olomouckého pracoviště, přebytky jsou dodávány do distribuční sítě.
